Přepis tiskové konference dne 28. 3. 2025

Vytvořeno: 4. 4. 2025 Poslední aktualizace: 11. 7. 2025

Ondřej Jakob, tiskový mluvčí
Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci k dalšímu postupu v přímo řízených organizacích Ministerstva zdravotnictví. Hovořit k vám budou ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a Jan Michálek, ředitel odboru přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví. Poprosím nyní pana ministra Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví 
Tak ještě jednou hezký dobrý den, dámy a pánové. Já bych vás rád informoval o krocích, které jsme udělali v sedmi přímo řízených organizacích Ministerstva zdravotnictví. Začnu Fakultní nemocnicí Motol. Vedením Fakultní nemocnice Motol jsem pověřil od prvního dubna stávajícího ředitele Nemocnice Na Homolce Petra Poloučka. Doktor Polouček je zkušeným manažerem, který prostředí Fakultní nemocnice Motol dobře zná. A má navíc velké zkušenosti s řízením nemocnice po korupční kauze a nastavením očistných procesů. Spolu s ním bude management nemocnice posílen i o jeho stávající tým. Bezprostředním úkolem pana ředitele bude okamžité řízení stavby Motolského onkologického centra, provedení vnitřního auditu jednotlivých procesů i personální zabezpečení technického úseku a samozřejmě úzká spolupráce s lékařskou fakultou. Navíc obě nemocnice sousedí, medicínsky se doplňují, některé provozy jsou jen v Nemocnici Na Homolce. Já bych si dovolil zmínit takový typický příklad, velmi silné, Centrum nukleární medicíny, diagnostické Centrum nukleární medicíny, výborně vybavené je Na Homolce, ale onkologie je v Motole a ti pacienti prostě potřebují pro staging nemocí a včasné stanovení léčebného postupu PET/CT vyšetření, ten tým Na Homolce ho poskytuje. Takže tam je řada synergií mezi oběma těmito zdravotnickými zařízeními. Tedy je potřeba to takto vnímat a proto to propojení a synergie obou týmů a pod vedením pana doktora, pana ředitele Poloučka. Otázka možného sloužení nemocnic není teď na pořadu dne, budeme o ní ale s panem ředitelem mluvit a budeme jí diskutovat a nejdříve v září tohoto roku se rozhodneme, jak dál, kdy mi pan ředitel představí analýzu stavu obou nemocnic a vizi rozvoje v této specifické situaci. Fakultní nemocnice Motol je největší česká nemocnice, s vybudováním onkologického centra a dalších spolu s Homolkou by vytvořila opravdu nemocnici, která je plně srovnatelná s Charité v Berlíně nebo s Allgemeines Krankenhaus ve Vídni, tedy s velkými univerzitními nemocnicemi v Evropě. A to je koneckonců jeden z mých cílů. Další organizací, kde je nutné přistoupit ke změně managementu, je Centrum kardiovaskulární a transplantační medicíny v Brně. Tady je situace naprosto odlišná od Fakultní nemocnice Motol. Pan docent Němec, ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační medicíny, tedy v Brně mu říkáme tomu centru CKTCH, ale ta zkrátka samozřejmě pro nebrňáky není tak běžná, tak pan docent Němec je špičkový operatér, současně ředitel a přednosta kliniky a před rokem požádal uvolnění z funkce. Já jsem s ním velmi intenzivně diskutoval a dohodli jsme se, že ještě rok bude pokračovat. Ta doba uběhla, ten důvod byl jednoduchý. Já jsem ho žádal, aby opravdu nastartoval stavbu nového Centra transplantační chirurgie, kardiovaskulární a transplantační chirurgie v areálu Fakultní nemocnice Brno, aby ten proces rozjel a připravil, což se stalo. A já jsem tedy souhlasil s tím, že pan docent Němec skončí ve funkci ředitele a z toho důvodu jsem musel rozhodnout, kdo povede tuto nemocnici dál. Já bych chtěl za všechnu tu práci a za to, co odvedl pan docent Němec při rozjezdu stavby CKTCH, panu docentu poděkovat. Panu řediteli. Chtěl bych mu poděkovat za to, co udělal pro českou medicínu, za jeho kroky v rámci transplantací, protože opravdu CKTCH patří s IKEM k výstavní skříní transplantační medicíny. Já se omlouvám za historickou reminiscenci, ale první transplantace jater proběhla v Brně a experti z týmu učitelů docenta Němce byli ti, kteří zakládali transplantační medicínu ve Vídni, takže toto centrum má být na co hrdé. Nicméně je potřeba rozhodnout, jak dál a já jsem se rozhodl, že pověřím řízením CKTCH pana ředitele Nemocnice u sv. Anny Vlastimila Vajdáka. Ten důvod není ten, že se jmenuje Vlastimil jako já, ale ten důvod je jednoduchý. Je to špičkový manažer, pověřím ho od 7. dubna vedením CKTCH. A ten důvod je ten, zaprvé je to špičkový manažer, zadruhé budovy CKTCH, kdy dojde k dostavbě té nové transplantační nemocnice v areálu Fakultní nemocnice Brno, tak ty budovy zůstanou v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny a je potřeba ty budovy inkorporovat do systému sv. Anny, rekonstruovat je a jasně pro ně stanovit využití pro pacienty Fakultní nemocnice u sv. Anny. Takže z logiky věci toto nejlépe, oba ty kroky, to znamená, převzetí těch budov, začlenění do a současně stavbu CKTCH, kdy to musí být synchronizované a ty kroky musí být naprosto synergní, tak nejlépe toto provede pan ředitel Vajdák, který s tímto souhlasil. Současně týmy CKTCH a Nemocnice u sv. Anny se propojí ve smyslu řízení stavby té nové budovy, nové nemocnice, transplantační v areálu Fakultní nemocnice Bohunice a Fakultní nemocnice Brno a tím pádem to posílení zase povede k tomu, že stavba se bude realizovat daleko lépe. Třetí zařízení, kterého se budou týkat změny, je IKEM, ten nyní řídí Helena Rögnerová a řídí jej velmi dobře. Během řízení IKEM dokázala situaci zklidnit a v mnoha směrech stabilizovat. Vědecky IKEM působí dokonale, péče o pacienty je špičková, došlo k dostavění několika budov a pevně je ukotven IKEM také ve strukturách Agentury pro zdravotnický výzkum. To vše jsou kroky, které jsou velmi pozitivní. Před několika měsíci jsem řekl, že do doby vyšetření všech kauz v IKEM nebude výběrové řízení a nebudu ho vyhlašovat a na tom se nic nemění, ale ty kauzy nejsou dořešeny a vzhledem k tomu, že tady to vyšetřování provádí GIBS, já nemám ani partnera, který by mně podal, tak jak ho má v Motole policie, který by mně podal informace o tom, co vlastně a jaká situace je aktuální a jsem odkázán na informace od vás, které vy máte daleko podrobnější, než mám já, prostě taková je realita. Z toho důvodu jsem se rozhodl, že paní ředitelku pověřím řízením, rozhodl jsem se, že bude vypsáno řízení na její pozici vrchní ředitelky Ministerstva zdravotnictví, tedy skončí na Ministerstvu zdravotnictví poté, co bude realizováno a vysoutěžena osoba, která povede na Ministerstvu zdravotnictví její pozici vrchní ředitelky, tak paní doktorka Rögnerová, paní ředitelka Rögnerová na plný úvazek bude ve funkci ředitelky IKEM. V poslední době je také řešena bezpečnostní způsobilost ředitelů a jeden z těch důvodů, protože IKEM je složité zařízení a ta kauza je opravdu vyšetřována GIBS, je to velmi komplikované, tak paní ředitelka Rögnerová, to bych chtěl zdůraznit, disponuje prověrkou NBÚ, tedy opravdu tou skutečnou prověrkou, na stupeň důvěrné, a to až do roku 2028. Takže jsem přesvědčen, že v této situaci je to ta optimální osoba pro IKEM, což je špičkové zařízení, kde je spousta velmi silných osobností, špičkových lékařů a mezinárodně uznávaných odborníků a proto v čele musí být někdo, kdo je zcela v pořádku a to paní ředitelka Rögnerová je. Abych tyto změny ve významných nemocnicích shrnul, jde o posílení stávajícího managementu zkušenými odborníky a spolupráci týmů, které spolu v podstatě sousedí. Zároveň je faktem, protože CKTCH je v areálu Nemocnice u sv. Anny, to je prostě tak, zároveň je faktem, že jmenuji ředitele, kteří nebyli na své současné funkce jmenováni za mého působení jako ministra zdravotnictví. Ani ředitel Vajdák ani pan ředitel Polouček, oba vyhráli řádné konkurzy, nebyli jmenováni mnou. To znamená, neexistuje ani stín pochybnosti o tom, že bych jakkoliv politicky do těch systémů zasahoval. Nelze mě podezírat z nějakého účelového jednání. Mým jediným cílem je zajistit u všech nemocnic ten nejkvalitnější management a stabilizovat situaci tam, kde je potřebné dokončit projekty nebo mít silný management do vyřešení kauz. Nyní ještě několik personálních organizačních změn v dalších organizacích. Za prvé Rehabilitační ústav Hrabyně. Tam bude k 1. červnu provedena změna a tento ústav bude sloučen s Fakultní nemocnicí Ostrava, jejíž ředitel byl vedením ústavu dočasně pověřen. Ale já ta dvě zařízení sloučím. Na základě analýzy jsme dospěli, že toto řešení je nejrozumnější a je to optimální cestou jednak synergie péče o ty pacienty, které v obou zařízeních jsou, ale i další budoucnosti tohoto klíčového zařízení. Rehabilitační ústav zůstane špičkovým rehabilitačním pracovištěm, které bude využívat administrativní zázemí největší nemocnice v Moravskoslezském kraji, tedy Fakultní nemocnice Ostrava. Bude vypsáno výběrové řízení na ředitele tří dalších přímo řízených organizací. Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí Janov. Tu nyní stabilizuje a vede pan ředitel Fakultní nemocnice Plzeň Václav Šimánek. Ale po diskuzi s ním a poté, co jsme probrali různé varianty, jsme se shodli na tom, že optimální je v tomto zařízení, které je velmi specifické a úzce zaměřené, vypsat výběrové řízení na ředitele nebo ředitelku a jedním z podmínek pro budoucí vedení této nemocnice bude úzká spolupráce s Fakultní nemocnicí Plzeň. Psychiatrická nemocnice Kroměříž. Tam jsem situaci řešil před více než rokem. Ta situace, tím, že jsem rozhodl, že pan profesor Havlík, což je opravdu jeden z nejlepších našich ředitelů nemocnic, který pozvedl Fakultní nemocnici Olomouc opravdu velmi daleko, intenzivně spolupracuje s lékařskou fakultou Olomouc, tak pan ředitel Havlík byl pověřen vedením Kroměřížské léčebny. Tu léčebnu stabilizoval, dovedl ji do černých čísel, dnes má léčebna na účtech peníze, plánuje se rekonstrukce, výstavba pavilonu a pan profesor Havlík mě informoval, že vnímá svoji misi jako ukončenou, je stabilizovaná a funkční a doporučuje vypsat výběrové řízení. S tím já naprosto souhlasím, proto vypíšeme v Psychiatrické nemocnici Kroměříž výběrové řízení a dál tato nemocnice bude samozřejmě spolupracovat s Fakultní nemocnicí Olomouc, což je logické. Státní léčebné lázně Janské Lázně je poslední zařízení, kde proběhne výběrové řízení, to bude vyhlášeno v dubnu, bude na ředitele Janských Lázní, kde došlo k rezignaci ředitele Voženílka, lázně v současné době vede ekonomická náměstkyně. Poslední věc, kterou bych vám rád sdělil, jsou strategie nemocnic. Loni jsem našim velkým nemocnicím zadal zpracování strategie jejich rozvoje na další období. Jde mně nejen o přímo řízené organizace, ale především mně jde o ty nemocnice, které jsou v těch dvou velkých městech, v Praze a v Brně, což vysvětlím. Strategie odevzdali 17. února a nyní je budeme detailně projednávat, to projednávání probíhá. Já si na obhajoby pozvu ředitele těch nemocnic, kteří budou muset zdůvodnit tu strategii a říct dlouhodobé vize. Jedno je ale jasné, musíme posílit spolupráci našich nemocnic, a to je teď to, co jsem naznačil, v Praze a v Brně. Je prostě nemožné, aby se ty nemocnice navzájem kanibalizovaly, aby si navzájem přetahovaly lékaře, aby si navzájem konkurovaly v nedobrém slova smyslu. Jsou to přímo řízené organizace Ministerstva zdravotnictví a není možné, není možné, aby navzájem přetahovaly svoje lékaře, aby si navzájem likvidovaly jednotlivá oddělení. Ti ředitelé musí spolupracovat a já od té vize očekávám, že toto bude nastavené. Budu chtít slyšet podrobné plány jejich spolupráce, především v Brně a v Praze. Budu chtít jasně slyšet jejich spolupráci s lékařskými fakultami, protože to, o čem jsem mluvil, tedy cíl univerzitní nemocnice, ten je stále v mé mysli. Mně opravdu velmi vadí, pokud tyto nemocnice místo spolupráce spolu, já si troufnu použít slovo, bojují, pokud si přetahují lékaře a pokud se snaží zbytečně konkurovat, což není ku prospěchu pacientů, není to ku prospěchu systému, zbytečně to komplikuje život našich občanů a zbytečně to komplikuje fungování dohodovacího řízení. Já se tomuto budu věnovat do konce volebního období velmi intenzivně a budu chtít, aby ta péče o pacienty v Brně a v Praze byla daleko lépe koordinována než doposud. To je za mě vše a já děkuji, že jste vydrželi ten dlouhý proslov.

Ondřej Jakob, tiskový mluvčí
Děkuji. Nyní prostor pro vaše dotazy. Vidím Českou televizi, ano, prosím.

Klára Ješinová, Česká televize
Dobrý den, já bych se chtěla ještě doptat, co se týče těch kontrol v Motole, znamená to, že teď už jsou tedy plně v gesci nebo od 1. dubna v gesci nového pana ředitele, nebo bude ještě Ministerstvo nějakým způsobem intervenovat. A další věc, co další přímo řízené nemocnice, jestli tam budou ještě probíhat nějaké kontroly.

Jan Michálek, ředitel odboru přímo řízených organizací
Já si dovolím odpovědět. My samozřejmě jsme v úzkém kontaktu jak s tím přechodným vedením Motola, tak budeme ve velmi úzkém kontaktu s budoucím vedením, s panem doktorem Poloučkem v podstatě na denní bázi. Ty kontroly samozřejmě budou probíhat především v gesci Fakultní nemocnice v Motole. To znamená, důkladná analýza všech smluvních vztahů, jejich prověření. V případě, že budou nedostatečné kapacity, tak posílení těch kapacit i například spoluprací s nějakým externím auditním subjektem, to samozřejmě všechno bude probíhat. Co se týče ostatních nemocnic, tak my podrobně analyzujeme veškeré informace, které jsou k dispozici. Samozřejmě v průběhu připravujeme určité změny i v kontrolním systému Ministerstva zdravotnictví. Logicky, kdykoliv se Ministerstvo dozví jakoukoliv novou informaci, tak vždy přehodnocuje svoje postupy tak, aby byly do budoucna samozřejmě ještě lepší. Takže ano, kontroly probíhají a budou probíhat.

Kristýna Šopfová, deník Právo a Novinky.cz
Dobrý den, prosím pěkně, tím, že bude ta péče teď lépe koordinovaná a bude to poměrně větší komplex, jakým způsobem chce Ministerstvo posílit kontrolu nebo dohled nad řízením těch nemocnic? Je v úvaze třeba zavedení nějakých dozorčích rad nebo správních rad, i bez toho, aniž by bylo nutné upravovat zákon nebo zavádět univerzitní nemocnice? Děkuji.

Jan Michálek, ředitel odboru přímo řízených organizací
Tak samozřejmě platí to, co jsem říkal už i na minulou odpověď. My to průběžně analyzujeme. Nějaké širší těleso, které by se podílelo na řízení nebo kontrole těch nemocnic, je samozřejmě jednou z možností a intenzivně to zvažujeme.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví 
Já to doplním, systémová změna je samozřejmě nová legislativa, zákon o univerzitních nemocnicích, nicméně tuto novou legislativu,  zákon o univerzitních nemocnicích, pokud vím, se třikrát moji předchůdci pokoušeli prosadit a vždy to dopadlo neblaze. Já jsem na něm spolupracoval s panem ministrem Hegerem i s panem ministrem Julínkem a v situaci, jaká je v České republice, to není jednoduché, protože tam, kde fungují univerzitní nemocnice, nejsou lékařské fakulty součástí univerzit. Zase to neplatí stoprocentně, ale nejsou součástí univerzit, ale jsou součástí té nemocnice, jsou vlastně vyčleněny systému univerzit. Z toho důvodu my diskutujeme s děkany, jaké jsou další možné kroky řešení a očekávám v rámci těch koncepcí daleko užší spolupráci s lékařskými fakultami a ano, zvažuji vznik dozorčích rad, kde by mohli být nejen zástupci lékařských fakult a těch nemocnic, ale možná i někteří externí odborníci, tak aby ten dohled byl co nejlepší. A pomáhal v rámci té koordinace. My jsme debatovali i o vědeckých radách, ale obecně ta spolupráce a ta koordinace lékařských fakult, fakultních nemocnic je nezbytná a bez toho se neposunou ty velké celky dál. Děkuji.