Ministerstvo zdravotnictví se důrazně ohrazuje proti vyznění článku „“Strašně panikařím.“ Mají příznaky rakoviny, na vyšetření čekají nesnesitelně dlouho“, zveřejněném na serveru Aktuálně.cz

Článek svým vyzněním může navodit dojem, že péče v této oblasti je v České republice nedostatečná, a obsahuje řadu nepřesností, které tento – zcela neoprávněný – dojem posilují. V České republice je situace zcela opačná, než je světový trend u kolorektálního karcinomu a od roku 2000 se u nás jeho incidence neustále snižuje. Počty diagnostikovaných pacientů klesl o jednu třetinu a počty úmrtí až o polovinu, a to díky dlouhodobě činěným krokům Ministerstva zdravotnictví
a jeho partnerů. 

1) Citované “čekací doby“ vycházejí z hodnocení jednoho indikátoru kolorektálního screeningu, který je v rámci příslušné Komise ministerstva zdravotnictví pravidelně vyhodnocován a diskutován. Metodika výpočtu je následující: Do výpočtu vstupují pouze ta vyšetření, kterým předcházel maximálně rok před sledovanou kolonoskopií pozitivní screeningový test na okultní krvácení ve stolici (TOKS), a to u osob ve věku 50 a více let. Dále je sledováno, jaký byl časový rozdíl mezi tímto pozitivním TOKS a následnou TOKS+ koloskopií u každého pacienta. Prezentována je pak průměrná čekací doba. S tím tedy souvisí i faktor zkreslení související s tím, že si objednání na vyšetření člověk může nějakou dobu rozmýšlet a odhodlávat se k objednání. V článku jsou zmiňovány výsledky jako „čerstvě zveřejněná“, ale jedná se o údaje za čtvrtý kvartál roku 2023 u osob ve věku 50 a více let.

2) V článku se občas mluví o diagnostickém vyšetření (navazuje na podezřelé příznaky) a screeningovém vyšetření, které se může provádět jako primární metoda, nebo jako navazující metoda po pozitivním testu na okultní krvácení. Tedy nelze vztahovat čekací doby na všechny typy vyšetření. Při silném podezření dá jistě většina zdravotnických zařízení dřívější termín, než na screeningovou koloskopii. Toto se zaměňuje i ve výčtu pracovišť – pracovišť, kde se provádí koloskopie je více (konkrétně 327), než zmíněná síť koloskopických pracovišť zapojených do screeningového programu (aktuálně 199).

3) V článku je uvedeno, že vedení resortu zdravotnictví chce počty vyšetřovaných pacientů ještě víc rozšířit (tedy snížení věku z 50 na 45 let), nicméně už se neuvádí, že součástí návrhu je i stanovení horní věkové hranice na 74 let (dovršení 75 let). Z rozvahy dopadu změny věkové hranice cílové populace screeningu na 45–74 let vyplynulo, že oproti současnému nastavení 50 a více let, by v roce 2026 došlo k nárůstu počtu vyšetřených osob preventivní kolonoskopií o 4,5 tisíce. Vzhledem k demografickému vývoji, který predikuje výraznější stárnutí populace, by se nárůst oproti současnému stavu navýšil v roce 2029 přibližně o 1,5 tisíce.

4) V článku se zaměňuje diagnostika nádoru v rámci screeningu a mimo něj. Právě odstavec „Tisícovka tumorů ročně“ se týká výsledků screeningových koloskopií, což z textu nevyplývá. Skutečná incidence, tedy počet nově diagnostikovaných nádorů tlustého střeva je v ČR ročně kolem 7 000.

5) V článku jsou citováni onkologové, kteří zdůrazňují časovou urgentnost, což je v obecném měřítku jistě pravda. Nicméně kolorektální karcinom se vyznačuje, že většinou roste dlouhé roky, a právě proto je důležité účastnit se screeningového programu v pravidelných intervalech, a to buď testem na okultní krvácení 1x za 2 roky, nebo podstoupit screeningovou koloskopii 1x za 10 let. Při těchto screeningových vyšetřeních lze odhalit kromě nádoru i přednádorové stavy a po jejich odstranění tak předejít vzniku nádoru.

Níže přikládáme také vyjádření doc. MUDr. Štěpána Suchánka, Ph.D., předsedy Komise pro screening kolorektálního karcinomu MZD ČR.