Ministerstvo zdravotnictví reaguje na kontrolní závěr NKÚ k prostředkům nástroje REACT-EU

Ministerstvo zdravotnictví bere na vědomí závěry Nejvyššího kontrolního úřadu ke kontrolní akci zaměřené na využití prostředků z investičního nástroje REACT-EU určených na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče. Zároveň považuje za důležité některé skutečnosti vysvětlit a uvést do širšího kontextu.

Podpora směřovala do páteřní sítě nemocnic, nikoli pouze na „hotové“ urgentní příjmy

Rozhodnutí směřovat podporu do nemocnic zapojených do sítě urgentních příjmů vycházelo z koncepčního přístupu MZd k zajištění dostupné akutní péče v celé České republice. Tato síť byla využita jako definice páteřní sítě nemocnic, které zajišťují péči 24/7 a nesou hlavní zátěž při mimořádných událostech, včetně pandemie covid‑19.

Cílem podpory nebylo hodnotit aktuální formální stav jednotlivých urgentních příjmů, ale rychle posílit připravenost klíčových nemocnic napříč regiony. Investice proto směřovaly i do pracovišť, která byla součástí této sítě, byť jejich rozvoj pokračuje v delším časovém horizontu.

Je třeba zdůraznit, že samotný vznik či stavební rozvoj urgentních příjmů nebyl z prostředků REACT‑EU financovatelný, což ostatně konstatuje i NKÚ.

Reakce na pandemii vyžadovala rychlá a plošná opatření

Podpora byla realizována v mimořádném období pandemie covid‑19, kdy bylo nutné reagovat rychle a současně zajistit připravenost zdravotnického systému i na další krizové situace.

V takové situaci nebylo možné přesně predikovat budoucí strukturu pacientů ani konkrétní potřeby jednotlivých oborů. Tomu odpovídal i širší seznam podporovaného vybavení, který měl zajistit flexibilitu systému a jeho schopnost reagovat na různé typy zdravotních hrozeb.

Zobecňování na základě omezeného vzorku je zavádějící

NKÚ ve svých závěrech poukazuje na nižší využití části kontrolovaných přístrojů. Je však nutné uvést, že kontrola se opírala o omezený vzorek (41 přístrojů), z nichž byla část (27 přístrojů) označena za méně využívanou.

V kontextu tisíců pořízených zařízení napříč celým systémem nelze z těchto dílčích zjištění vyvozovat závěry o celkovém nastavení podpory. Zdravotnická infrastruktura navíc pracuje i s kapacitami pro mimořádné situace, kde nižší běžné využití neznamená nadbytečnost, ale zajištění připravenosti systému.

Zaměření na jednotlivé konkrétní případy (např. vybraný přístroj) bez širšího kontextu tak může působit zavádějícím dojmem.

Kontrolní mechanismy byly nastaveny

Ministerstvo zároveň připomíná, že u přístrojů s vyšší hodnotou byla povinně posuzována jejich potřebnost prostřednictvím odborné Přístrojové komise.

Postup při nastavování podpory probíhal ve spolupráci s dalšími partnery včetně krajů, zdravotních pojišťoven a odborné veřejnosti a byl schválen vládou ČR.

Podpora přispěla k modernizaci zdravotnictví

Závěry NKÚ zároveň potvrzují, že projekty vedly k modernizaci zdravotnické techniky a ke zvýšení vybavenosti nemocnic.

Právě tato modernizace byla klíčová pro zvládnutí pandemie covid‑19 i pro budoucí odolnost systému zdravotní péče.

Ministerstvo zapracuje doporučení NKÚ

Ministerstvo zdravotnictví se bude doporučeními NKÚ dále zabývat, zejména v oblasti práce s daty a vyhodnocování využití zdravotnické techniky. Vedle posílení datového vyhodnocování využití přístrojových kapacit dochází také ke změnám v nastavení přístrojové komise a kontrolních mechanismů tak, aby byly investice ještě efektivněji cílené a do budoucna nedocházelo k pořizování zbytečných přístrojů. Tyto kroky budou směřovat k dalšímu posílení efektivity veřejných investic při zachování regionální dostupnosti péče.