Ministerstvo zdravotnictví nově přechází na doménu mzd.gov.cz. Více informací.

Adam Vojtěch v pořadu Interview Plus o řízení nemocnic

Vytvořeno: 13. 12. 2018 Poslední aktualizace: 13. 12. 2018

Datum vydání: 12. 12. 2018
Zdroj: ČRo Plus


Jan BUMBA, moderátor 
——————– 
Už dva bývalí ministři zdravotnictví přišli od posledních sněmovních voleb o funkce ředitelů velkých nemocnic. Kromě nich se s šéfovským křeslem loučili i další čtyři lidé. Podle veřejně dostupných informací souvisí jejich vyhazovy především s veřejnými zakázkami. Zřejmě kvůli nim skončila i dlouholetá ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková. Ona sama pochybení odmítá. Podle čeho se rozhoduje o osudu ředitelů nemocnic. Dobrý poslech přeje Jan Bumba. A naším hostem je ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO. Dobrý den. 

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/ 
——————– 
Dobrý den. 

V té bilanci šesti odvolaných ředitelů velkých nemocnic během jediného roku vás vaši nástupci budou asi těžko překonávat. Jak dlouho zvažujete, než k takovému kroku přistoupíte? 
Tak v první řadě je třeba říci, že ministerstvo zdravotnictví zřizuje asi 70 přímo řízených organizací, takže ono v tom celkovém souhrnu si nemyslím, že to je nějak zásadně velké číslo, ale je pravdou, že samozřejmě asi není zanedbatelné. Na druhou stranu já skutečně vždy zvažuji velmi dlouho, řekl bych několik měsíců, ten krok na základě řady informací, i na základě výsledků auditu a kontrol, to znamená, skutečně není to věc, která by, kterou bych dělal, nebo krok, který bych dělal unáhleně ze dne na den, takzvaně, když se špatně vyspím. Má to zdůvodnění. Je to věc, která skutečně je několik měsíců promyšlená a pak k tomu kroku přistoupím. 

U Svatopluka Němečka to taky bylo několik měsíců? 
Tak tam to bylo zhruba 2 měsíce, byť ty informace jsem měl ještě před mým nástupem do funkce, na základě i pak následného auditu se potvrdily, tam se týkalo právě otázky využívání externích laboratorních služeb, střetu zájmů, šéfů klinik a podobně a dalších věcí. Takže je pravdou, že tam to bylo možná za kratší dobu, ale na druhou stranu z mého pohledu to bylo taktéž zdůvodněno, takže skutečně si nemyslím, že bych ty kroky dělal nějak lehkovážně ze dne na den. 

Co musí být ta věc, co musíte mít v ruce, abyste se rozhodl, že není jiná možnost, než ředitele nemocnice odvolat? 
Jsou to ve většině případů výsledky auditu, výsledky kontrol a pak samozřejmě informace, které třeba nemohu úplně zveřejnit, které podléhají jistému režimu utajení, ale disponuji s nimi. Takže těch věcí je celá řada. 

O tom, že máte nějaké informace, které nemůžete zveřejnit, jsem četl i v jiných rozhovorech, které jste poskytl médiím, a já to respektuji, že třeba ne všechno je možné takhle říct do rádia, ale jakou povahu mají ty informace? 
Ty informace jsou utajené a já s nimi samozřejmě pracuji, protože… 

Jsou, pardon, jsou utajené na základě vašeho rozhodnutí? 
Jsou utajené na základě své povahy. 

A ta povaha je jaká, jsou to zhruba informace tedy jakého typu, je to něco, na co přišli vaši kontroloři, které jste tam poslal, nebo je to něco, že vám poslal nějaký anonym nějaké udání? 
Ne, ne, ne, ne, ty informace jsou z určitých zdrojů, ale skutečně o tom nemohu úplně detailně hovořit. Omlouvám se. 

A co je na tom tak strašně tajného? 
Tak je to charakter těch informací a ministři obecně disponují určitými informacemi, které nejsou zveřejnitelné, podléhají určitému stupni utajení. A to je tento případ. A na základě toho samozřejmě ministři také mají s těmi informacemi pracovat a vyhodnocovat je a případně se rozhodovat. 

To zní skoro, jako kdyby vám něco dávala BIS, nebo policie? 
Nechci to komentovat, omlouvám se. 

Takže je možné, že to přichází i z těchto zdrojů? 
Bez komentáře. 

Vy jste v tiskové zprávě uvedl, že okolnosti kolem Všeobecné fakultní nemocnice se, cituji, velice podobají okolnostem kolem Nemocnice Na Bulovce, které jsou stále postupně rozkrývány orgány činnými v trestním řízení. Ani teď nemůžete být ještě trošku konkrétnější? 
Nikoliv, tak tam šlo o to, nebo jde o to, že i v případě Všeobecné fakultní nemocnice se ukazují určitá pochybení ve veřejných zakázkách, která se vztahují ke společnosti První chráněná dílna, která je samozřejmě i součástí těch kauz v Nemocnici Na Bulovce. V tomto případě, v případě ve Všeobecné fakultní nemocnici proběhla veřejnosprávní kontrola, která shledala porušení rozpočtové kázně, pochybení v rámci těch zakázek. A samozřejmě z tohoto pohledu je nutné, aby ty věci byly, byly prošetřeny. To je vše, co k tomu mohu říct. 

Znamená to, že zde nějakou roli měl obviněný podnikatel Tomáš Horáček? 
To my nejsme policie, my pouze děláme veřejnosprávní kontrolu, konstatujeme, zda došlo k pochybení. A pak samozřejmě s těmi informacemi musí nakládat jiné orgány, ale my nemůžeme v tomto směru plnit roli vyšetřovatele, nemáme na to kompetence, ani oprávnění. 

Já se ptám na základě těch informací, které jsou tedy zcela veřejné, které jsem vyčetl z otevřených zdrojů, že ono to vypadá tak, že jakoby všechny ty problémy pražských nemocnic a jejich potíže nějak spojovala osoba Tomáše Horáčka. Je to tak, nebo není? 
Tak neřekl bych všech pražských nemocnic, ale samozřejmě… 

Ne, v těch, které byly v problémech, kde jste měl potřebu nějak zasáhnout? 
Tak určitě je pravdou, že je to, jsou to věci, které jsou spojeny právě s onou společností První chráněná dílna, byť těch společností je řada, které jsou spojeny s panem Horáčkem. A samozřejmě jeho osoba je spojena s touto společností. 

Pokud někdo manipuloval s veřejnými zakázkami, ponese i trestní odpovědnost, byť, já vím, říkáte, nejste policie, nejste vyšetřovatel, ale měl by nést i trestní odpovědnost? 
Tak určitě ano, pokud se toto, toto prokáže. My jsme to řešili podáním trestního oznámení, ale na neznámého pachatele, protože samozřejmě právě proto, že toto nemůže sami prošetřovat. My pouze shledáme to pochybení, tak samozřejmě musí to být prošetřeno, jestli tam případně došlo k nějakému spáchání trestného činu, nebo nikoliv, ale na druhou stranu právě vzhledem k tomu, co se děje nebo dělo v Nemocnici Na Bulovce, tak si myslím, že je naší povinností, jakožto zřizovatele té nemocnice, pokud zkrátka shledáme takovéto pochybení, aby i v případě Všeobecné fakultní nemocnice to bylo prošetřeno. 

Právě, policie konala v případě Nemocnice Na Bulovce, a i Na Františku, jestli se nepletu, když tak mě opravte, jestli nemám přesné informace, ale… 
Ano, ale to není nemocnice, která by byla pod ministerstvem zdravotnictví. 

Ano. A co se týká Všeobecné fakultní nemocnice, tak tam jste taky podávali trestní oznámení? 
Ano, na neznámého pachatele na základě tedy těch informací, které jsme získali v rámci veřejnosprávní kontroly. 

Dana Jurásková řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že nedostala žádné upozornění, že by něco dělala špatně, že přišlo až to odvolání. Opravdu tam nebylo žádné varování předem? 
Tak je pravdou, že tam byly ještě určité věci, které jsme spolu řešili v předchozí době. Byly tam věci, které opravdu nebyly úplně zvládnuté, taktéž manažersky, týkaly se výstavby určitého simulačního centra, které mělo proběhnout, aniž by například o tom věděla I. lékařská fakulta, která vlastně je přímo spojena s tou, s tou nemocnicí, ale to byla jedna, jedna z věcí, neřekl bych, že to byla ta zásadní, proč jsem k tomu kroku přistoupil, ale je pravdou, že zkrátka my jsme tam provedli onu veřejnosprávní kontrolu, ty výsledky jsou zřejmé, já jsem o nich hovořil. A i na základě toho, jak říkám, jsem k tomu kroku přistoupil. A znovu opakuji, těch informací bylo více, je to, řekl bych, takový souhrn řady indicií, které mě nakonec k tomu pokrok, který považuji za standardní manažerský krok, vedly. Protože pokud jsem odpovědný za tyto nemocnice, které ministerstvo zřizuje a řídí, tak samozřejmě moje odpovědnost i otázka toho, kdo je řídí. A pokud já k tomu člověku řediteli, ředitelce nemám důvěru, ztratím tu důvěru na základě řady informací, tak si myslím, že je zcela legitimní, že chci, aby byl ten člověk vyměněn. 

Já myslím, že nikdo nezpochybňuje to, že na to máte právo. Tam ta otázka směřovala jenom k tomu, jestli jste s paní Juráskovou před tím nějak komunikovali, jestli jste ji před tím říkal, pozor, tady jsou tyhle indicie, že něco je špatně, a dal jste ji nějaký čas na nápravu, neb jestli přijde až pak to odvolání? 
Tak jak říkám, proběhla ona veřejnosprávní kontrola, která měla své výsledky a to samozřejmě paní Jurásková věděla. 

Hostem dnešního Interview je ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO. Vy jste, pane ministře, už v létě pro deník Právo říkal, že se v minulých letech nedělaly, možná desetiletích, kontroly hospodaření nemocnic. To skutečně jste první, kdo s kontrolami po létech přišel? 
Já bych neřekl, že se vůbec nedělaly, ale nedělaly se na nějaké systematické úrovni. A to si myslím, že skutečně teď se změnilo, já jsem to řekl hned na začátku, že skutečně chci, aby ministerstvo se věnovalo větší kontrole a my skutečně máme jasný kontrolní plán, kdy chceme postupně zkontrolovat všechny naše přímo řízené nemocnice, samozřejmě v těch nemocnicích probíhají, probíhaly kontroly například Nejvyššího kontrolního úřadu, ale řekl bych, že ta role ministerstva v tomto směru nebyla úplně aktivní a silná tak, jak bych si představoval, pokud jsme za ty nemocnice odpovědní. 

V jaké fázi teď ty kontroly jsou, co vám ještě zbývá zkontrolovat? 
Tak samozřejmě ty kontroly, některé byly ukončeny, některé probíhají, a to je věc, která není úplně na jeden rok, my máme už dnes plán na příští rok, většinou ty kontroly trvají několik měsíců, někdy třeba i půl roku, takže nelze úplně předpokládat, že zkontrolujeme všechny za rok. Těch nemocnic, které budou zkontrolovány, například v příštím roce, je několik. 

Jak velký tým kontrolorů či inspektorů na to máte? 
To se přiznám, že úplně není optimální tak, jak bych si představoval. Je pravdou, že těch kontrol není, není dostatek, ostatně, já, když jsem přišel na ministerstvo zdravotnictví, což jsem také říkal, tak jsem přišel do resortu, který byl, a bohužel si myslím, že stále je nejhůře obsazeným ze všech ministerstev z hlediska právě procentuální obsazenosti. A to platí bohužel i odboru kontroly, takže představoval bych si, že bych samozřejmě měl mít více těch lidí, ale snažím se pracovat těmi, které mám, dneska samozřejmě i v aktuální situaci na trhu práce není úplně jednoduché ty lidi sehnat, ale snažím se zkrátka s nimi pracovat, je jeden kontrolní tým, který funguje v Praze a jeden v Brně, a tyto kontrolní týmy mají ty nemocnice rozděleny a pracují. 

A jak jsou velké, jsou to řádově, aspoň jsou to desítky lidí, nebo jsou to stovky lidí? 
Je třeba si uvědomit, že stále ministerstvo má asi 400 zaměstnanců. Ty kontrolní týmy jsou kolem 3 až 6 lidí. 

Pokud ta kontrola tedy dojde k nějakému zjištění, proč by mělo být to samotné zjištění důvodem k odvolání, neplatí presumpce neviny, dokud celá věc neprojde nějakým dalším odvolacím řízením, případě než o té vině či nevině rozhodne soud? 
To ale tak není. Znovu opakuji, my nejsme orgány činné v trestním řízení, my nevedeme žádné trestní řízení. Tady to je otázka manažerská. My provádíme veřejnosprávní kontrolu, ta, která, tak, jak je definována podle zákona o finanční kontrole. A pokud tam shledáme pochybení, tak ten subjekt může podat námitky, my ty námitky vypořádáme, v některých případech je shledáme jako relevantní, ale to je skutečně dokument, který slouží k manažerskému rozhodnutí. Tady se nebavíme o tom, jestli jen někdo vinen nebo nevinen, tady se bavíme o tom, jestli z našeho pohledu tady došlo k pochybení, a na základě toho, jestli se udělá určitý manažerský krok, což je třeba odvolání toho člověka, ale my neříkáme, jestli ten člověk něco spáchal, nějaký trestný čin, nebo nikoliv, pouze říkáme, že tam prostě došlo z našeho pohledu k pochybení, případně k porušení rozpočtové kázně. A z našeho pohledu tedy pak musí být nějaká změna, ale znovu říkám i to, co jsem řekl na začátku, těch informací většinou je vícero, ta kontrola, někdy není úplně tím jediným důvodem. 

Když jste odvolal Svatopluka Němečka z postu ředitele Fakultní nemocnice v Ostravě, tak pan Němeček řekl na vaši adresu, cituji: „Možná, kdyby pan ministr poctivě řekl, že provedl politickou čistku, bylo by to férovější a slušnější,“ konec citátu. Berete tyto fakultní nemocnice jako svou politickou kořist po vyhraných volbách? 
Určitě ne. Já si nemyslím, že se to i projevu v té realitě, protože takhle to bylo samozřejmě v minulosti. A když se podíváme na šéfy těch nemocnic, tak vidíme, že jsou to samozřejmě zástupci politických stran, často lidé, kteří tam zkrátka byli nominováni politickými stranami, ale já, pokud jsem zmínil ředitel, a dnes je třeba tam nový ředitel na té pozici, tak myslím, že je jasně dokladovatelné, že to nejsou žádní političtí nominanti, že jsou to skutečně lidé, kteří jsou odborníci, kteří vzešli z výběrového řízení a nikoliv na základě stranické příslušnosti. 

U vás to vyvolalo dokonce úsměv, ta otázka, ale opravdu můžete tedy vyloučit, že by k vašemu rozhodování o osudu ředitele nemocnice přispívalo i to, na kolik má tento ředitel blízko či daleko k hnutí ANO? 
Naprosto. 

A můžete to doložit čím? 
No, právě si myslím, že to mohu doložit těmi lidmi, kteří na těch pozicích dnes nově jsou, pokud se podíváte na ředitele Nemocnice Na Bulovce nového, na ředitele Nemocnice Na Homolce, takže zkrátka vidíte, že tam skutečně nejsou lidé, kteří by byli nominanti hnutí ANO. Já vždy vypíšu výběrové řízení, tam v té výběrové komisi jsou zástupci odborných společnost, odborů, České lékařské komory a dalších, skutečně organizací, které ne vždy my jsou nakloněny a tím pádem asi těžko lze podezřívat, že by pracovali na základě nějakého zadání a pak ta komise hlasuje a vybere nejvhodnějšího kandidáta, kterého já jmenuji. 

Hostem dnešního Interview je ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Jak se, pane ministře, budou vyvíjet mzdy pracovníků ve zdravotnictví v příštím roce? 
Tak z mého pohledu dobře v tom směru, že se poměrně výrazně navýší zejména těm skupinám, které dnes jsou nejproblematičtější z hlediska jejich dostatku, respektive nedostatku, a to jsou zdravotní sestry, střední zdravotnický personál, kde z mého pohledu, respektive de facto dojde skutečně meziročně snad možná k největšímu nárůstu, historicky nejvyššímu nárůstu pro ten personál, který například pracuje ve směnném provozu, což je obrovské množství sester, sanitářů a podobně, takže z našeho pohledu si myslíme, že ten finální stav je velmi dobrý a cílí na právě ten personál, který nám chybí, a to jsou sestry a zdravotnický personál ve směnném provozu. 

A o kolik to bude, jak je to s tím plánem na 10% plošné zvýšení odměn? 
No, tam je třeba říci, že, my jsme, a já ten názor zastávám stále, zastával jsem ho vždy, a myslím, že to i odbory potvrdily, a zastávám ho nadále, že si nemyslíme, že je zkrátka, nemyslím si, že je správně to plošné navyšování. My bychom měli… 

A už jste pardon, pardon, už jste našli shodu v tomto ohledu, protože ta nebyla zatím jasná. 
Z mého pohledu ano, respektive samozřejmě, že odbory stále chtěly a usilovaly o 10% navýšení, ale nakonec tedy je to určité kompromisní řešení. A jak říkám, to plošné navýšení neřeší ten problém, problém se musí řešit cíleně. A my jsme vydefinovali na základě dat, která máme a která bohužel nejsou optimistická, že skutečně dnes největší problém českého zdravotnictví, respektive nemocnic, protože není zdravotnictví jenom nemocnice, ale pokud se bavíme o nemocnicích, tak je právě otázka nedostatku sester a zdravotnického personálu ve směnném provozu. Díky tomu často nemocnice i velké nemocnice musí zavírat lůžka. A tam ten pokles každý rok je poměrně výrazný a proto my jsme se rozhodli podpořit tento personál cíleně, kdy to navýšení je až 22 % meziročně, protože ty sestry dostanou jednak onen příplatek za směnu ve výši 5 tisíc korun. A dále ještě navýšení 7% do tarifů, takže myslíme si, že skutečně to navýšení je velmi výrazné. 

My jsme zaznamenali, že odborový svaz zdravotnictví a sociální péče před pár měsíci vyhlásil stávkovou pohotovost a přiznám se, že jsem se nedočetl, jak to teď je, jestli stále ještě trvá, nebo jestli už ta vaše jednání vedla k tomu, že stávková pohotovost byla odvolána, jak ono to je? 
Pokud já vím, tak odbory prohlásily následně, že skutečně se nechystají do stávky, to znamená, že tu stávkovou pohotovost odvolali. Já skutečně… 

Nebojíte se toho, že by něco takového tedy urgentně hrozilo? 
Nemám ty signály. A od té doby jsem už s odbory jednal mnohokrát a nemám ty signály. Samozřejmě odbory jsou stále nespokojené, to je ostatně jejich, jejich role, ale znovu opakuji, myslím si, že zejména tomu střednímu zdravotnickému personálu, sestrám, sanitářům a podobně v tom příštím roce se výrazně přilepší a z mého pohledu je to správně. 

Na konci listopadu tento odborový svaz zveřejnil petici za zavedení jednotného platového systému odměňování všech zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Podle svazu je, cituji: „Nenormální a nemorální, když rozdíly za stejnou práci v různých nemocnicích jsou až 10 tisíc korun.“ Co říkáte na tento požadavek? 
Tady se zatím neshodujeme s odbory, protože je třeba se vždycky podívat trošku do detailu, není možná brát pouze jedno číslo. Je jasné, že i napříč těmi nemocnicemi se liší struktur péče i její náročnost, z hlediska oddělení, pokud máme nějaké superspecializované, specializovanou péči, která třeba je v nějaké nemocnici a v nějaké není, kde i ta náročnost pro tu sestru je samozřejmě vyšší, tak je jasné, že tam taktéž je vyšší ocenění, takže vzít pouze průměr, plat v těch státních nemocnicích a v těch, řekněme, nestátních, oni to nejsou soukromé, ale jsou to třeba akciové společnosti zřizované kraji, není úplně z mého pohledu relevantní. Je třeba říct větší detail, nebo podívat se na větší detail. 

Platí, že do nemocnic půjde příští rok o 13 miliard 600 milionů víc než letos? 
Ano, ale to jsou pouze nemocnice, do celého zdravotnictví ty zdravotně pojistné plány pojišťovny, které už byly schváleny, počítají s nárůstem zhruba 23 miliard, to jsou peníze, které půjdou do péče. A z toho těch zhruba 13,6 půjde do nemocnic, ano. 

Andrej Babiš v roce 2014 označil zdravotnictví za černou díru na peníze s tím, že problém není nedostatek peněz, ale špatné nakládání s nimi. Tak proč teď potřebuje zdravotnictví dalších 23 miliard? 
Tak to jsou dvě různé, různé otázky. Samozřejmě ta, ten potenciál zvyšovat efektivitu a transparentnost zdravotnictví bezesporu existuje, a na tom také pracujeme velmi intenzivně, to znamená, není možné pouze samozřejmě do toho zdravotnictví lít další peníze bez toho, aniž by se udělaly nějaké systémové kroky, ale na druhou stranu je třeba objektivně říci, že ty náklady na zdravotnictví se v čase zvyšují a jsou to jednak ty personální náklady, kdy to je věc, která je fixní, a to není asi úplně ta černá díra, tam to je zkrátka tak, že v těch minulých letech, i v tom následujícím roce ty personální náklady se budou zvedat a pak samozřejmě náklady související například s novou inovativní léčbou, se stárnutím populace. Na druhou stranu, a znovu říkám, pokud bychom pouze lili peníze, tak to, určitě není to řešení, my musíme dělat i další systémová opatření na zvýšení efektivity a tak, aby ty peníze, které tam jdou, byly vynakládány rozumně. A myslím si, že o to se taktéž snažíme. 

A podle čeho se tedy pozná, že zdravotnictví už není černá díra? 
To je velmi složité říct. Myslím si, že… 

Tak počkejte, váš stranický šéf takhle argumentoval ve veřejné debatě, tak proč je to tak složité? 
Tak nevím, jestli to takto přesně řekl, a kolikrát to řekl, ale na druhou stranu já si myslím, že tam je o tom, že skutečně byla v tom zdravotnictví netransparentnost, to, co například my děláme, právě jsme se bavili v té první části ohledně větší kontroly nemocnic, větší transparentnosti, nákupů, využívání například těch takzvaných zpětných bonusů, které dostávají vlastně nemocnice třeba od dodavatelů a podobně. To jsou všechny kroky, které, řekněme, tu černou díru trošku zesvětlují a snaží se do toho vnést větší pořádek, ale to je samozřejmě nějaká systémová práce, kterou my jsme zahájili, řekl bych, v tomto roce, a budeme v ní pokračovat. 

A navzdory tomu, že se tedy hodláte, nebo chcete utěsnit díry v tom zdravotnictví, tak přesto ten resort spotřebuje dalších 23 miliard navíc v příštím roce? 
Znovu říkám, část z toho jsou personální náklady, to jsou věci, které zkrátka jsou spojené právě s tlakem na zvyšování mezd a platů sester a dalšího personálu lékařů a podobně. A to je věc, která samozřejmě asi těžko ji můžeme nějak rozporovat. A je jasné, že na druhou stranu my potřebujeme v příštím roce podpořit i další segmenty, nejenom nemocnice. V tomto roce došlo vlastně historicky poprvé k dohodě všech pojišťoven a všech segmentů a zdravotní péče, je jich celkem 14, nejsou to jenom nemocnice, jsou to praktičtí lékaři, ambulantní specialisté a další, na tom, jak vlastně se ty peníze rozdělí, je to poprvé, co vlastně takto se všichni sešli u kulatého stolu a podepsali dohodu. A to není jenom o nemocnicích, my potřebujeme podpořit samozřejmě například domácí péči, potřebujeme podpořit právě praktické lékaře, a tak dále. Takže ty peníze budou rovnoměrně rozvrstveny, je to zhruba 5 % nárůst za všechny ty segmenty. A z mého pohledu je toto legitimní a vychází to právě z dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli. 

Hostem dnešního Interview byl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO. Děkujeme za rozhovor. 
Díky, na shledanou.

 


Jste spokojeni s obsahem této stránky?