Rozhodují pojišťovny, ne úředníci MZ (stanovisko MZ k takzvaným výběrovým řízením)

Vytvořeno: 21. 12. 2007 Poslední aktualizace: 21. 12. 2007

V prosinci minulého roku proběhla takzvaná výběrová řízení na
poskytování a úhrady ústavní zdravotní péče pro území Středočeského a
Zlínského kraje. V těchto dnech se s jejich výsledky seznámila
jednotlivá zdravotnická zařízení. Platný zákon o veřejném zdravotním
pojištění přisuzuje ministerstvu zdravotnictví roli vyhlašovatele
výběrových řízení, přestože fakticky o jejich výsledku rozhodují
především zdravotní pojišťovny. Navíc jsou výsledky řízení pouze
doporučující a záleží na zdravotních pojišťovnách, jaký rozsah a druh
zdravotní péče nakonec nasmlouvají s jednotlivými poskytovateli.
Ve
výběrové komisi hlasuje celkem šest členů, tři z nich jsou zástupci
pojišťoven, po jednom zástupci pak mají odborné společnosti, Česká
lékařská komora a také ministerstvo zdravotnictví. Výsledek výběrových
řízení nelze v žádném případě interpretovat jako rozhodnutí
ministerstva zdravotnictví, ale jako doporučení komise, kde hlavní
slovo mají pojišťovny a také odborníci.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek vyzval zdravotní pojišťovny, aby k
otázce uzavírání smluv se zdravotnickými zařízeními přistupovaly velmi
odpovědně. Nastínil jim svoji představu nejen aktuálního postupu, ale i
budoucí vizi, kdy by zákonné normy vymezily základní mantinely
dostupnosti a kvality zdravotní péče a více kompetencí a odpovědnosti
by bylo přeneseno na zdravotní pojišťovny (text dopisu najdete v odkazu pod touto zprávou).

Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že je nyní na provozovatelích
nemocnic, aby intenzivně komunikovali se zdravotními pojišťovnami, jaké
byly důvody případného nedoporučení uzavřít smlouvu na určitý obor
zdravotní péče. Nemocnice může odstranit vytýkané nedostatky a
pojišťovně nic nebrání v tom, aby s ní nakonec takovou smlouvu
uzavřela. Samozřejmě zdravotnické zařízení se také může znovu přihlásit
do výběrového řízení. Současně ministerstvo nepovažuje za vhodné třídit
nemocnice do starých „kategorií“ podle počtu „základních“ medicínských
odborností. Naopak budoucnost vidí v existenci zdravotnických zařízení,
které nyní pracovně nazýváme komunitní nemocnice. „Zkušenosti z jiných
zemí naopak jasně ukazují, že zařízení tvořené oddělením následné péče
a interním oddělením, doplněné minimálně chirurgickou ambulancí a
základním komplementem, je schopno zajistit velmi kvalitní péči určité
skupině pacientů, např. starším pacientům chronicky nemocným, s
občasnými více či méně pravidelnými dekompenzacemi stavu vyžadujícími
krátkodobý pobyt na interním lůžku (podmínkou je samozřejmě
kvalifikovaný personál). Náklady na péči poskytnutou v tomto zařízení
jsou mnohonásobně nižší než ve specializovaných lůžkových zařízení,
kvalita není dotčena,“ píše ve svém dopise pojišťovnám ministr Tomáš
Julínek.

Přílohy

Typ souboru: rtf
dopis_TJ_ZP.rtf (27,54 KB)

Jste spokojeni s obsahem této stránky?