Rozhovor s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem

Stát zatím nemá páky, jak donutit výrobce léků, aby do Česka dodávali dostatečné množství preparátů, řekl MF DNES ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Lidé si podle něj budou muset zvyknout, že část léčiv bude dostupná jen v omezeném množství a lékárnám na příděl. Doba, kdy bylo všeho dostatek, je pryč. „Pokud se nám zadaří s výrobou a stabilizací trhu, u části preparátů se tato doba vrátí. Ale určitě ne u všech… A to ani jinde v Evropě,“ přiznává.

Česko se od jara potýká s výpadky některých léků. Bude v letošní chřipkové sezoně dostatek penicilinu a jiných antibiotik?
Pokud jde o penicilin, od 22. srpna jsme dovezli přes 200 tisíc balení, další 170 tisíc bude do konce listopadu. Takže abych odpověděl stručně, ano, dělám vše pro to, aby byl dostatek léků. Ale mám omezené možnosti.

V čem konkrétně?
Dokud nebudu mít schválený zákon o léčivech (čeká na projednání ve Sněmovně, pozn. red.), nemám žádnou možnost, jak do budoucna donutit výrobce, aby byla v Česku dostatečná zásoba léků v případě výpadku. A nemám ani možnost, jak donutit distributory, aby ten lék dodávali do všech lékáren bez ohledu na velikost. Ten zákon je extrémně důležitý. A velmi mi vadí, že jsem ho nemohl projednat ve Sněmovně už v červnu. Babiš tam stále žvaní, ale kdyby mu šlo o lidi, alespoň v tomto případě by nežvanil a nechal mě to projednat.

Vrátí se podle vás někdy doba, kdy bude léků dostatek? Lékárny totiž stále dostávají třeba penicilin pouze na příděl…
Pokud se nám zadaří s výrobou a stabilizací lékového trhu v Česku, u některých preparátů se tato doba vrátí. Ale určitě ne u všech. A pokud nebude Unie postupovat jednotně a nebude tvrdě tlačit na výrobce léků, tak ani v Evropě. Žádná země v EU včetně Německa a Francie není tak ekonomicky silná a nemá tak velký trh, aby mohla vzdorovat nadnárodním korporacím, které vlastní velké lékové firmy. Tady musí prostě Evropa postupovat jednotně.

Penicilin byste rád vyráběl v Česku. Samotná výroba má několik fází, probíhaly by tu všechny?
Není až tak důležité, co všechno bude pod kontrolou českého výrobce, nebo bude zajištěno smluvně tak, aby nedošlo k ohrožení výroby. Třeba u škodovek také nevíte, v jaké zemi se dělají svíčky a další věci, důležitý je finální produkt…

Na druhou stranu, když ve Slovinsku udeří povodeň a spláchne fabriku, tak pak stojí celá automobilka…
Stejně tak ale může přijít povodeň v Praze a spláchnout fabriku tam. To je stejný problém. Jde primárně o to, že když budeme mít výrobu pod sebou, už se nám nestane, že by se firma jednoduše rozhodla dodávat účinnou látku jinam, mimo Evropu.

V týdnu jste měl schůzku se zástupci mladých lékařů, kteří hodlají od prosince skončit v nemocnicích s přesčasy. To už oznámilo přes šest tisíc z nich. Co by v takovém případě nastalo, byla by ohrožena akutní péče nebo by se třeba musely odkládat plánované operace?
V přímo řízených organizacích (pod ministra spadají všechny fakultní nemocnice a řada dalších, pozn. red.) rozhodně nedojde k omezení čehokoliv. Tyto nemocnice budou normálně fungovat tak, jak fungují doposud. Ředitelé se už na to připravují. Nicméně jsem si jistý, že s lékaři dojde k nějaké dohodě. Pevně tomu věřím, protože jsem přesvědčený, že všem zdravotníkům, byť chápu jejich výhrady, jde v první řadě o pacienta.

Zatím ale lékaři hodlají v protestu pokračovat. Jak tedy ta schůzka vlastně proběhla?
Zaznamenal jsem výroky pana Přády (vedoucí Sekce mladých lékařů ČLK, pozn. red.) v televizi, že mají návrhy řešení situace a že jsou připraveni k jejich prezentaci. Na jejich základě jsem pozval pana Přádu a jeho kolegy na jednání. A pan doktor Přáda, to jsem byl trošičku zklamaný, nám vlastně předložil především materiály, které popisují financování zdravotnictví ve Švédsku, v Rakousku, Německu a na Slovensku. A ten se jim velmi líbil. Já si ale nejsem úplně jistý, jestli slovenský model je to, co bych chtěl pacientům nabídnout. On určitě není špatný, co se úhrad lékařů nebo tabulkových platů týče, ale z hlediska péče je to pak jiná otázka.

K jakému závěru jste došli?
Bavili jsme se pak nad těmi tabulkami a modely. Další schůzku máme ještě spolu s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Já bezesporu udělám vše pro to, abychom schválili v devadesátce (zrychlené projednávání ve Sněmovně, pozn. red.) lékaři požadované čtyřiadvacetihodinové směny. Myslím si, že je také nutné snížit počty přesčasů a je opravdu nutné v nemocnicích dodržovat zákoník práce. Jsou zařízení, kterým se to daří a fungují velmi dobře. Třeba Fakultní nemocnice Olomouc, tam na tom dlouhodobě pracují.

Když už zmiňujete konkrétní nemocnice, mladí lékaři přišli s tím, že jim v několika případech management nemocnic vyhrožoval neposkytnutím dovolené či rušením povinných praxí, bez kterých mladí lékaři nemohou složit atestaci. Už jste to řešil?
Ke mně se zatím dostaly dva podněty. Jeden byl velmi nekonkrétní a ani vlastně nevíme, v jaké nemocnici se měl odehrát. Ten druhý už konkrétní byl, ale ani ta lékařka, které se to týkalo, ani ten, kdo na ni měl takto vyvíjet nátlak, už v té nemocnici nepracují. Kolegové ze Sekce mladých lékařů mi ve středu na schůzce předali také svazek dalších stížností, kterými se ministerstvo aktuálně zabývá. Paralelně s tím jsem nařídil, aby v každé nemocnici byl i koordinátor, který by měl povinné praxe na starosti. A pokud by k takovýmto výhrůžkám opravdu docházelo, přijdou tvrdé sankce.

Na ministerstvu zdravotnictví chystáte velkou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Co přesně přinese?
Chtěl bych, aby občan, který se stará o svoje zdraví a chodí na prevence a různé screeningy, měl u zdravotní pojišťovny jakýsi osobní účet a mohl část peněz, které odvádí pojišťovně, využívat pro různé typy podpory prevence. Měl by zkrátka svůj osobní účet a tam by si mohl vybrat z široké palety služeb.

Jaké konkrétně výhody a služby máte na mysli?
Všechny, které zlepší kvalitu vašeho zdraví. Něco jiného jsou třeba malé děti, kde to můžou být mimo jiné peníze na pohybové aktivity, něco jiného senioři, kde to zase můžou být například rehabilitační pobyty a lázně. Další typy výhod se mohou týkat mladších lidí, pracujících a tak dále. Chtěl bych také, aby byla možnost ty peníze kumulovat třeba v rámci rodiny, aby tam bylo jakési sdílení. Zatím říkám, ten obecný záměr, ten zákon je nyní v procesu přípravy na ministerstvu.

Co dalšího ještě novela přinese?
Jednu naprosto průlomovou věc, kterou nikdo přede mnou v této podobě ani nezkusil. Chci, aby lidé, kteří bydlí v pohraničí a nemají na české straně v dostupné vzdálenosti lékaře či zdravotnické zařízení, mohli čerpat péči v zahraničí, kde je pro ně lépe dostupná, a aby se to platilo z jejich běžného zdravotního pojištění. Evropa se otevírá, hranice nás už moc nezajímají, tak je logické, aby člověk mohl k lékaři tam, kde je to dostupné a má to blíž.

Chápeme to správně, že možnost využít péči v příhraničí bude nějak vázána na trvalé bydliště a jeho vzdálenost od hranic? Lidé z vnitrozemí si asi nebudou moci dojet do Německa za lékařem…
Samozřejmě, bude to nějakým způsobem omezeno. Řekněme, že to bude pro lidi, kteří bydlí v pohraničí a mají své okresní město dál než to na druhé straně hranice. Popíšu to na příkladu česko-slovenského pohraničí. Historicky, dokud jsme byli jedna republika, lidé v příhraničí využívali i nemocnice na slovenské straně a naopak. Já jen chci, aby to, co tady kdysi fungovalo, bylo využívatelné a hrazené z veřejného pojištění.

Pojďme ještě k politice. Jak jako místopředseda vlády a TOP 09 hodnotíte první poločas u moci?
Já ho hodnotím velmi pozitivně. Nesmírně si vážím toho, že byť je to vláda pěti stran, opravdu spolu intenzivně a dobře komunikujeme a snažíme se hledat řešení problémů. Vezměte si jen tu historii. Nastoupili jsme v době, kdy tu byla nejsilnější vlna covidu. Řádila tu varianta delta a blížil se nástup omikronu. Já jsem vsadil na odpovědnost občanů a uvolnil na Vánoce téměř všechny restrikce. Od opozice jsme dostávali čočku, ale výsledek? Nic se nestalo. Stejně tak jsem zabránil povinnému očkování. Kdybychom nebyli ve vládě, tak by se tu všichni museli povinně očkovat. A kdo by se nenaočkoval, toho by pravděpodobně zavřeli. Pak nastala válka na Ukrajině a uprchlická krize, kterou jsme také zvládli. A takto bych mohl pokračovat…

Když ty uplynulé dva roky hodnotíte tak pozitivně, čím si vysvětlujete aktuální průzkumy, kde vládní strany ztrácejí?
Já to beru nesmírně vážně. Uvědomuju si, že musíme daleko více vysvětlovat ty pozitivní kroky, které děláme. Na druhou stranu jsme v polovině volebního období a je logické, že podpora vlády klesá. Tak to historicky vždy bylo.

Takže hlavní chybu vidíte v nedostatečné komunikaci?
Já bych to ani neviděl jako tu hlavní příčinu. Uvědomte si, že jsme převzali stát v krizi. Vrcholící covid, pak válka a do toho rostoucí zadlužení. Navíc bojujeme proti bezbřehému populismu se zkušenostmi od StB, který se nebojí jakkoliv lhát a je mu to úplně jedno. Když na jedné straně máte lháře, který je ochoten říct, že venku sněží, a když zjistí, že si většina lidí myslí, že by bylo lepší, aby svítilo sluníčko, tak otočí, proti tomu se těžko bojuje.

Co považujete za svůj největší úspěch na ministerstvu?
Podařilo se mi prosadit automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Snažili se o to všichni ministři od revoluce a většinou nepřesvědčili ani vládu. Bude to stejný vzorec jako u důchodů, automaticky se bude zvyšovat úhrada podle toho, jak se bude vyvíjet hospodářství. Máme tak předvídatelné příjmy pojištění a můžeme plánovat úhrady zdravotní péče v dlouhodobém horizontu. Bude to platit od 1. ledna. Nikdo nevěřil, že se to podaří prosadit.

Blíží se evropské volby a řeší se, zda SPOLU bude kandidovat dohromady. Jak to vypadá?
Já osobně bych preferoval kandidaturu SPOLU, ale volby do Evropského parlamentu jsou trochu odlišné od těch domácích. Máme tam jednotlivé frakce a také naši europoslanci mají často rozdílné názory. Uvidíme, jak ty diskuse dopadnou. Obě varianty dávají smysl.