Předsednictví v Radě EU

Všechny členské státy Evropské unie se pravidelně na rotační bázi střídají v šestiměsíčních předsednictvích v Radě Evropské unie. Úkolem předsednických států je určovat agendu a priority Rady EU, řídit její zasedání, hledat kompromisy mezi jednotlivými státy, ale také zastupovat Unii na jednáních s ostatními institucemi EU a vnějšími partnery. Aby byla zajištěna kontinuita, tvoří členské státy předsednická tria, která připravují společný program.

Co je to Rada Evropské unie?

Rada Evropské unie je místem, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se EU. Jedná o legislativních aktech předložených Evropskou komisí a přijímá je, a to ve většině případů společně s Evropským parlamentem v souladu s řádným legislativním postupem, tzv. postupem spolurozhodování.

Důležitou pravomocí Rady Evropské unie je také přijímání rozpočtu Evropské unie ve spolupráci s Evropským parlamentem. Rozpočtové období zahrnuje jeden kalendářní rok. Rozpočet se obvykle přijímá v prosinci a jeho plnění začíná dne 1. ledna následujícího roku.

Rada pak také koordinuje politiky členských států v hospodářské a fiskální oblasti, ve vzdělávání, kultuře, mládeži sportu či zaměstnanosti. Na základě pokynů Evropské rady pak také Rada EU vymezuje a vykonává společnou zahraniční politiku a ve spolupráci s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zajišťuje soudržnost a účinnost vnější činnosti EU.

Rada EU také uděluje Evropské komisi mandát k jednání o dohodách mezi EU a nečlenskými státy nebo mezinárodními organizacemi. Po skončení jednání Rada rozhoduje na základě Komise o podpisu a uzavření smlouvy, a také přijímá konečné rozhodnutí o uzavření dohody poté, co Evropský parlament vyjádří své stanovisko a dohodu ratifikují všechny členské státy.

Jaká je role předsednictví v Radě Evropské unie?

Úkolem předsednictví je zajistit na úrovni Rady pokrok v práci na právních předpisech EU a současně kontinuitu programu EU a řádný průběh legislativních postupů a spolupráce mezi členskými státy. V zájmu toho musí předsednictví fungovat jako spravedlivý a nestranný prostředník.

Předsednictví má dva hlavní úkoly:

Plánování a řízení zasedání Rady a jejích přípravných orgánů

Předsednictví řídí zasedání Rady v jednotlivých složeních (s výjimkou Rady pro zahraniční věci) a přípravných orgánů Rady, mezi něž patří stálé výbory, jako je Výbor stálých zástupců (Coreper), a pracovní skupiny a výbory zabývající se velmi specifickými tématy.

Předsednictví dohlíží na řádný průběh jednání a správné uplatňování jednacího řádu Rady a jejích pracovních postupů. Organizuje rovněž formální a neformální zasedání v Bruselu i v zemi, která vykonává rotující předsednictví.

Zastupování Rady ve vztahu k jiným orgánům EU

Předsednictví zastupuje Radu ve styku s jinými orgány EU, zejména s Komisí a Evropským parlamentem. Jeho úkolem je usilovat o dosažení dohody o legislativních návrzích prostřednictvím trialogů, neformálních jednání a zasedání dohodovacího výboru.

Předsednictví úzce spolupracuje s předsedou Evropské rady a s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Předsednictví je oběma nápomocno v jejich činnosti a může být někdy pověřeno výkonem určitých úkolů jménem vysokého představitele, například zastupováním Rady pro zahraniční věci před Evropským parlamentem nebo řízením zasedání Rady pro zahraniční věci při projednávání otázek týkajících se společné obchodní politiky.

Rotující předsednictví a předsednické trio

Ve výkonu předsednictví v Radě Evropské unie se členské státy EU střídají vždy po šesti měsících. Toto střídání se řídí pořadím, které je aktuálně stanovené až do roku 2030.

Členské státy vykonávající předsednictví úzce spolupracují v rámci tříčlenných skupin, které jsou označovány jako „trojice“ či „tria“. Tento systém byl zaveden Lisabonskou smlouvou v roce 2009. Trojice předsednictví vymezuje dlouhodobé cíle a připravuje společný program, ve kterém jsou stanovena témata a hlavní otázky, jimiž se bude Rada zabývat v průběhu osmnáctiměsíčního období. Na základě tohoto programu pak každá ze tří zemí připravuje vlastní podrobnější šestiměsíční program.

Česká republika předsedá Radě Evropské unie od 1. července do 31. prosince 2022. České šestiměsíční předsednictví navazuje na Francii, která Radu vedla v první polovině roku, a po něm bude od 1. ledna do 30. června 2023 následovat předsednictví švédské. Tyto tři státy spolu tvoří předsednické trio a vytvořily společný program svých předsednictví.

Program tria stanovuje společné priority třech po sobě jdoucích půlročních předsednictví a zároveň se opírá o otázky, jež jsou aktuálně projednávány v institucích EU. Společný program Francie, České republiky a Švédska byl schválen 14. prosince 2021 Radou pro obecné záležitosti a je rozdělen do čtyř prioritních tematických oblastí:

• ochrana občanů a svobod;
• budování hospodářských základů: evropský model pro budoucnost;
• budování klimaticky neutrální, ekologické, spravedlivé a sociální Evropy;
• prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě.

Obsahově program tria reaguje na širokou škálu politických, sociálních a ekonomických výzev. Priority se především týkají řešení a zmírňování negativních ekonomických a sociálních následků pandemie covid-19. Za tímto účelem bude trio usilovat o naplňování Plánu na podporu a oživení Evropy, zejména prostřednictvím investic do zelené politiky a digitální transformace. Konkrétními kroky bude trio podporovat dotváření jednotného trhu, posílení odolnosti EU, její konkurenceschopnosti a konvergence. Cílem programu je také zajistit koordinaci hospodářských politik v souladu s tempem a silou oživení, kdy záměrem je posílit Evropskou unii, a to včetně hospodářské a měnové unie.

S ohledem na ruskou agresi na Ukrajině je nutné vyzdvihnout další identifikované politické priority, mezi které patří posílení vztahů se strategickými partnery včetně transatlantických spojenců a nových nastupujících mocností. Česká republika, Francie a Švédsko se rovněž shodly, že je potřeba pracovat na posílení společné bezpečnostní a obranné politiky skrze podporu a implementaci Strategického kompasu, který určí směr bezpečnosti EU do roku 2030.