Paliativní péče v nemocnicích má své Standardy

Standardy poskytování specializované paliativní péče ve formě konziliárního týmu paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče v ČR byly publikovány ve Věstníku MZ ČR. Dochází tak k významné podpoře rozvoje kvalitní a dostupné paliativní péče v českých a moravských nemocnicích. Standardy jsou jedním z výstupů pilotního projektu nemocniční paliativní péče MZ ČR.

Standardy formulují jak principy, tak formu poskytování paliativní péče konziliárními týmy paliativní péče (KTPP) a jejich místo v systému i aktuální finanční zajištění. Dokument je významným výsledkem dlouholeté práce odborníků v oblasti paliativní péče, jeho základy pomohly definovat zjištěná data a vznikly za podpory projektu Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.00/15_039/0007277, realizovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost financovaného z Evropského sociálního fondu.

KTPP jsou multidisciplinární týmy, které zajišťují konzultace a intervence paliativních specialistů pro všechna oddělení nemocnice. “Nemocní i jejich blízcí zažívají v péči paliativních týmů respekt k vlastním hodnotám a přáním, jistotu, že i s pokročilou nemocí nebo v samotném závěru života nezůstanou bez pomoci a že se o jejich potřeby postarají erudování profesionálové – jak v situaci potřeb tělesných, tak i psychických, spirituálních nebo sociálních. Konziliární týmy paliativní péče v nemocnicích se staly nositeli skutečné mezioborové spolupráce a jejich role je velmi dobře hodnocena jak pacienty a jejich rodinami, tak lékaři a dalšími zdravotníky v nemocnicích,” popisuje význam týmů Ondřej Kopecký, primář Kliniky paliativní medicíny 1. LF UK a VFN a člen Realizačního týmu projektu. KTPP poskytuje intervence časné i terminální paliativní péče. Standardy popisují KTPP jako multidisciplinární tým s definovaným personálním zabezpečením (lékař, sestra, zdravotně-sociální pracovník, psycholog nebo jiný zdravotnický pracovník s ukončeným psychoterapeutickým výcvikem akreditovaným pro práci ve zdravotnictví), v současné úpravě se jedná o dva typy týmů dle objemu úvazků.

Úhradová vyhláška pro rok 2022 definuje bonifikaci pro poskytovatele, který zajišťuje paliativní péči prostřednictvím samostatného paliativního týmu. Cílem tohoto opatření je zajistit udržitelnost pilotního projektu financovaného z EU a podpořit poskytování specializované paliativní péče v dalších nemocnicích. V současné době splňuje podmínky přiznání bonifikace 25 KTPP v nemocnicích v celé ČR. Celé znění vyhlášky je k dispozici zde. 

Zvyšující se zájem o rozvoj paliativní péče v nemocnicích v ČR  zjistil dotazníkový průzkum MZ ČR již v uplynulých letech. Bylo zjištěno, že v roce 2020 už 40 nemocnic v ČR deklaruje existenci týmu paliativní péče, což znamená téměř dvojnásobný nárůst oproti roku 2018 (v roce 2018 fungovalo pouze 18 týmů). Respondenti z nemocnic, ve kterých paliativní tým zatím nevznikl, avizovali zájem o jeho zavedení. Stoupající počet paliativních týmů v nemocnicích s sebou přináší také významné zlepšení péče o těžce nemocné. Jejich role roste i s ohledem na aktuální epidemickou situaci a nárůst počtu pacientů, kteří prožívají závěr života v nemocnici bez kontaktu s blízkými.

Průběžná data zjištěná v rámci pilotního projektu nemocniční paliativní péče MZ ČR ukazují užitečnost konziliárních týmů paliativní péče jak pro pacienty se závažnou život limitující diagnózou, tak pro zdravotníky, kteří s nimi pracují. Zlepšení kvality života znamenala práce KTPP pro téměř 57 procent pacientů v terminální paliativní péči, 77,6 procenta v časné paliativní péči a ve 100 procentech u časné paliativní péče u nezletilého. U více než třetiny pacientů se situace výrazně změnila již během tří dnů. Dotazníkové šetření u zdravotníků v nemocnicích ukázalo, že drtivá většina (více než čtyři pětiny z nich) je připravena požádat o jejich konzilium i v budoucnu a souhlasí s tím, že týmy pomohly objasnit cíle, přání a preference pacientů a jejich rodin.

„Věříme, že nastavením systémového financování se stane paliativní péče standardní součástí zdravotního systému tak, aby byla dostupnou pro všechny pacienty. Ráda bych zároveň využila této možnosti a poděkovala nejen těm, kteří se na pilotním projektu podíleli, ale především všem zdravotníkům, kteří se věnují přímé péči o nevyléčitelně nemocné pacienty dětského i dospělého věku,“ říká k výstupu z projektu Martina Koziar Vašáková, náměstkyně pro zdravotní péči.