Stanovisko k zařazování všeobecných sester do platových tříd

Vytvořeno: 3. 11. 2010 Poslední aktualizace: 20. 7. 2020

Stanovisko k zařazování všeobecných sester do platových tříd v PDF formátu ZDE

Podle § 3 zákoníku práce je pro zařazení zaměstnance do platové třídy rozhodující nejnáročnější práce požadovaná po něm zaměstnavatelem, a to z hlediska její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Tato práce musí být v souladu s pracovní smlouvou a musí být vymezena v popisu práce. V tomto popisu práce by u zdravotnického pracovníka měla být uvedena i skutečnost, zda je práce vykonávána pod odborným nebo bez odborného dohledu. Zařazení zaměstnance do platové třídy nemá žádnou souvislost s případným průběhem adaptačního procesu – i v tomto období se zaměstnanec zařadí do platové třídy podle na něm požadované práci.

S ohledem na skutečnost, že v mnoha případech jsou zařazeny všeobecné sestry a porodní asistentky do platových tříd, pro které nesplňují kvalifikační předpoklady podle § 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění, je třeba uvést, že při zařazování těchto zdravotnických pracovníků do platových tříd může zaměstnavatel podle § 3 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení bez jakýchkoli dalších podmínek zařadit zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělávání, jestliže „zvláštní právní předpis vyžaduje pro výkon některých prací nižší vzdělání než potřebné“, „nebo stanoví jiný kvalifikační předpoklad“. A takovýmto zvláštním předpisem je i zák. č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), v platném znění, který pro výkon práce všeobecné sestry i pracovníků dalších nelékařských zdravotnických profesí stanoví jako rovnocenné a tedy postačující i absolvování příslušného studijního oboru na střední zdravotnické škole. Zaměstnavatel tedy v těchto případech nemusí po zdravotnickém pracovníkovi požadovat doplnění stupně vzdělání, a to ani pokud je tento zaměstnanec mladší padesáti let. Tím samozřejmě není dotčeno ustanovení § 4 odst. 7 citovaného nařízení vlády o odečítání doby neuskutečněného studia. Od doby započtené praxe se tedy zdravotnickému pracovníkovi se střední zdravotnickou školou zařazenému v 9. platové třídě odečtou 2 roky, v 10. platové třídě 3 roky, a v 11. a vyšší třídě 5 let. Pokud tento pracovník dosáhl vyššího odborného vzdělání, odečte se mu od praxe při zařazení do 10. platové třídy 1 rok a při zařazení do 11. a vyšší platové třídy 3 roky. Zdravotnickému pracovníkovi s vysokoškolským vzděláním v bakalářském studijním programu se v tomto případě při zařazení do 11. a vyšší platové třídy od doby praxe odečtou 2 roky. Pro činnosti uvedené v příkladech činností v 11. platové třídě je vždy požadována specializovaná nebo zvláštní odborná způsobilost, které nelze prominout.

 

Všeobecné sestry se podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění 399/2017 Sb., zařazují do těchto tříd:

 

10. platová třída

  • plánování a poskytování ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu bez odborného dohledu,

  • provádění základní zdravotní výchovy pacientů a laické veřejnosti v oblasti ochrany a podpory zdraví a v ošetřovatelských postupech,

  • zajišťování komplexního sterilizačního procesu včetně monitoringu na centrálních sterilizacích,

  • poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče pod odborným dohledem,

  • provádění specializovaných diagnostických, léčebných, ošetřovatelských nebo rehabilitačních postupů a výkonů zvlášť náročných z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení pod odborným dohledem.

 

11. platová třída

Pro zařazení do 11. platové třídy je rozhodující, zda všeobecná sestra vykonává bez odborného dohledu:

  • poskytování ošetřovatelské péče bez odborného dohledu, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti,

  • provádění specializovaných diagnostických, léčebných, ošetřovatelských nebo rehabilitačních postupů a výkonů bez odborného dohledu, zvlášť náročných z hlediska zvýšeného rizika pro pacienta nebo z hlediska technologické náročnosti provedení, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti,

  • činnosti spojené s přípravou a obsluhou přístrojového vybavení na operačních sálech nebo na specializovaných diagnostických nebo terapeutických pracovištích, instrumentace při operačních diagnostických a terapeutických výkonech, ke které je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti,

  • provádění zdravotní výchovy pacientů všech věkových kategorií a jimi určených osob, případně jiných osob ve specializovaných ošetřovatelských postupech v rámci hospitalizace a přípravy na poskytování péče ve vlastním sociálním prostředí nebo před diagnostickým a terapeutickým výkonem včetně přípravy informačních materiálů,

  • organizaci a koordinaci činností nelékařských zdravotnických pracovníků a zajišťování mezioborové spolupráce, zajišťování kvality péče a bezpečí pacientů v rámci organizačních celků. Zajišťování a provádění celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků včetně specializačního vzdělávání v oboru příslušné specializace.

 

12. platová třída

Do 12. platové třídy se zařadí všeobecná sestra, po které zaměstnavatel požaduje samostatné provádění nejnáročnějších, v jednotlivých příkladech uvedených činností, k jejichž výkonu je nezbytné získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti.

Dále pak např. tyto činnosti:

  • samostatné provádění nejnáročnějších vysoce specializovaných ošetřovatelských a léčebných výkonů, například péče o rizikového novorozence na základě specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti na úzce specializovaných pracovištích, které jsou vysoce náročné z hlediska techniky provedení a možného rizika pro pacienta,

  • samostatné provádění a vyhodnocování diagnostických vysoce specifických vyšetření v  klinických oborech, například pletysmografické metody, holterovského, ultrazvukového nebo urodynamického vyšetření,

  • stanovování zásadní strategie a koncepce ošetřovatelské péče nebo koncepce přípravy a realizace projektů podpory zdraví včetně koncepce zdravotní výchovy, celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků, metodické usměrňování ošetřovatelské péče v rámci oboru nebo zdravotnického zařízení včetně zajišťování její realizace a kontroly, zavádění systému kvality péče a bezpečí pacientů ve zdravotnickém zařízení. Aplikace výsledků výzkumu a vývoje v oboru ošetřovatelství do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru.

 

 

Upozorňuje se, že:

  • pro posouzení obsahu pojmů „základní ošetřovatelská péče“, „specializovaná ošetřovatelská péče“ a „specializovaný postup“ se použijí ustanovení § 2 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

 

Aktualizováno k 26.1.2018.

Přílohy