Dohody o provedení práce od 1. 1. 2025 – postup zaměstnavatele u veřejného zdravotního pojištění

Vytvořeno: 7. 10. 2024 Poslední aktualizace: 9. 10. 2024

Dne 19. 6. 2024 vstoupil v platnost zákon č. 163/2024 Sb., kterým se kromě jiného mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Zákon o nemocenském pojištění stanoví s účinností od 1. 1. 2025 nová pravidla pro odvod pojistného na sociální pojištění v případě dohod o provedení práce, a zákon č. 48/1997 Sb., rovněž s účinností od 1. 1. 2025, v ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) stanoví novou lhůtu pro splnění oznamovací povinnosti týkající se vzniku nebo skončení zaměstnání z titulu dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ).

U dohod o provedení práce z hlediska veřejného zdravotního pojištění nedochází s účinností od 1. 1. 2025 v důsledku novelizace příslušných právních předpisů, s výjimkou rozhodné částky a nové lhůty pro splnění oznamovací povinnosti, prakticky k žádné změně. Nadále platí, že pokud příjem pojištěnce u jednoho a téhož zaměstnavatele z jedné či více DPP (ale i DPČ) nedosáhne rozhodné částky, nestane se z pohledu veřejného zdravotního pojištění zaměstnancem, a proto pojistné z tohoto příjmu se neodvádí.

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění osoby činné na základě DPP platí pojistné z těchto příjmů až tehdy, kdy úhrn příjmů v kalendářním měsíci u jednoho zaměstnavatele přesáhl rozhodnou neboli limitní částku, která zakládá účast na nemocenském pojištění. V takovém případě i nadále zůstává povinnost zaměstnavatele sledovat dodržení minimálního vyměřovacího základu (VZ) ve výši minimální mzdy v zákonem daných případech (nejedná se o zaměstnance na hlavní pracovní poměr u téhož či jiného zaměstnavatele, nejedná se o důchodce, studenty, rodiče pečující o děti atd.) – viz § 3 odst. 6 až 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Jestliže pojištěnec pracuje na DPP u různých zaměstnavatelů, a u žádného z nich limitní částky nedosáhne, žádné pojistné z příjmů plynoucích z těchto DPP neodvede. Je tomu tak proto, že u různých zaměstnavatelů se příjmy z tzv. podlimitních DPP nesčítají. V případě, že pojištěnec neodvádí pojistné z jiného titulu (zaměstnání, samostatná výdělečná činnost) nebo za něj neplatí pojistné stát, u zdravotní pojišťovny musí být evidován jako osoba bez zdanitelných příjmů a platit si pojistné sám ve výši 13,5 % z minimální mzdy.

Pro dodržení minimálního VZ, resp. pro správný odvod pojistného formou doplatku u pojištěnců, kteří mají povinnost dodržet minimální VZ, je důležité, zda pojištěnec má vedle DPP ještě další zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost. Pokud příjmy z dalšího zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti dosahují alespoň minimálního VZ, pak z DPP, u které je dosaženo limitu, bude odvedeno pojistné pouze ze skutečně dosaženého příjmu. Avšak pokud příjmy ze zaměstnání (např. i na základě dohody o pracovní činnosti), a ani z DPP přesahující danou limitní částku v celkovém úhrnu nedosahují minimálního VZ, pak si pojištěnec zvolí zaměstnavatele, který doplatek do minima provede. Přitom tento doplatek jde celý na vrub pojištěnce.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel často teprve po skončení kalendářního měsíce zjistí, zda z titulu DPP (a i DPČ) u pojištěnce vznikne či skončí zaměstnání, s účinností od 1. 1. 2025 pro DPP a DPČ je pro oznamovací povinnost stanovena lhůta do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Příklady uvedené níže popisují postupy v některých případech zejména co se týče dodržení minimálního vyměřovacího základu.

V příkladech se vychází z částky minimální mzdy stanovené pro rok 2025 ve výši 20 800 Kč, a dále z výše započitatelných příjmů (limitních částek), které pro rok 2025 se předpokládají, tedy v režimu oznámené dohody ve výši 11 500 Kč a pro ostatní DPP ve výši 4 500 Kč.

  • Příklad 1

Pojištěnec má u jednoho zaměstnavatele DPP v režimu oznámené dohody (tj. s limitem do 25 % průměrné mzdy, tj. 11 500 Kč) a u dalších dvou zaměstnavatelů po jedné DPP s limitem do 4 500 Kč. Jiné zaměstnání nemá, není OSVČ, ani za něj neplatí pojistné stát. V kalendářním měsíci limit nepřekročil u žádné DPP.

Z příjmů plynoucích ze všech tří DPP nebude odvedeno žádné pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Pojištěnec musí být u zdravotní pojišťovny evidován jako osoba bez zdanitelných příjmů, která si platí pojistné sama.

  • Příklad 2

Pojištěnec má u jednoho zaměstnavatele DPP v režimu oznámené dohody s limitem do 11 500 Kč a u dalších dvou zaměstnavatelů po jedné DPP s limitem do 4 500 Kč. Jiné zaměstnání nemá, není OSVČ, ani za něj neplatí pojistné stát. V kalendářním měsíci limit překročil pouze u jedné DPP s limitem do 4 500 Kč, neboť měsíční příjem činil 7 000 Kč.

Z příjmu 7 000 Kč bude odvedeno pojistné, přičemž vyměřovacím základem je v tomto případě minimální mzda. Musí být proveden doplatek pojistného, který jde na vrub pojištěnce. Celkem bude odvedeno pojistné ve výši 2 808 Kč (20 800 x 0,135), z toho zaměstnavatel uhradí 630 Kč (7 000 x 0,09) a zaměstnanec uhradí zbývající pojistné 2 178 Kč, tj. včetně doplatku.

  • Příklad 3

Pojištěnec má u zaměstnavatele č. 1 DPP v režimu oznámené dohody s limitem do 11 500 Kč a u dalších dvou zaměstnavatelů DPP s limitem do 4 500 Kč. Jiné zaměstnání nemá, není OSVČ, ani za něj neplatí pojistné stát. Limit u zaměstnavatele č. 1 nebyl překročen, měsíční příjem u zaměstnavatele č. 2 činil 7 000 Kč a u zaměstnavatele č. 3 činil 5 000 Kč.

Zaměstnavatel č. 1 neodvede žádné pojistné. Zaměstnavatelé č. 2 a č. 3 pojistné odvedou, a jelikož oba příjmy v součtu nedosahují výše minimální mzdy, pojištěnec si musí zvolit zaměstnavatele, který za něj doplatek pojistného provede. Pokud si zvolí zaměstnavatele č. 2, zaměstnavatel č. 3. odvede pojistné ve výši 675 Kč (5 000 x 0,135). Zaměstnavatel č. 2 odvede pojistné ve výši 2 133 Kč, tj. z vyměřovacího základu 15 800 Kč (20 800 – 5 000), z toho zaměstnavatel uhradí 630 Kč (7 000 x 0,09) a zaměstnanec uhradí pojistné 1 503 Kč, tj. včetně doplatku.

  • Příklad 4

Pojištěnec má u zaměstnavatele č. 1 DPP v režimu oznámené dohody s limitem do 11 500 Kč a u dalších dvou zaměstnavatelů DPP s limitem do 4 500 Kč. Má další zaměstnání (tj. zaměstnavatele č. 4) s měsíčním hrubým příjmem 10 000 Kč, není OSVČ a neplatí za něj pojistné stát. Limit u zaměstnavatele č. 1 nebyl překročen, měsíční příjem u zaměstnavatele č. 2 činil 7 000 Kč, u zaměstnavatele č. 3 činil 4 500 Kč a u zaměstnavatele č. 4 činil 10 000 Kč.

Zaměstnavatel č. 1 neodvede žádné pojistné. Zaměstnavatelé č. 2 a č. 3 pojistné odvedou z dosažených příjmů, neboť v obou případech byl překročen limit 4 500 Kč. Pojistné z měsíčního hrubého příjmu odvede i zaměstnavatel č. 4. Všechny příjmy ze zaměstnání (10 000 + 7 000 + 4 500) v souhrnu přesahují minimální vyměřovací základ 20 800 Kč, a proto není třeba řešit doplatek pojistného.

  • Příklad 5

Pojištěnec má u zaměstnavatele č. 1 DPP v režimu oznámené dohody s limitem do 11 500 Kč a u dalších dvou zaměstnavatelů DPP s limitem do 4 500 Kč. Má další zaměstnání (tj. zaměstnavatele č. 4) na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) s měsíčním příjmem 15 000 Kč, není OSVČ a neplatí za něj pojistné stát. Limit u všech DPP nebyl překročen.

Zaměstnavatelé č. 1, č. 2 a č. 3 z DPP neodvedou žádné pojistné. Zaměstnavatel č. 4 z příjmu plynoucího z DPČ odvede pojistné, přičemž zaměstnanec uhradí doplatek pojistného do minimální výše. Zaměstnavatel odvede pojistné celkem ve výši 2 808 Kč (20 800 x 0,135), z toho zaměstnavatel uhradí 1 350 Kč (15 000 x 0,09) a zaměstnanec uhradí 1 458 Kč, tj. včetně doplatku.

  • Příklad 6

Pojištěnec má u zaměstnavatele č. 1 DPP s limitem do 4 500 Kč a současně DPČ s měsíčním příjmem do 4 500 Kč, a u zaměstnavatele č. 2 DPP s limitem do 4 500 Kč. Nemá další zaměstnání, není OSVČ a neplatí za něj pojistné stát. Limit u žádné DPP ani u DPČ nebyl překročen.

Zaměstnavatel č. 1 z DPP ani z DPČ neodvede žádné pojistné, neboť nedosáhl limitní částky, a příjmy z DPP a z DPČ se z hlediska zdravotního pojištění posuzují každý zvlášť. Zaměstnavatel č. 2 rovněž neodvede žádné pojistné. Pojištěnec musí být u zdravotní pojišťovny evidován jako osoba bez zdanitelných příjmů, která si platí pojistné sama.

  • Příklad 7

Pojištěnec má u tří zaměstnavatelů DPP s limitem do 4 500 Kč. Nemá další zaměstnání, je OSVČ a neplatí za něj pojistné stát. Limit u všech DPP nebyl překročen.

Z příjmů plynoucích ze všech tří DPP nebude odvedeno žádné pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Pojištěnec jakožto OSVČ musí platit pojistné alespoň v minimální výši stanovené pro OSVČ.

  • Příklad 8

Pojištěnec má u tří zaměstnavatelů DPP s limitem do 4 500 Kč. Nemá další zaměstnání, je OSVČ a neplatí za něj pojistné stát. U jedné DPP měsíční příjem činil 6 000 Kč.

Z příjmu 6 000 Kč bude odvedeno pojistné ve výši 810 Kč (6 000 x 0,135), doplatek pojistného není třeba řešit. Pojištěnec jakožto OSVČ ale musí platit pojistné alespoň v minimální výši stanovené pro OSVČ.