Stanovisko MZ k novele vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

Vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb. (dále jen „vyhláška“), doznala od 1. 1. 2023 několik změn.

Předně došlo ke změně stanovení periodických pracovnělékařských prohlídek. Nově je umožněn fakultativní (nepovinný) přístup k periodickým prohlídkám u nerizikových prací, tzn. práce kategorie 1. a 2. Výjimku tvoří práce v profesním riziku a práce, u nichž jsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, jak je uvedeno v příloze vyhlášky. Zaměstnavatel však stále může rozhodnout, že prohlídky i u těchto nerizikových prací zachová. Zaměstnavatel i zaměstnanec přesto může vyžadovat provedení periodické pracovnělékařské prohlídky. Pokud tedy zaměstnavatel periodickou prohlídku u zaměstnance bude vyžadovat, zaměstnanec se jí musí podrobit. V ust. § 11 odst. 7 vyhlášky č. 79/2013 Sb. je stanoveno, že vyžaduje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnavatel zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky.

V reakci na problémy z praxe došlo k úpravě provádění periodických prohlídek v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nově se stanovuje, že se periodické prohlídky provedou, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.

Výše popsané úpravy se netýkají vstupních pracovnělékařských prohlídek, ale výhradně periodických. Vstupní pracovnělékařské prohlídky nejsou změnou předpisu dotčeny.

Další změnou ve vyhlášce je zrušení povinnosti absolvovat mimořádnou lékařskou prohlídku u žen vracejících se z mateřské a rodičovské dovolené.

Nově se provádí dohled na pracovišti nejméně obecně jednou za tři roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (tzv. „riziková práce“), anebo, jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jiným právním předpisem. U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí pouze pokud tak zaměstnavatel stanoví, nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb. V těchto případech frekvenci dohledu stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů. Dohled není třeba provádět v dopravních prostředcích zaměstnavatele a u zkušebních provozů.

Bližší požadavky k lékařským prohlídkám ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání jsou uvedeny v ust. § 14a vyhlášky č. 79/2013 Sb. (dříve ust. § 8, který byl zrušen).

V přechodném ustanovení vyhlášky je definováno, že pracovnělékařské prohlídky, jejichž termíny k provedení byly stanoveny přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky na základě jiných právních předpisů, se provedou v těchto termínech. Podle ust. § 44 odst. 6 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, jedním z důvodů, kdy lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci pozbývá platnosti, je, je-li vydán v rámci pravidelně se opakujících lékařských prohlídek provedených ve lhůtách podle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., ale tím, že periodické prohlídky jsou dobrovolné, zaměstnanec nemusí být nikam vyslán a je způsobilý i bez prohlídky.

Z přílohy vyhlášky byla odstraněna specifikace doby potřebné k provádění pracovnělékařských služeb. Z praxe vyplynulo, že doba k provádění pracovnělékařských služeb se nedá normovat.

V příloze jsou i nadále rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 předmětné vyhlášky.

V části I. u rizikového faktoru celková fyzická zátěž se absolutní kontraindikace (nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci) rozšířily o morbidní obezitu s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40.

V části II. došlo k přejmenování pojmu „riziko ohrožení zdraví“ na srozumitelnější označení „profesní riziko“. U prací, jejíž součástí práce je/jsou profesní rizika, i nadále zůstává povinnost provádět pracovnělékařské prohlídky v souladu s uvedenou vyhláškou a pravidelný dohled na pracovišti, tedy alespoň jedenkrát za tři kalendářní roky.

Z profesních rizik byly odstraněny:

• práce ve školách a školských zařízeních podle školského zákona, a proto všechny profese podle školského zákona v rámci provádění periodických prohlídek přešly na „princip dobrovolnosti“;
• činnosti epidemiologicky závažné (pro informaci doplňujeme, že od 1. 7. 2023 byla novelou zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zrušena povinnost u osob vykonávajících epidemiologicky závažné činnosti mít zdravotní průkaz);
• Uvedenou novelou rovněž došlo k odstranění položky „Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby“, tedy tzv. „řidiči referenti“; často v praxi docházelo k chybné interpretací definice řidičů referentů zaměstnavateli a s tím k provádění, resp. neprovádění pracovnělékařských služeb v potřebné frekvenci. Režim periodických prohlídek tedy v tomto případě také přešel na „princip dobrovolnosti“. Touto změnou se nemění povinnost vyplývající ze zákona o silničním provozu upravující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. Pokud je obvyklou součástí výkonu práce řízení motorového vozidla, je zaměstnanec v režimu zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění, a zdravotní způsobilost zaměstnance je posuzována podle tohoto právního předpisu. Pro úplnost doplňujeme, že za řidiče referentských vozidel se považují zaměstnanci, u kterých je řízení motorového vozidla součástí výkonu jejich práce, kdy motorové vozidlo používají pravidelně např. na cestu do místa provedení zakázky s převezením materiálu, popřípadě též spolupracovníků, k distribuci materiálu zákazníkům apod. (např. dealer nebo řemeslník řídí motorové vozidlo na cestě k zákazníkovi, úředník na místo jednání);  
• hlasová zátěž.

V bodě č. 1 „Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob“ profesních rizik došlo úpravou k nahrazení slov „s výjimkou prací v objektech, u kterých není obvyklý přímý kontakt s žáky, klienty nebo pacienty“ na „jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty“. Z uvedeného vyplývá, že tato povinnost byla stanovena již v předchozím znění vyhlášky. Pro zhodnocení, zda se jedná o obvyklý přímý kontakt, je nutné vycházet z pracovních činností, které zaměstnanec provádí (např. údržbář, který pracuje ve zdravotnickém zařízení pouze v dílně versus zdravotní sestra denně pečující o pacienty).

U profesního rizika noční práce (bod č. 10) se nemoci a rizika, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, rozšiřují o závažná metabolická onemocnění včetně diabetu mellitu a metabolického syndromu a o rakovinu prsu nebo přítomnost významně zvýšeného rizika vzniku rakoviny prsu. V tomto případě je potřeba upozornit, že nejde o jakoukoliv práci v noci, ale jen takovou, která splňuje časové parametry podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce (v průměru alespoň 3 hodiny za týden), což zaměstnavatele často mátlo. Jedná se o relativní kontraindikaci a bude potřeba, aby poskytovatel zvážil i další okolnosti např. psychickou zátěž, věk, životní styl, apod.

V bodě 11. v rámci profesních rizik byly novelou vyhlášky definovány další rizikové faktory pracovních podmínek vyžadující provedení periodické pracovnělékařské prohlídky u kategorie práce druhé (tzv. nerizikové), a to z důvodu, aby došlo k zajištění dostatečné ochrany zdraví zaměstnanců při práci s uvedenými rizikovými faktory pracovních podmínek. Jedná se kupříkladu o faktor vibrace s přenosem na horní končetiny, látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B a další.

Dotazy zaslané na ministerstvo ve vztahu k profesním rizikům se nejčastěji týkaly rizikového faktoru nepřijatelné pracovní polohy a jeho vyhodnocení jakožto profesního rizika. Aby se jednalo o profesní riziko u dané práce, musí být práce zařazena do kategorie druhé pro faktor pracovního prostředí pracovní polohy z důvodu překročení limitů u nepřijatelných pracovních poloh. Nutné je tedy vycházet ze zařazení práce do kategorií dle ust. § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Novela vyhlášky nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2023.