Očkování jako součást bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Princip bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vychází z povinností, které jsou obecně zaměstnavateli dány zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 262/2006 Sb.“).

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Je tedy povinen rizika vyhledávat, hodnotit, předcházet jim a omezovat je na nejmenší rozumně dosažitelnou míru, jak vyplývá z § 102 zákon č. 262/2006 Sb. a současně i z § 7 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 309/2006 Sb.“).

Biologičtí činitelé (např. virus spalniček, bordetella pertussis způsobující černý kašel aj.) jsou jedním z rozhodujících faktorů pracovního prostředí, neboť mohou působit na lidský organismus a případně mohou způsobit poškození zdraví zaměstnance. Dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“), který je prováděcím předpisem ke zmiňovanému zákonu č. 309/2006 Sb., jsou zaměstnavateli stanoveny povinnosti ve věci přijímání opatření k ochraně zdraví zaměstnanců. Při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem, musí být stanovena povaha, míra a doba expozice biologickému činiteli tak, aby bylo možné zhodnotit veškerá rizika pro zdraví zaměstnance a rozhodnout o nezbytných opatřeních k ochraně jeho zdraví. Dle § 38 odst. 1 písm. h) nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je mimo jiné stanoveno, že při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem, musí opatření k ochraně jeho zdraví zahrnovat očkování, pokud je účelné, zvláště u toho zaměstnance, který není imunní vůči biologickému činiteli, jemuž je nebo může být při práci exponován.

Identifikuje-li zaměstnavatel riziko, jehož eliminace je možné dosáhnout očkováním a dohodne-li se se zaměstnanci na tomto očkování jako preventivním opatření na ochranu zdraví zaměstnanců v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě nebo je povinnost očkování uvedena v interních předpisech, s kterými byl zaměstnanec prokazatelně seznámen při nástupu do zaměstnání, pak zaměstnanci může vzniknout povinnost se očkování podrobit. Např. v § 25 zákona č. 262/2006 Sb.  se uvádí, že kolektivní smlouva je závazná pro její smluvní strany a vyjmenovává další subjekty, které jsou jí vázány.

Zaměstnavatel je dle zákona č. 262/2006 Sb. mimo jiné povinen sdělit zaměstnancům, jakým druhům očkování jsou povinni se podrobit. Dále je povinen umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním.

V případě výskytu nákazy na pracovišti může zaměstnavatel přistoupit i k zajištění vyšetření hladiny protilátek, jakožto součásti ochraně zdraví zaměstnanců.

Např. Při výskytu spalniček ve zdravotnickém zařízení může být provedeno vyšetření hladiny protilátek u jednotlivých zdravotnických pracovníků. Byť není povinné, jedná se o doporučení zřizovatelům zdravotnických zařízení a poskytovatelům zdravotních služeb k provedení preventivních opatření s cílem minimalizovat riziko šíření spalniček ve zdravotnickém zařízení, a tím i minimalizace dopadů na chod zdravotnického zařízení.  

Znalost hladiny protilátek proti spalničkám u jednotlivých zdravotnických pracovníků v konečném důsledku umožní racionální a pragmatické nastavení následných protiepidemických opatření na pracovištích v případě výskytu případu spalniček a ochranu pracovníků i pacientů.

S přijetím takovýchto opatřeních k ochraně zdraví pracovníků vznikají zaměstnavateli náklady. Zaměstnavatel je povinen zmíněné náklady (tj. vyšetření hladiny protilátek a event. následnou vakcinaci – pokud jej zaměstnavatel zvolí jako nástroj ochrany zdraví při práci) uhradit a tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance, jak vyplývá z § 101 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb.