České děti přibírají. Pětina z nich má problém s hmotností

Část českých školáků má problém se svou hmotností. Více než pětina populace dětí ve věku 11–15 let má buď nadváhu, nebo je obézní. Meziroční srovnání navíc ukazuje, že počet dětí s nadměrnou hmotností roste. Sice pomalu, ale jistě. Pozitivní jsou naopak zjištění o stravovacích návycích. Dospívající jedí více ovoce i zeleniny a stále méně sladkostí. Vyplývá to z aktuálních dat olomouckých vědců, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem dospívajících. Ministerstvo zdravotnictví podporuje zdravý životní styl prostřednictvím programů Zdraví 2020, Škola podporující zdraví a Zdravá školní jídelna.

„Je velmi pozitivní, že se zlepšují stravovací návyky dětí. Co se týče hmotnosti, výsledky stále nejsou ideální. Českým dětem chybí každodenní pohybová aktivita, což je klíčový aspekt zdravého životního stylu. Děti, i ty mladší pěti let, tráví velké množství času u televizních obrazovek, počítačů, mobilních telefonů nebo tabletů. Nedostatek pohybu způsobuje vážné zdravotní komplikace. Prevence musí začít již v raném věku, aby byla přínosná po celý život,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Se svou hmotností se pere více než pětina populace českých dětí ve věku 11–15 let. 15 % má nadváhu a 6 % dospívajících je obézních. Problémy s vyšší hmotností mají častěji chlapci než dívky – jak v případě nadváhy, tak obezity. „Důležité je sledovat nejen aktuální situaci, ale především vývoj v čase – a ten je bohužel negativní. Zdůraznil bych zvýšený výskyt obezity u patnáctiletých chlapců a nárůst počtu dívek s nadváhou ve věku 13 i 15 let,“ řekl Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci.

„Snažíme se podporovat pohybové aktivity v různých oblastech lidského života. Pracujeme na strategii Zdraví 2020, která obsahuje akční plán zaměřený na zvýšení úrovně pohybové aktivity a snížení sedavého chování. Obsahuje osm strategických oblastí zaměřených na různé oblasti lidského života, v rámci kterých je na zvýšení úrovně pohybové aktivity potřeba pracovat. Tento plán se zaměřuje nejen na dětskou populaci, ale na populaci celkově,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

„Obezita a nadměrná tělesná hmotnost jsou běžným problémem moderní doby. Je to také velmi složitý problém a odpověď na něj by měla zahrnovat intervence v mnoha oblastech, včetně zdravé stravy, zvýšené fyzické aktivity, aktivní dopravy (chůze a cyklistika), vzdělávání rodičů a dětí, regulace stravy a velikosti porce,“ doplnil vedoucí kanceláře WHO v ČR Srdan Matić.

Na problém obezity u dětí myslí také letošní dohoda praktických lékařů a zdravotních pojišťoven o úhradách pro příští rok. Obsahuje nový výkon časného záchytu a sledování pacientů s obezitou v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.

Nadváha, obezita a sebehodnocení

Olomoučtí výzkumníci se zaměřili také na tzv. body image – zajímalo je, jak svou hmotnost děti vnímají. Zjistili, že 29 % dívek s nadváhou či obezitou si tento fakt nepřipouští. U chlapců s nadměrnou hmotností jde dokonce o 41 %. Naopak pětina dívek se považuje za tlusté, přestože je jejich hmotnost v normě. „Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv zde hraje věkové období, citlivé na sebehodnocení, v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ uvedl Michal Kalman.

Tlustý Hradec, tenká Praha a pět procent s podváhou

Co se týká nadměrné hmotnosti, všímali si výzkumníci z Olomouce také regionálních rozdílů. Z nich plyne, že nejmenší problémy s nadváhou a obezitou mají děti v Praze, největší pak na severu Čech. Nejvíce obézních dětí je však v Královéhradeckém kraji. „Ale ve výzkumu jsme zaměřili pozornost i na druhý pól. Zjistili jsme, že pět procent dospívajících má podváhu. Když tedy ke dvaceti procentům s vyšší hmotností přidáme pět s podváhou, vychází nám, že čtvrtina dětské populace čelí nějaké abnormalitě týkající se vlastní hmotnosti,“ upozornil Michal Kalman.

Víc ovoce a zeleniny. Méně sladkostí

Zlepšují se naopak stravovací návyky české mládeže. Děti stále častěji sáhnou po ovoci a zelenině. Dokonce znatelně víc, než je v Evropě a ve světě běžné. Bezmála polovina českých dětí ve sledovaném věku 11–15 let sní denně alespoň jeden kus ovoce. V případě zeleniny se to týká 37 % z nich. Dospívající také ve srovnání s minulými lety konzumují méně sladkostí. „Potěšilo nás, že u třináctiletých a patnáctiletých jsme zaznamenali skoro třetinový pokles každodenní konzumace sladkostí oproti datům z roku 2010,“ všiml si Kalman. Třetina dětí pak pamlsky nejí vůbec, nebo se k nim dostanou jen výjimečně.

Důležité jsou z výživového hlediska také zjištění týkající se prvního jídla dne. V roce 2018 snídalo každý školní den 49 % školáků ve věku 11–15 let. Možná trochu překvapivě snídaní startuje den více chlapců než dívek. Už méně překvapivé je, že se zvyšujícím se věkem tenhle zvyk oslabuje – zatímco u jedenáctiletých se týká 57 %, v patnácti snídá už jen 42 %. „Zajímavé je, že existuje poměrně velká skupina dětí, je jich asi šestina, které nesnídají ve všední den. Přitom ale o víkendu snídani do svého denního plánu pravidelně řadí. Je to tím, že v sobotu a v neděli mají na vše víc času? A snídalo by víc českých dětí od pondělí do pátku, kdyby jim škola začínala později?“ uvažoval Kalman.

Škola podporující zdraví a Zdravá školní jídelna

S cílem budovat mezi českými dětmi zdravé návyky realizuje Státní zdravotní ústav patřící pod Ministerstvo zdravotnictví program Škola podporující zdraví, dříve Zdravá škola, probíhající pod záštitou Světové zdravotnické organizace. Program je zaměřen na všechny aspekty zdraví, na zdraví fyzické, psychické i sociální a je určen pro školy mateřské, základní a střední. „Jedná se o dlouhodobý a ověřený program Světové zdravotnické organizace, který se realizuje ve školách po celém světě. Poskytuje komplexní základ pro podporu zdraví a všeobecnou primární prevenci rizikového chování ve škole a pomáhá nastavit prostředí tak, aby podporovalo zdraví,“ uvedla náměstkyně Alena Šteflová. Škola podporující zdraví je definována jako škola, která realizuje strukturovaný a systematický plán pro zdraví, pohodu a rozvoj sociálního kapitálu všech žáků a pedagogických i nepedagogických pracovníků. V současné době je do něj zapojeno téměř 300 škol.

Příkladem dobré praxe je Základní škola Eden ve Vladivostocké ulici v Praze 10. V síti škol podporujících zdraví je zařazena od roku 2009. Cílem školy je poskytovat kvalitní základní vzdělání s důrazem na nezbytnost sportu a pohybu pro zdravý vývoj člověka. „Naše škola je otevřena všem žákům, kteří spolu se svými rodiči vnímají pohyb jako jednu ze základních hodnot, jako nedílnou součást zdravého životního stylu. Motto našeho vzdělávacího programu zní: Se sportem za vzděláním. V učebním plánu máme více hodin tělocviku. Máme také předmět zdravotní výchovy, protože problém obezity nespočívá jen v nedostatku pohybu a špatném stravování, ale je to problém postojů dětí. Děti potřebují informace, aby si uměly například spočítat své BMI a porozumět informacím na etiketách potravin. Vzdělávací program je u nás stejný pro všechny, takže se v jedné třídě setkávají jak vrcholoví a rekreační sportovci, tak ti, kteří se jen na sport dívají v televizi. Sdílet postoje k pohybu je také nesmírně důležité,“ popsala ředitelka ZŠ Eden Jana Churáčková.

Dalším projektem, který se snaží změnit stravovací návyky dětí a budovat u nich principy zdravotního životního stylu, je Zdravá školní jídelna, také z dílny Státního zdravotního ústavu. Od roku 2014 se zaměřuje na kvalitu podávané stravy v rámci systému školního stravování. Projekt je postaven na třech základních pilířích: vzdělaný personál školní jídelny, edukovaný a informovaný strávník a motivující pedagogický sbor a vedení školy. „Do projektu se již zapojilo 228 školních jídelen. Probíhá prostřednictvím lektorů, kteří komunikují se školní jídelnou a metodicky ji vedou,“ vysvětlila náměstkyně Šteflová.

HBSC studie (Health Behaviour in School-aged Children), realizovaná pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO), se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Do aktuálního výzkumu HBSC se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc dětí. Vybraná data včetně infografiky je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.
 

Kontakt pro média: 
Mgr. Michal Kalman, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, e-mail: michal.kalman@upol.cz 

Odbor komunikace s veřejností
Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: tisk@mzcr.cz