Přepis tiskové konference dne 10. 2. 2023

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Dámy a pánové, ještě jednou krásný den. Ta situace na trhu s léčivy se postupně stabilizuje. A je třeba říct, že je to díky mimořádným a urychleným dodávkám léčiv. Dílem se nám podařilo část dodávek urychlit. Dílem se nám podařilo získat léky, které by jinak v České republice vůbec nebyly. Intenzivně jednáme s výrobci, distributory a samozřejmě i klesající poptávka se na tom podílí. Jen pro vaši představu, pokud bychom se bavili o těch kategoriích léků, tak v případě antibiotik například meziroční nárůst, vždycky to ti výrobci počítají se spotřebou v uplynulém roce a na to chystají výrobu v následujícím roce, to zpoždění je zhruba 12 měsíců jednotlivých kategorií léků, zpoždění je 6 až 18 měsíců, kdy se ty léky vyrábí na další období, tak meziroční nárůst v případě tablet antibiotik byl 47 %. Tedy téměř 50% nárůst, meziroční nárůst spotřeby antibiotik. A v případě antibiotických suspenzí ten nárůst meziroční spotřeby byl 136 %, tedy skoro 140 %. Tím pádem je potřeba si uvědomit, že to, jak jsme rychle reagovali. A ano, výpadky tady jsou, byly tady výpadky a je stále problém s některými kategoriemi. Ale přesto se nám podařilo pokrýt i ten obrovský nárůst spotřeby, těch 50 %, téměř 50 % u tablet a 136 % u sirupů. Já se samozřejmě všem omlouvám a nesmírně mě to mrzí, za ty dny, kdy některý z těch léků, který sháněli naši pacienti, nebyl a velmi se omlouvám lékárníkům a lékařům. Ta situace nebude jednoduchá, ale uděláme všechno pro to, abychom ty zvýšené spotřeby pokryli. Díky jednání s výrobci a distributory se také daří urychlit dodávky léčiv. Tedy to, co by přišlo normálně v červnu, v květnu, přichází již v těchto dnech. Jedná se o různé kategorie antibiotik, včetně penicilínových antibiotik. Minulý týden například dorazilo 20 000 balení dětských penicilínových antibiotik pro malé děti, jejichž dodávky pokrývají průměrnou desetitýdenní spotřebu. A i ostatní dodávky se daří významně urychlit. Zrovna dnes jednáme o dalším urychlení dodávky, která by měla být standardně v dubnu, rádi bychom, aby byla již v příštím týdnu. V meziročním srovnání bylo tedy letos od začátku roku v lékárnách vydáno bezmála o více než 300 000 balení všech různých kategorií antibiotik než v předchozích letech. Tedy o 300 000 balení antibiotik více než třeba v roce 2022 bylo vydáno od začátku tohoto roku v lékárnách. To je ten nárůst obecný o 54 %. Je důležité zopakovat, že to, že jsme v loňském roce přijali, respektive připravili ve velmi rychlé době, ve velmi rychlém sledu v Poslanecké sněmovně novelu zákona o léčivech, která byla platná od 1. 12. loňského roku, nám umožnilo právě dělat tyto mimořádné nákupy. Například 100 000 balení antibiotik, které pak schválí Vláda, respektive jejich úhradu schválí Vláda. Tato novela nám umožnila od začátku prosince loňského roku, protože její platnost byla od 1. 12., být ještě víc aktivní a shánět léky v různých zemích a mimořádně je sem dovézt, stanovit jejich úhradu, plně krýt tu úhradu ze zdravotního pojištění. My tím samozřejmě nekončíme. Tady je potřeba řešit situaci, která se řadu let neřešila a to zásadní novelou zákona o léčivech. A já jsem rád, že dnes porada schválila to, co jsem predikoval, že bych chtěl v prvním pololetí, aby se postupně posunovalo. A ta novela poté, co proběhlo vnitřní připomínkové řízení, odešla do mezirezortního připomínkového řízení. Tato novela a já jsem o tom na 100 % přesvědčen, nám výrazně, a mým nástupkyním nebo nástupcům na Ministerstvu zdravotnictví, jich tady bylo, pokud počítám i první republiku, víc než 30, 35 ministrů, jeden rok dokonce pět, tak tato novela jim umožní a mně umožní a hlavně našim občanům, o které tady na prvním místě jde, aby byla lepší stabilita trhu, lepší odolnost České republiky proti různým výpadkům. Aby tady byly zásoby léků a řadu dalších věcí. Ale tady bych poprosil pana náměstka Dvořáčka, aby vás seznámil s tím, co všechno si od té novely slibujeme.

Jakub Dvořáček, náměstek ministra
Dámy a pánové, dobrý den. Já bych to svoje vystoupení rozdělil do dvou částí. Jedna část je ta samotná novela, druhá část je změna přístupu Ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv pro celou tu oblast esenciálních léčiv. My jsme se rozhodli změnit ten přístup do něčeho, čemu říkáme aktivní léková politika. To znamená vytvoření stálého týmu, který se bude zabývat nejen řešením těch akutních situací, nicméně zároveň předvídáním toho, co nás může v České republice potkat, ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, s epidemiology a se Státním ústavem pro kontrolu léčiv monitorovat vývoj epidemií a vůbec jakýchkoliv závažných onemocnění napříč Evropou, ve spolupráci s OCDC a s Evropskou lékovou agenturou monitorovat nejenom výpadky léčiv samozřejmě u nás, ale především i v těch dalších státech, což nám může indikovat potenciální nedostupnosti v těch měsících budoucích i v České republice. A tato skupina, která začala v té provizorní sestavě pracovat v prosinci loňského roku, bude postupně přetvořena v tento tým, který bude opravdu celoročně pracovat na tom, aby jak ta sezonní léčiva, tak léčiva, která potřebujeme celoročně, tak abychom minimalizovali, a schválně používám slovíčko minimalizovali, protože pravděpodobnost, že se nám podaří zaštítit úplně všechno, je samozřejmě minimální, ale minimalizovali tu dobu, kdy může být nedostupnost opravdu citelná třeba i pro pacienta. A abychom dokázali následně aktivně vyjednávat s výrobci o tom, aby navýšili výrobu pro Českou republiku, aby ji navýšili hlavně včas. Protože velmi často se nám stává, že sice výroba je plánována, řekněme, v dostatečném množství pro celou Českou republiku, nicméně ty dodávky přicházejí v době, kdy je už třeba pozdě. Anebo ty spotřeby už jsou tak vysoké, že to nestačí ten trh stabilizovat. To je ta aktivní část. Ta druhá část, kterou zmínil pan ministr, je novela zákona o léčivech, která je teď připravená pro mezirezortní připomínkové řízení. Hlavním záměrem je nová povinnost, která je ukládána držitelům rozhodnutí o registraci, to znamená výrobcům léčiv, a u všech léčiv držet průměrnou měsíční zásobu tak, jak to měli v předchozích letech. Pro nás zásadní nástroj toho, abychom měli dostatek času reagovat na ty aktuální výkyvy spotřeby na trhu. Dále zásadní změna, která je plánována, je v kontextu hlášení a informací, které potřebuje Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv k řízení lékové politiky. A to jsou informace z distribuce a informace z lékáren tak, abychom v tom momentě, kdy jsou indikovány potenciální nedostupnosti v těch budoucích týdnech a měsících, abychom mohli ten léčivý přípravek označit speciálním indikátorem jako potenciálně nedostupný. V té chvíli budeme schopní vyžádat si aktuální informaci o zásobě v distribuci, o zásobě v lékárnách, následně vyhodnotit spotřeby z těch posledních týdnů a z těch předcházejících let, abychom věděli, co nás přibližně čeká v té oblasti spotřeby. A v momentě, kdy nám ta zásoba nebude vycházet, tak abychom mohli aktivně oslovit výrobce nejen v České republice, ale i výrobce po celé Evropě, případně ze zemí, odkud může Česká republika získávat léčiva, která jsou stejně kvalitní, stejně účinná a bezpečná. Ze zemí, kde si jsme schopní velmi snadno zajistit všechny potřebné dokumentace o kvalitě výroby, čistotě toho léku a samozřejmě veškeré další bezpečnostní parametry zachovat, tak aby ta kvalita byla nikdy nepodkročitelná. To jsou v zásadě ty klíčové informace k té novele. Ještě bych tam možná zmínil jednu informaci. My zároveň budeme díky novele schopní u těchto přípravků, které jsou ohroženy výpadky, řídit objednávání těchto léčiv do lékáren. Ta představa, nebo respektive to, jak je to v té novele připraveno a popsáno. Na požádání lékárny distributor bude muset do 48 hodin dodat přípravek, který má v těch distribučních skladech. To znamená žádná reference na určitý typ lékárny, smluvní nesmluvní a tak dále. Ale abychom opravdu byli schopní zabezpečit tu plošnou dostupnost, tak tam bude tato nová povinnost. A zároveň, co je velmi důležité říct, lékárny v těch momentech, kdy bude léčivo nedostupné nebo ohrožené, budou moct objednávat pouze to množství, které vydávají v té lékárně nebo množství, které je obvyklé po nějakou krátkou dobu, cca jeden týden. Čili co tím chceme dosáhnout. Chceme zkrátit tu dobu nedostupnosti a pak obnovu toho, řekněme, normálního stavu, tak aby se nám léky nehromadily jenom v jednotlivých lékárnách či ve zdravotnických zařízeních, ale abychom měli jistotu, že ta dostupnost bude následně plošná. To je i to, s čím se potýkáme nyní. I když je obnovená dodávka léčiva a přijde velké množství balení, tak v této chvíli je velmi složité řídit to, aby opravdu každá lékárna dostala aspoň určité množství, které potřebuje pro svého konkrétního pacienta. Co je dále potřeba zmínit, je to, co už probíhá dnes, a to je intenzivní komunikace s lékaři a lékárníky. A každý týden, každý čtvrtek je vytvořen materiál, kde vidíme přesné zásoby u distribuce a aspoň v této chvíli odhady v lékárnách. Tato informace potom jde lékařům, praktickým lékařům i praktickým pro děti a dorost, aby následně předepisovali ty léčivé přípravky, které jsou dostupné. Abychom pacienta nenutili navštěvovat tu lékárnu vícekrát a aby nemusel to léčivo hledat. Ta situace ještě pořád není úplně stabilní. Já předpokládám, že se toho podaří dosáhnout, opravdu té stoprocentní jistoty a hladiny někdy na přelomu února a března. Nicméně u těch pevných lékových forem, jak zmínil pan ministr, ta situace už je velmi dobrá. Tam už je naprostá většina léčivých přípravků antibiotik dostupná. Co se týká suspenzí, tam ještě očekáváme určitou volatilitu toho trhu během následujících týdnů. Nicméně to zatím vypadá, že vždy alespoň ty antibiotické suspenze, které jsou využitelné pro děti, budou na trhu i v těch následujících týdnech dostupné. A jestli se epidemie bude vyvíjet tak, jak se vyvíjí, tak předpokládáme, že ten konec února bude tím datem, kdy si myslíme, že ten trh se bude naprosto stabilizovat., děkuji.

Prosím pana ministra ještě.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Já bych si dovolil teď jen už velmi stručně uvést na pravou míru naprostý nesmysl, který se objevuje. A mě až překvapuje, jak poměrně vzdělaní lidé ten nesmysl opakují. A to, že je nějaká souvislost mezi dodávkami léků na Ukrajinu, které odeslala Česká republika, nedostatkem nebo nedostupností léčiv v České republice. Tak pokud použijeme jen selský rozum bez jakéhokoliv vzdělání, tak my jsme ty léky, které Ukrajina potřebovala a ty kamiony odesílali někdy na přelomu jara léta. Tedy v době, kdy žádné chřipkové epidemie nejsou, není nachlazení. Pro léky, které dnes potřebujeme, není využití. Posílali jsme je do země, kde magor zaútočil a vraždil a bombardoval a v podstatě se blížil ke Kyjevu. Měli obrovské množství zraněných, měli zbombardované nemocnice a my jsme tam posílali do těch zdravotnických zařízení, kam ty nemocné přesunovali, léky, které jsou potřeba v traumatologické medicíně, v akutní medicíně. To znamená, ano, posílali jsme tam například léky na bolest. Ale na bolest pacientů, kteří mají úrazové poranění. Jsou postřelení, mají granáty utržené končetiny, mají těžké úrazy. To jsou úplně jiné léky, než se používají v té medicíně, kterou teď řešíme, tu problematiku, kterou teď řešíme, tedy nachlazení, angíny. Posílali jsme tam dezinfekční prostředky, posílali jsme tam anestetika, ano, aby ty pacienty z těmi akutními úrazy mohli operovat. A tady tyto kategorie léků jsme tam posílali. Samozřejmě, že tady existovala iniciativa občanů, kteří v té první vlně solidarity, která byla úžasná a jsem rád, že stále trvá, tak živelně některé léky v lékárnách nakupovali. Ale zase uvědomme si, kdy to bylo, v jakých měsících a o jaké léky se jednalo. Nicméně my jsme velmi rychle zasáhli a tu pomoc jsme koordinovali a tady tyto nákupy v lékárnách jsme v podstatě zarazili. To trvalo týden 14 dní. Velmi rychle jsme je zarazili příkazem v přímo řízených nemocnicích a všechno jsme koordinovali s výrobci. Tedy už jen když takto použijete zdravý rozum, ani nemáte odborné znalosti o tom, jaká je struktura léků pro válečnou medicínu, tak vám musí být jasné, že to, co potřebuje národ, na který útočí někdo, který je ostřelován, bombardován, to, co potřebuje na přelomu jara a léta nebo tedy koncem jara a začátkem léta, v žádném případě nejsou ty léky, které potřebují nachlazené děti v době vrcholící chřipkové epidemie. To je úplně jiná struktura pacientů a úplně jiné léky. Já se nedomnívám, že kdokoliv, kdo se nad tím zamyslí, by tomu mohl uvěřit. Ale přesto jsem považoval za nutné, abych to takto vysvětlil, děkuji.

Jakub Dvořáček, náměstek ministra
Já ještě doplním pana ministra. Protože Ukrajinu a obecně celou koordinaci i humanitárních dodávek jsem měl na starosti v té době já nebo mám pořád na starosti já, a my jsme nedarovali žádné léky jako Ministerstvo zdravotnictví. My jsme pouze vytvořili celý ten distribuční kanál až na polskou hranici tak, aby vše probíhalo podle správné distribuční praxe. Ta léčiva, která jsme na Ukrajinu dodávali, byly dary farmaceutických společností. A vždycky bylo ověřováno, zda to jsou nadvýroby, které nejsou určené pro české pacienty. Takže jen ještě upřesnění v tom, že to byla léčiva, která byla vždycky konzultována s výrobcem a výrobce je daroval nám a my jsme je následně darovali na Ukrajinu.

Děkuji, nyní prostor pro vaše dotazy, jsou-li nějaké. Ano, prosím, Česká televize.

Kateřina Samková, Česká televize
Dobrý den, chtěla bych se zeptat. V té novele zákona o léčivech, o které jste hovořili, s jakou tam pracujete účinností? Jestli to budete chtít řešit zrychleně, nebo to půjde standardním legislativním procesem? A na to ještě dvě návazné věci. Hovořili jste o tom, že ta situace se postupně stabilizuje. Zároveň, pane ministře, jste ale zmiňoval, že už teď nebo v dohledné době přijdou dodávky, které měly přijít v dubnu, v květnu, v červnu. Tak jestli ten problém se nepřesune do jarních měsíců. A poslední věc. Opozice opakovaně žádá ve Sněmovně o zařazení samostatného bodu právě k situaci ohledně léků. Vystupoval jste k tomu, ale bylo to v nějakém režimu. Tak jestli plánujete i udělat samostatný bod ve Sněmovně, jak oni chtějí? Děkuji.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Já bych začal s tím posledním. Samostatný bod ve Sněmovně neplánuji já, neplánuje ho žádný poslanec, ale Sněmovna. A o tom, jestli samostatný bod je, nebo není, tak o tom rozhodnou poslanci hlasováním. Pokud většina poslanců takový bod odhlasuje, tak já samozřejmě se ho budu účastnit jako ministr zdravotnictví. Druhá varianta, jak se samostatný bod dostane na program Sněmovny, tak to jsem to dělal já, když jsem byl předseda klubu TOP 09 a byli jsme v opozici, tak na jednání předsedů poslaneckých klubů jsem přišel s návrhem zařazení takového bodu a snažil jsem se kolegy, předsedy ostatních stran přesvědčit, aby to byl bod z grémia. A pokud to byl návrh, který byl, já jsem tedy měl úspěšnost nula, nicméně hypoteticky, pokud by to byl návrh, řekněme, na kterém se ti předsedové shodnou, tak tehdy byl zařazen na program. Ta nevýhoda byla, že tehdy ta jednání byla hodně ovlivněná tím, že na všechno museli dávat předsedové těch stran palec. Na rozdíl od těch opozičních ti koaliční na ta jednání nechodili a tím pádem jsme se moc nebyli schopni domluvit. Nicméně chtěl bych říct, že tady proběhly zdravotní výbory na Ministerstvu zdravotnictví například minulý týden ve středu. A byť ten zdravotní výbor trval velmi dlouho a já jsem se opakovaně ptal, jestli tedy nemají zájem zařadit nějaké další body poslanci, ať už z opozice, nebo z koalice, tak ten zájem byl nula. Žádný dotaz, co se léků týče, nebyl. A myslím si, že je daleko lepší, pokud tedy ta debata má být odborná, pokud opravdu je to tak, jak říkají kolegové lékaři z opozice a chtějí se bavit o tom, jak zlepšit tu situaci, mají nápady, tipy, tak je daleko lepší, než abychom o tom diskutovali politicky ve Sněmovně a abychom na zdravotním výboru za účasti jednotlivých šéfů odborů, za účasti všech těch, kterých se to týká. A já opravdu na těch schůzích se zdravotním výborem trvám na tom, aby všichni vedoucí pracovníci Ministerstva byli na místě a aby se toho účastnili. Abychom se bavili o tom, jaké potenciální návrhy jsou. Stejně tak chci, aby byla co nejotevřenější diskuse o tomto návrhu zákona a abychom se bavili o tom, pokud mají nějaké další nápady, tak aby ti, kteří pak ty nápady musí realizovat, ať už jsou to legislativci, právníci, ti jednotliví šéfové těch jednotlivých úseků, aby řekli: „Jde to, nejde to. Toto bychom mohli udělat.“ Této debatě se vůbec nebráním a budu velmi rád. Koneckonců důkazem toho je, že jsme se dohodli, že, tuším, 28. února bude zdravotní výbor, protože zdravotní výbor by měl ta jednání koordinovat a realizovat. Tak to vždy bylo. Já když jsem byl šéf podvýboru v tom minulém volebním období, v jednom z podvýboru zdravotního výboru, tak ten režim, když chci zařadit cokoliv na program, byl takový, nebo chtěl jsem dělat kulatý stůl, tak jsem samozřejmě musel nejprve požádat předsednictvo toho podvýboru, aby s tím souhlasilo. Tam vždy byli zástupci opozice, koalice. Pak jsem ten návrh přenesl paní předsedkyni zdravotního výboru paní profesorce Adámkové. Ta buďto souhlasila, nebo nesouhlasila. Když souhlasila, tak pak na zdravotním výboru se hlasovalo. A když to zdravotní výbor odhlasoval, kulatý stůl se zveřejnil. Pak se mohli ozvat všichni poslanci, protože kulaté stoly jsou obecně veřejné a měli by se pozvat všichni poslanci. A já jsem s dostatečným předstihem požádal Ministerstvo a další organizace cestou tajemníka zdravotního výboru, aby byly osloveny. Ten předstih tehdy se očekával, že bude alespoň měsíc. A pokud to bylo možné, hledali jsme termín tak, aby to vyhovovalo jak poslancům a Poslanecké sněmovně, tak Ministerstvu zdravotnictví. Tímto způsobem se připravil kulatý stůl zdravotního výboru, který bude samozřejmě veřejný a kde bych chtěl, aby byli opravdu ve velkém zastoupení zaměstnanci, pracovníci Ministerstva, SÚKLu a dalších. A abychom se tam bavili o systémových opatřeních, o krocích, které by bylo dobré udělat, o změnách, které je potřeba navrhnout. Protože jedna věc je současná situace, kterou opravdu teď řešíme a řešíme ji velmi úspěšně. A jiná věc je, co změnit v legislativě, aby se ta situace neopakovala. Ona se ta situace opakuje s železnou pravidelností co každý rok. Pendepon, což je penicilín depotní, ten tady není na trhu už přes 10 let a přes 10 let jsou opakované výpadky u některých kategorií lékových. A to vám potvrdí, pokud se zeptáte poslanců, kterýkoliv poslanec, co je delší dobu ve zdravotním výboru. Ale pokud se podíváte na zápisy ze zdravotního výboru, tak pravidelně se řeší nedostatky léků, pravidelně se řeší. Takovým průkopníkem tady tohoto tématu je pan poslanec Kasal, který, pokud si vzpomínám, na každém zdravotním výboru, když jsem byl v opozici, kritizoval SÚKL za to, že ty informace nejsou dostupné. Že nemůže najít, které léky zrovna chybí. Že když přijde do ordinace, že tu informaci nemůže zjistit. A další poslanci měli podobné výhrady bez ohledu na to, jestli byli z koalice, nebo z opozice. Tedy tam by měla ta debata směřovat. Proto, když se dostanu k tomu zákonu, bych byl velmi rád, abychom vnější připomínkové řízení ukončili tím, že půjde co nejrychleji po vypořádání připomínek do Vlády, abychom ho, řekněme, projednali tak, aby mohl jít ještě v prvním pololetí letošního roku do Poslanecké sněmovny. A chtěl bych, aby paralelně s tím proběhla diskuse i s poslanci zdravotního výboru jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu nad obsahem tohoto zákona. Protože tady tento zákon snad nemá s politikou lautr co společného, je to zákon, který uvítá každý ministr nebo ministryně zdravotnictví a především každý zdravotník a občan České republiky, protože pro ně ten zákon je především psaný. A chtěl bych, abychom tedy zkusili, pokud to jen trošičku půjde, aby platnost tohoto zákona byla od 1. 7. Pokud to nepůjde, tak od data schválení v Poslanecké sněmovně, úplně v nejhorším případě od 1. 1. 2024. Ale já bych byl rád, aby ta platnost byla co nejdřívější, byť třeba ne všechna ta ustanovení budou muset platit ke stejnému datu, protože například vytvořit ty zásoby tak, jak si my představujeme, není ani pro ty firmy úplně jednoduché a dovedu si představit nějaké nabíhající období. Ale možná k tomu řekne pan náměstek blíže. A co se týče té otázky, já za ni moc děkuji. Samozřejmě, že ne. Protože my diskutujeme tři body, když to zjednoduším. První: dovážíme věci, které by jinak v České republice nebyly. Jednáme s různými zeměmi. Někde jsme úspěšní více, někde jsme úspěšní méně. Probíhají jednání. Já nevím, jestli mohu… Budou probíhat jednání s Koreou, budou probíhat jednání s řadou dalších zemí. To je první věc. Ono se zdá, že je to 100 000 balení, 150 000 balení. Ale z pohledu spotřeby je to obrovské množství, které zlepšuje odolnost trhu a ty léky mají svoji úhradu schválenou Vládou a jsou plně hrazeny. A teď se můžeme bavit o antibioticích, ale takto mapujeme kompletní trh od léků pro alergiky. Bavíme se o sezonních lécích. Dnes jsme zrovna řešili, že se musíme připravit na sezonní léky. A už to, co má být v tom zákoně, se teď snažíme pomocí pracovní skupiny aspoň neformálně realizovat, tak jak nám to současná legislativa umožňuje. Druhý bod je, že jsme začali velmi intenzivně jednat s výrobci i s firmami už někdy na přelomu, v polovině nebo před Vánoci toho prosince. A tam zjišťujeme, jak mají naplánovanou výrobu a chceme, aby výroba korespondovala s potřebou českého trhu. Oni na tuto debatu úplně nebyli zvyklí. Musím říct, že když jsme se připojili k některým těm výrobcům, já jsem tam seděl v obleku a teď oni vůbec nevěřili, že se s nimi opravdu baví zástupci Vlády a chceme to řešit tímto způsobem. Není to zřejmě úplně standardní postup. Spíše byli zvyklí, že to řeší ti národní regulátoři jako SÚKL. Já jsem se rozhodl do toho vstoupit osobně a domlouvám se samozřejmě s tím, aby jednak jsme urychlili ty dodávky, to dělá pan náměstek a současně ale, aby nám garantovali dodávky i na podzim. A chceme nejen vědět, kolik nám dodají balení v letošním roce, ale chceme vědět, v kterém měsíci to bude. Aby to bylo v měsíci, tak jak to potřebuje český trh. Aby to bylo v těch měsících, tak jak odhadujeme, že budou nastupovat jednotlivé vlny různých nemocí. Ať už jsou to alergici, ať už jsou to podzimní… Potenciální vlna chřipek a tak dále. To znamená, samozřejmě s tím pracujeme. A s tím souvisí třetí věc, že oslovujeme další výrobce, typicky Zentiva, kteří ty léky vyrábí a z dlouhodobého hlediska je nemají registrované na českém trhu. Anebo je z nějakých důvodů na český trh nedodávají. A pro mě velké překvapení, důvodem není cena. Proč to tak je, mně úplně není jasné. Možná pan náměstek vám k tomu řekne něco podrobnějšího, nicméně toto mně velmi vadí. A my tady tento čtvrtý krok realizujeme také, že oslovujeme jednotlivé výrobce. S Ministerstvem hospodářství jsme spustili něco, co tady nikdy nebylo, sektorovou analýzu farmaceutického trhu, kdy chceme přesně zjistit, jak ten farmaceutický trh vypadá a doufám, že toto všechno propojíme a odneseme do Poslanecké sněmovny v prvním pololetí letošního roku a budeme se bavit, co pro to můžeme udělat. Což bude pátý krok, který je samozřejmě dlouhodobý, kdy bychom velmi rádi, abychom udělali něco, co zatím předchozí Vlády vůbec nechtěly dělat a nedělaly a to sice podpořili farmaprůmysl v České republice, ať už výrobu generik. Vrátili zpátky tu slávu teď v uvozovkách některých těch výrobců, kteří tady byli. My jsme měli relativně velkou soběstačnost v mnoha oblastech. A současně abychom stimulovali ty firmy, protože my tady vyrábíme, vyvíjíme spoustu nových molekul, aby tu výrobu u nás v České republice udržely. Ta jednání probíhají, já jsem zatím z těch jednání velmi spokojený. A zase, doufám, že v tom prvním pololetí součástí debaty o tom zákoně o lécích bude i tato debata. Protože bez všech těchto pěti kroků nejsme schopní, ne já, ale Česká republika, zajistit dostatečnou stabilitu a odolnost českého trhu a léků pro české pacienty. A bude situace taková, jaká byla vždy v uplynulých 10, 15 letech, že cyklicky chybí nějaké léky. Cyklicky chybí více či méně léků, cyklicky se to řeší na zdravotním výboru a cyklicky se objevují dotazy, proč doktoři nemají informace o tom, který zrovna chybí, anebo nechybí. Toto chci systémově změnit.

Děkuji. Jsou další dotazy, prosím?

Tereza Šulcová, Televize Prima
Pane ministře, já mám dotaz. Vy jste zmínil to, že ten nárůst poptávky byl opravdu vysoký oproti minulým létům. Ale nicméně třeba prezident České lékárnické komory říkal, že takovýto obrovský výpadek nepamatuje za 30 let své praxe. V čem je tedy to největší selhání? Kdo nese odpovědnost za takto obrovský výpadek? Zmínil jste, že třeba SÚKL špatně komunikuje, kdo to tedy je?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Pokud se bavíme o tom, kdo nese odpovědnost za obrovský výpadek léků v podstatě v celé Evropě, ve Spojených státech, v Austrálii, na Novém Zélandu, tak těch faktorů je několik. První faktor je ten, že v Číně byly dlouho restrikce a tím pádem ta výroba v Číně, místo třísměnných provozů byly dvousměnné. Pak Čína najednou ze dne na den všechny restrikce omezila a absolutně neodhadla, jak obrovský tam bude boom pacientů s covidem. To znamená ti, kteří tedy normálně v těch fabrikách, protože tam se vyrábí gró komponent, které jsou potřeba pro výrobu léků, ať už jsou to aktivní látky, ale také třeba taková drobnost jako hliníkové obaly na B penicilín. B penicilín tablety máte, ale nemáte ty obaly, do kterých se mají strčit. Kapátka třeba pro kapky se také vyrábí v Číně. Ty věci se tam vyrábí, a tím, jak došlo k tomu, že obrovské množství těch občanů najednou bylo nemocných a ta situace je pořád špatná, tak jim vypadla výroba několik týdnů. A toto byla výroba na věci, které sice, ty tablety třeba, řekněme, jsou nebo ty látky připravené, ale oni je nemají do čeho zabalit ti výrobci. Druhý zásadní problém, který byl, tak v podstatě výrobci vůbec nepočítali s tím, když plánovali výrobu někdy v roce 2021, začátkem roku 2021… Teď si uvědomme situaci začátkem roku 2021. Já se nikoho nezastávám, já jen teď vysvětluji. Začátkem roku 2021 vrcholí covid, obrovské množství mrtvých, restrikce, zavření, mutace jako blázen. Blíží se podzim, na podzim se mění varianta na omikron a všichni mají hrůzu z omikronu. My jsme jedni z mála, kteří tedy na základě doporučení Národního institutu pro zvládání pandemie, profesora Chlíbka a těch uvolňujeme a stejně za to dostáváme od opozice sodu. Ten svět počítá s tím, že ta situace v roce 2022, strategie výrobců počítala, že situace v roce 2022 bude velmi podobná situaci v roce 2021, že nebude o moc lepší. Ukazovalo se, že druhá očkovací dávka je potřebná, třetí očkovací dávka je potřebná. To znamená, výrobu naplánovali podobnou, jakou potřebovali na rok 2021. Samozřejmě s nějakým pufrem, to byl druhý problém. Třetí problém byla samozřejmě válka na Ukrajině, kdy najednou řada výrobních závodů jak na Ukrajině, tak v Rusku přestala fungovat, ale především na Ukrajině. A Ukrajina z pohledu generik je relativně velký producent, tak to byl třetí problém. Čtvrtý problém byl, že skončil covid, nastoupila vlna chřipky, s tím všichni počítali, ale k tomu nastoupila ještě vlna kombinací těch typů chřipky. Takže najednou prudce narostla nemocnost v relativně velmi krátké době. A ti výrobci, i kdyby měli zásoby těch tablet, tak jim chyběli obaly. I kdyby obaly měli, tak nebyli schopni je včas dostat z Číny a do dneška ty řetězce nefungují, jak mají, nebo z Indie do Evropy a ty léky zabalit. To znamená to, co normálně poptávali a trvala ta dodávka týden, tak najednou dodávka trvala dva měsíce, tři měsíce a ještě se zvýšila poptávka. Teď zvýšení poptávky samozřejmě vyvolalo obavy v lidech, tak se začali zásobovat z logiky věci, tak by každý postupoval. A když se toto všechno zkombinovalo dohromady, tak ta situace se dostala do fáze, do jaké se dostala. Řeší ji všechny země. Velmi záleží, jestli šarže pro tu zemi zrovna byla vyráběna v době, kdy bylo všechno v pořádku, nebo nebylo. Samozřejmě velmi záleží také na tom, kolik těch léků v kterých zemích je registrováno. Pokud mám nějaký lék, který chybí a u nás v České republice je monopolní dodavatel a řekněme, já nevím, v Rakousku je těch dodavatelů 5, tak pokud ten monopolní dodavatel vypadl, český občan nemá alternativu. V Rakousku, když monopolní výrobce, který vypadl, u nás vypadne, tak chybí 20 % trhu, ale ty 4 další mohou dodávat. Takže toto, když se zkumulovalo, tak ta situace v různých zemích je složitá. Obecně v určité fázi chyběly volně prodejné léky, protože tam výrobce nebyl schopen jednoduše reagovat. A my všichni jsme dělali to stejné, že jsme využívali ty nástroje, abychom mohli léky dříve objednat. Některé státy měly různé typy nástrojů. Nám se podařilo poměrně velmi rychle zareagovat a podařilo se výrazně urychlit a navýšit dodávky Nurofenu proto, že jsme zavolali přímo tomu výrobci. Možná jsem byl první ministr zdravotnictví, který s tím výrobcem mluvil. To byl ten výrobce v Anglii. A tím pádem se podařilo dodávky urychlit, taky proto teď dostáváme dalších 86 000 balení Nurofenu. A samozřejmě není úplně stejná situace s tím lékem ve všech zemích, protože to, co v různých zemích chybí, se trošičku liší. Protože je různá strategie nákupů v těch zemích a tak dále. To byl taky důvod, proč jsem chtěl a zařadil jsem na naše jednání evropského předsednictví jednotnou lékovou politiku Evropské unie jako bod, který by měl být naší prioritou a byl naší prioritou. A nám se podařilo tu debatu výrazně posunout. Musíte si uvědomit, že zdravotnictví není společné pro Evropskou unii. Zdravotnictví je samostatná politika jednotlivých států Evropské unie a za celou dobu historie Evropské unie byla jediná výjimka společný nákup vakcín. Jinak všechno si řeší jednotlivé státy samostatně. A my jsme se snažili ty státy přesvědčit a myslím si, že se nám to velmi dobře podařilo. Snažili jsme se přesvědčit HERu, tedy tu organizaci, kterou má Evropská unie a eurokomisařku, že je nutné sice ponechat zdravotní politiku, pojištění, ten systém v národních kompetencích, ale že je nutné, aby byla Evropa odolná proti podobným situacím a výpadkům tak, že je nutné společně postupovat při nějakých nákupech, při debatách s výrobci a dostat sem další firmy. To znamená, je velmi jednoduché říct: „Může za to Karel.“ Ale takto jednoduché to v této situaci bohužel není. Samozřejmě ve chvíli, kdy stabilizujeme ten trh, ve chvíli, kdy budu mít jistotu, že jsou naši pacienti ve 100% bezpečí, proběhne velmi tvrdá analýza kroků těch jednotlivých odpovědných za kontrolu, za trh, za dohled nad tím trhem. A budu zjišťovat, jestli všichni dělali to, co dělat měli. A pokud ne, tak ponesou odpovědnost.

Děkuji. Tak ještě jenom krátce, potom už Právo.

Tereza Šulcová, Televize Prima
Já se omlouvám, ale jen opravdu klidně stručně. Opozice váš přístup kritizuje. Dokonce paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová by si představovala vaši rezignaci. Zeptám se, cítíte vy nějakou osobní odpovědnost?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Je rolí opozice kritizovat Vládu a to je něco, co musí dělat a je dobře, že to dělá. My jsme sehnali dostatek léků, jsme jedni z nejúspěšnějších v Evropě. A i moje konzultace s kolegy ministry z ostatních zemí ukazuje, že spíše se ptají, jak postupujeme my a v některých věcech se s námi radí. I to, co se nám podařilo vyjednat v rámci Evropské unie, to znamená to, že více a více zemí souhlasí s tím, že musíme mít jednotnou politiku. Že se nám podařilo přesvědčit komisi, že na následujícím EBSCU ten bod bude zařazený, tak si myslím, že je obrovský úspěch. A musím říct, že mi řada mých kolegů ministrů zdravotnictví za to děkovala.

Prosím, Právo, Kristýna Šopfová.

Kristýna Šopfová, Právo.
Dobrý den, já poprosím pana ministra, možná i pana náměstka, mám dvě věci. Jedna je, vy už jste dříve říkal, že byste chtěl od SÚKLu nějaké informace týkající se reexportů léčiv do zahraničí, nějakou analýzu. Tak dostal jste už nějaké informace, případně podklady? A ještě druhá věc a ta se týká antimonopolního úřadu. Ten dnes vydal zprávu ze svého dvouletého šetření a mimo jiné tam zakomponoval i doporučení. A sice k tomu, aby se léky na předpis prodávaly i online. Tak jaký je k tomu váš postoj jako ministra, popřípadě Ministerstva zdravotnictví? Děkuji.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví
Tak, zase těžší na mě. Online. Těch doporučení je tam celá řada, my jsme je dnes diskutovali na poradě a budeme je rozebírat. Já jsem dal za úkol, aby se udělal rozbor těch doporučení, navíc, abychom porovnali ta doporučení a požádali jsme úřad, aby s námi projednal ten zákon, abychom doporučení reflektovali v zákoně. Online prodej léků na předpis je velmi komplikované a složité téma. A v žádném případě ale lék, který není, tak pomocí online nedostanete na trh. To, co se stalo v letošním roce a koncem loňského roku s léky, to, co se stalo s výrobou, to žádný online nezajistí. A vzhledem k tomu, že v Německu online je a nijak to nepomohlo, tak to je toho dobrým příkladem. Tady je potřeba se podívat, co pomůže pacientům, jak jim to pomůže, protože tady nejde o nic jiného než o pacienty, vždycky jde jenom o pacienty. Tady bude potřeba velmi intenzivně diskutovat s lékárnickou komorou, se stateholdery, co je a co není smysluplné. Řada léků, které dnes jsou online, tak stejně nebyly k dispozici, nebo jsme je museli shánět a ten online prodej nepomohl k tomu, aby byly. A obecně ta dlouhodobá budoucnost, ten dlouhodobý vývoj, já si nedokážu predikovat, jak dlouhodobý bude, tak povede k tomu, že stále víc a víc produktů bude na online trhu, protože k tomu obecně směřuje ten trh. Stejně jako se umělá inteligence prosadí v medicíně. Ale bezesporu to není tak, že by Ministerstvo zdravotnictví připravovalo legislativu, kterou by hodlalo v letošním roce třeba předložit do Poslanecké sněmovny, kde řešení nedostatku léků by byl online prodej, tak ta situace nezní. Nicméně je to téma, o kterém budeme intenzivně diskutovat, které budeme probírat a které musíme reflektovat.

Jakub Dvořáček, náměstek ministra
Já bych možná doplnil ještě tu první část otázky, to znamená reexporty. Tam musíme rozlišit, řekněme, reexporty legální a reexporty nelegální. Jak víte, pro Evropskou unii jsou lék komodita. To znamená, vztahuje se na ni volný pohyb zboží. My tedy nemůžeme plošně třeba limitovat vývoz léčiv z České republiky. Můžeme to dělat jen v těch individuálních případech, což děláme. Což jsou ta léčiva, která jsou problematicky dostupná. Ministerstvo ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv vytváří seznam těchto léčiv, která jsou zakázána k vývozu. A SÚKL má podklady k tomu, jaká léčiva jsou běžně z České republiky vyvážena. Nicméně na co asi narážel ten dotaz, je problematika nelegálních vývozů. To znamená léčiva, která se dostávají z toho běžného distribučně-lékárenského systému. A tam byl ten příklad toho, kdy lékárna nezavede ta léčiva do svého systému a následně ten lék je nelegálně vyvezen z České republiky. Tak tam probíhá v této chvíli ještě analýza, protože spousta těch řízení je stále běžících. My máme pouze to, co proběhlo na tiskové konferenci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak byla ještě uzavřená řízení. Pro nás je samozřejmě důležité vědět i to, co už je řešeno v této chvíli. A k tomu bych řekl ještě jednu informaci. A to, že chystáme, mám pocit, že to je opět druhá polovina února, setkání distribuce lékárnická komora na to, abychom hledali společné řešení a samozřejmě i se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Nedokážeme zabránit úplně té nelegální činnosti, ale jak ji zachytit, jak ji velmi rychle pokutovat, tak abychom minimalizovali to množství těch lékáren, které jsou v tom zapojené. Ale já bych jenom chtěl poznamenat, že to jsou opravdu výjimky, že to není plošný problém, že by plošně lékárny něco takového dělaly. Ale je to něco, co s nimi společně chceme řešit, i jak by ta kontrolní činnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv a kontrolní činnost lékárnické komory měla probíhat. My je v tom určitě podpoříme a budeme se snažit, abychom minimalizovali tento typ vývozu. Ještě jedna informace k tomu. Léčiva, která jsou z České republiky, jsou většinou léčiva, která jsou v těch vyšších cenových hladinách. To znamená léky řádově 1 000 Kč za balení a více. To, co řešíme teď, jsou léčiva v řádu 100 Kč. Ta se vyváží úplně minimálně, ale i tak jsme na ně zavedli zákaz vývozu, než se situace u nás stabilizuje. A co se týká těch drahých léčiv, tam je i velký problém v tom, že některé země mají nastavený systém, kterým naopak motivují import těch levnějších léčiv z určitých částí Evropy k sobě. Je to příklad třeba Německa, které má nastavené takovéto proimportní opatření, kdy německé lékárny jsou malusovány v momentě, kdy část svého výdeje léčiv nemají z paralelního importu. Opět něco, co asi zase dává smysl řešit na evropské úrovni na jednání v rámci připraveného švédského předsednictví a jejich setkání ministrů EBSCO, které má proběhnout v březnu. Takže určitě to bude to téma, které tam budeme navazovat, ale je to velmi komplexní problematika. A reexporty léčiv, to by asi stálo úplně za individuální tiskovou konferenci nebo jednání.

Vlastimil Válek, ministr zdravtnictví
On vám pan náměstek neodpověděl, na co jste se ptala. Dala mně část těch materiálů a já si je teď analyzuji a opravdu z nich nevyplývá nic. Je to tak, jak říkal pan náměstek. Ta představa, že by lékárník v nějaké obci nebo v nějakém menším městě měl léky, které pak dá do igelitky a distribuuje někam na Západ, aby se obohatil a ty léky pak chybí českým občanům, je naprosto nepravdivá lživá představa. Naopak lékárníci v této době obrovsky pomáhají a je potřeba jim za to poděkovat. Mě ještě zajímá v rámci té analýzy, kolik bylo v uplynulých třeba 10 letech uděleno pokut, komu ty pokuty byly, jestli to jsou ty stejné osoby. A stejně tak mě zajímá analýza, jestli byla někomu odebrána cestou krajů. Toto zatím podrobně zpracované nemám, ale myslím si, že to je důležité. Protože pokud by byla opravdu nelegální redistribuce léků problémem a já jsem přesvědčený, že není, ale kdyby byla, tak očekávám, že v uplynulých 8 letech byly uděleny desítky pokut a byla zavřena řada, řekněme, těch provozoven, kde kraj umožňuje, dává to oprávnění k provozu. Pokud se tak nestalo, tak pravděpodobně to úplně nebude takto. Nicméně v té legislativě, jak řekl pan náměstek, i s tímto pracujeme.

Dámy a pánové, moc děkujeme, že jsme přišli na dnešní tiskovou konferenci.