Prezentace výsledků projektu OECD PaRIS pro Českou republiku

Navzdory skutečnosti, že Česká republika patří mezi země s nižšími výdaji na zdravotnictví, pacienti v Česku hlásí, v porovnání s pacienty v participujících zemích na projektu OECD PaRIS, nadprůměrné výsledky, především v oblastech výstupů péče i pokud jde o zkušenosti pacientů s péčí poskytovanou v ordinacích praktických lékařů.

V některých indikátorech, jako je zkušenost s kvalitou poskytované péče, orientace péče na pacienta nebo sociální fungování chronických pacientů, dosahujeme výsledků srovnatelných s nejlépe hodnocenými zeměmi (Švýcarsko, Austrálie, Kanada).

Česko je na prvním místě v kontinuitě vztahu lékař – pacient. Efektivita systému, kvalitní organizace primární péče, dlouhodobý vztah pacientů s poskytovateli a dostupnost lékařských konzultací jsou klíčovými faktory, které přispívají k pozitivnímu hodnocení.

Významným tématem zůstávají sociálně-ekonomické nerovnosti a rozdíly mezi pohlavími, které v Česku, výrazněji než v průměru zemí OECD, ovlivňují zdraví a zkušenosti s péčí. Překvapivě dobré je hodnocení počítačové gramotnosti při využívání zdravotnických služeb. Naopak méně uspokojivých výsledků dosahujeme v rozvoji e-health, zejména s ohledem na sdílení zdravotnických dat.

Klíčová zjištění:

• Více než sedm z deseti (72 %) osob s chronickým onemocněním v Česku uvádí dobré fyzické zdraví, měřeno fyzickou funkcí, bolestí a únavou. To je mírně nad průměrem PaRIS OECD, který činí 70 %.
• Téměř devět z deseti (87 %) osob s chronickým onemocněním v Česku uvádí dobré duševní zdraví, které se týká kvality života, emočního strádání a sociálního zdraví. To je nad průměrem PaRIS OECD, který činí 83 %.
• Téměř všichni lidé s chronickým onemocněním (96 %) v Česku uvádějí, že mají dobré zkušenosti s kvalitou péče, což je výrazně nad průměrem PaRIS OECD, který činí 87 %. Devět z deseti (90 %) osob v Česku uvádí dobrou péči zaměřenou na člověka / potřeby pacienta, což je nad průměrem OECD PaRIS, který činí 85 %.
• Více než polovina (54 %) osob s chronickým onemocněním v Česku důvěřuje svému zdravotnickému systému, což je o 8 procentních bodů méně než průměr PaRIS OECD, který činí 62 %.
• Téměř čtvrtina osob (24 %) se dvěma nebo více chronickými onemocněními je v Česku vedena v ordinacích primární péče, které nabízejí následné a pravidelné konzultace delší než 15 minut; to je přibližně polovina průměru PaRIS OECD, který činí 47 %.
• Tři ze čtyř osob se dvěma nebo více chronickými onemocněními (75 %) v Česku uvádějí, že jsou u stejného odborníka v primární péči déle než pět let; to je o 17 procentních bodů více než v PaRIS OECD.
• Třetina (33 %) osob s chronickými onemocněními uvádí, že důvěřuje používání zdravotních informací z internetu, zatímco průměr PaRIS OECD je 19 % (rozmezí 5-34 %).
• Téměř všichni pacienti (95 %) jsou vedeni v ordinacích primární péče, které uvádějí, že jsou dobře připraveny koordinovat péči, což je mnohem více než průměr PaRIS OECD, který činí 56 %. Naopak jen 6 % pacientů je vedeno v ordinacích, které si mohou vyměňovat zdravotnické záznamy elektronicky, což je méně než průměr OECD PaRIS (57 %).
• Česko společně se Slovinskem ukazuje, že dobrých zdravotních výsledků lze dosáhnout i při nižších výdajích na zdravotnictví. Obě země dosahují v ukazatelích PaRIS 10 nadprůměrných výsledků při srovnání s průměrem.

Ministerstvo zdravotnictví v návaznosti na zveřejněné výsledky projektu PaRIS plánuje uskutečnit dne 12. června 2025 kulatý stůl, jehož cílem bude představit hlavní výstupy projektu a vést diskusi o možnostech využití výsledků v praxi. V rámci kulatého stolu, jehož součástí bude rovněž expertní panelová diskuse, se setkají zástupci pacientů, praktických lékařů, Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a další experti.