Ministerstvo zdravotnictví zítra představí účastníkům jednání dopady možných změn v odměňování zdravotníků v lůžkových zařízeních a navrhne další postup

Tématem série jednání je způsob naplnění jednoho z bodů (jde o poslední bod prosincové Dohody, který zbývá naplnit) dohody ze dne 8. prosince 2023, který zní:

Jde o v pořadí již o páté jednání pracovní skupiny. Na minulém jednání představilo Ministerstvo zdravotnictví svůj návrh řešení, který zaručí všem lékařům v lůžkové péči, bez ohledu na to, zda jsou zaměstnáni ve veřejném či soukromém sektoru, stejnou minimální úroveň základního platu či mzdy. Navržená úroveň základního platu/mzdy odpovídá tzv. Hegerovu memorandu. Návrh zákona tedy zaručí, že lékař v závislosti na dosažený stupeň kvalifikace bude včetně odměny za přesčas v rozsahu 416 hodin ročně pobírat průměrně 1,5 až 3násobek průměrné mzdy v národním hospodářství dva roky nazpět. V jistém smyslu jde návrh dokonce „nad“ tzv. Hegerovo memorandum, jelikož minimální úroveň odměňování zaručuje každému lékaři.

Naproti tomu odbory, k nimž se na minulém jednání připojila i Česká lékařská komora, která vlastní návrh nepředložila, požadují zákonem zajistit, že tarifní platy všech lékařů u lůžkových poskytovatelů bude stanovovat vláda nařízením, tedy chtějí, aby vláda určovala odměňování i v soukromém sektoru. V případě, že by návrh odborů na zavedení odměňování platem do všech nemocnic nebyl přijat, navrhla vlastní úpravu ministerského návrhu s výraznějším navýšení platů.

Na minulém jednání pracovní skupiny požádalo Ministerstvo zdravotnictví asociace nemocnic o modelaci dopadů jak svého návrhu, tak protinávrhu odborů. Dopad ministerské varianty na poskytovatele lůžkové péče je odhadován v jednotkách miliard Kč. Naproti tomu návrh odborů by nemocnice stál desítky miliard. Na modelaci se podílelo 14 přímo řízených nemocnic a jen u nich by návrh odborů stál necelých 26 miliard Kč.

Vzhledem k finančním možnostem systému veřejného zdravotního pojištění by realizace návrhu zdravotnických odborů na výrazně vyšší navýšení platů/mezd zdravotníků v nemocnicích muselo být na úkor výdajů na poskytování zdravotní péče, snížení úhrad všem ostatním segmentům, než jsou nemocnice, nebo zvýšení daní či sazby zdravotního pojištění, případně nějakou kombinací výše uvedených kroků. Bez nich by tato změna vedla k destabilizaci systému zdravotního pojištění nebo jeho velkému zadlužení. Už samotný princip návrhu zdravotnických odborů vede k diskriminaci a úhradovému znevýhodnění specializované i primární ambulantní péče, tedy včetně praktických lékařů pro dospělé i děti a dorost.

Zároveň se v mezidobí mezi jednáními objevily připomínky odborů k ministerskému návrhu, kde jsou rozporovány některé parametry a principy. Předpokládáme, že zítra se budeme věnovat upřesnění výkladu jednotlivých principů a konkrétních koeficientů.

Cíl Ministerstva zdravotnictví je prosadit variantu nejvyššího možného navýšení platů, které systém finančně zvládne, tady již navržené varianty, doplněné o možné dílčí úpravy. Ta počítá i s nárůstem platů nejen zdravotníků, ale i všech ostatních zaměstnanců nemocnic, a to tak, aby byla účinná od ledna 2025.

Pro ilustraci zlepšení situace po podpisu dohody v prosinci loňského roku zároveň předkládáme vyhodnocení, které je zpracováno na základě informací od Asociace nemocnic ČR, ze kterých plyne, že po zprůměrování platů je v přímo řízených nemocnicích Hegerovo memorandum plněno již nyní. Návrh ministerstva zajistí, že Hegerovo memorandum bude plněno u každého lékaře ve všech nemocnicích v ČR.