V Senátu proběhla debata nad nežádoucími účinky vakcín proti Covidu-19. Účastníci se shodli, že přínosy očkování převyšují jeho rizika, nejčastější nežádoucí účinky těchto vakcín jsou nezávažné

V Senátu proběhlo jednání na téma “Očkování proti COVID-19 – Analýza nežádoucích účinků”, které bylo pořádáno ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví, senátního Výboru pro zdravotnictví a sněmovního Výboru pro zdravotnictví. Podle studie WHO European Respiratory Surveillance Network zachránilo očkování v Evropě v období 10/2020-04/2023 přibližně 1,4 milionu životů u osob nad 25 let, průměrná redukce úmrtí byla 57 %.

“Debatu nad zdravotními tématy, mezi která očkování a jeho nežádoucí účinky nepochybně patří, je třeba vést transparentně, odborně a bez politického zadání, což činíme. Na jednání měli možnost vystoupit odborníci napříč obory a panuje shoda mj. na tom, že přínosy očkování proti covidu převyšují jeho rizika, což je skvělá zpráva i do budoucna,” uvedla předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Zdenka Němečková Crkvenjaš.

“Všechna data, která v rámci prezentací zazněla, jsou objektivní a doložitelná a nejsou podporována farmaceutickými firmami. Důležité je vnímat poměr mezi přínosem a riziky očkování, který je v tomto případě velmi dobrý, ” doplnil předseda Výboru pro zdravotnictví Senátu Roman Kraus.

Komponenty systému pro sledování vývoje epidemiologické situace v oblasti Covid-19 jsou stále funkční a jsou udržovány v provozu. Data jsou průběžně zveřejňována na webu onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19. “Zásadním faktorem pro kontrolu nákazy bylo ve všech érách pandemie především očkování. Ochranný efekt vakcín a následně i posilujících dávek sledujeme napříč obdobími, v éře varianty omikron jej pozorujeme zejména u zranitelných skupin – tedy pacientů starších 65 let, polymorbidních pacientů a diabetiků. Nad daty navíc probíhá spolupráce s univerzitními vědeckými týmy, které ochranný účinek vakcín v jednotlivých obdobích potvrzují.” uvedl Tomáš Pavlík, analytik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

“V rámci činnosti SZÚ realizujeme kontinuální monitoring variant SARS-CoV-2 v ČR. Viry obecně, včetně koronaviru, se neustále mění, dochází u nich k častým mutacím, o situaci pravidelně informujeme ve veřejně dostupných zprávách na webu Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění a Surveillance odpadních vod,” uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

Státní ústav pro kontrolu léčiv provozuje systém spontánních hlášení podezření na nežádoucí účinky léčiv v rámci ČR. “Smyslem těchto hlášení je zjišťování nových nežádoucích účinků. Nové informace jsou součástí průběžného přehodnocování poměru přínosů a rizik pro každé léčivo, hodnocení rizik probíhá ve spolupráci s ostatními lékovými agenturami. SÚKL zaznamenal v roce 2021 celkem 10633 hlášení na vakcíny proti covidu z ČR, v r. 2022 celkem 2260 a v r. 2023 jen 277 hlášení. Vzhledem k počtu aplikovaných vakcín jsou to vesměs velmi malá čísla, navíc jsou hlášena pouhá podezření na nežádoucí účinky, nikoli skutečné reakce způsobené těmito vakcínami. Další posouzení, zda nahlášená reakce byla způsobena podanou vakcínou, probíhá v rámci velmi podrobného následného hodnocení. Během prvních 2 let očkování bylo zjištěno 18 nových nežádoucích účinků vakcín proti covidu-19, všechny dosud zjištěné nežádoucí účinky jednotlivých vakcín jsou uvedeny v jejich Souhrnu údajů o přípravku a v Příbalové informaci. ” uzavřela ředitelka Odboru farmakovigilance Státního ústavu pro kontrolu léčiv Eva Jirsová.