Platba za státního pojištěnce se bude v příštím roce pohybovat mezi 1 850 a 1 980 korunami. O finálním čísle rozhodnou poslanci, říká ministr Vlastimil Válek

Datum vydání: 8. 3. 2022
Zdroj: Zdravotnický deník
Autor: Helena Sedláčková

V příštím roce se platba za státního pojištěnce zvýší na částku, která se bude pohybovat v rozmezí mezi 1 850 a 1 980 korunami za pojištěnce na jeden měsíc. O konečné cifře ještě proběhne debata ve Sněmovně. Na kulatém stole Zdravotnického deníku k financování zdravotnictví, který se konal na ministerstvu zdravotnictví, to včera uvedl vicepremiér Vlastimil Válek (TOP09). Pro následující roky se nastaví valorizační mechanismus, který bude provázán s výší průměrné mzdy. Do finálního vzorečku pro výpočet však podle ministra mohou vstoupit ještě další proměnné.

Vláda včera poslala do Poslanecké sněmovny návrh novely zákona č. 592/1992, o pojistném na veřejném zdravotní pojištění, která snižuje platby za státní pojištěnce na úroveň loňského roku, tj. 1 567 korun za jednoho pojištěnce na měsíc. Zároveň nyní ministerstva zdravotnictví a financí připravují pozměňovací návrh k této novele, který by, v případě, že jej výbor pro zdravotnictví po dohodě s vládou předloží a poslanci následně schválí, měl do textu novely doplnit zvýšení této částky pro příští rok a mechanismus pro její pravidelnou valorizaci v letech následujících. Ten má vycházet z výše průměrné mzdy jako základního parametru, nicméně jsou ještě připraveny další varianty, kdy do konečného výpočtu vstupují i jiné proměnné.

Právě z tohoto mechanismu má již vycházet výše platby navrhovaná pro rok 2023. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP09) by se měla pohybovat v rozmezí mezi 1 850 a 1 980 korunami za měsíc. „Ve Sněmovně pak budeme debatovat o konečné částce. Ta se nastaví podle toho, jaký ten model valorizačního mechanismu se nakonec využije. Bude to hodně odborná debata a byl bych rád, kdyby se do ní zapojil i rozpočtový výbor,“ uvedl ministr. Pro valorizační mechanismus by měl podle Válka platit obecný princip, že pokud se národní ekonomice bude dařit, bude částka stoupat. Pokud začne průměrná mzda stagnovat nebo klesat, výše platby se měnit nebude.

„Debata na úrovni náměstků proběhla v pátek. Ve středu o tom budu mluvit s (ministrem financí) Stanjurou,“ upřesnil ještě Válek. „Já se chtěl původně držet mediánu (hodnota, která se nachází přesně uprostřed mezi nejnižší a nejvyšší mzdou – pozn. red.), jako některé jiné země, ale ukázalo, že s tím se nedá pracovat. U nás je totiž mezi mediánem a průměrnou mzdou příliš velký rozdíl,“ doplnil ministr.

Podle opozičního poslance z Hnutí ANO a předsedy podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky Kamala Farhana je valorizační mechanismus potřebný. „Státních pojištěnců je více než polovina, je proto třeba, aby byly nastaveny nějaké principy,“ uvedl na kulatém stole.

Mechanismus by podle něj měl zohledňovat jak ekonomickou situaci, tak míru inflace a být proticyklický. „Musíme se podívat na demografický vývoj. Čím jsou lidé starší, tím jsou nemocnější. A my si nemůžeme dovolit zastavit peníze do zdravotnictví. Protože pak mohou přijít různé výkyvy, jako teď. Polštář by měl být velký,“ konstatoval Farhan. Systém musí podle něj stále umožňovat kvalitní léčbu a vstup nových léků a inovací, a proto kritizuje snížení plateb za státní pojištěnce na loňskou úroveň.

Místopředsedkyně Sněmovny a pirátská poslankyně Olga Richterová v této souvislosti nicméně upozornila, že politici musí být stále připraveni i na nepředvídatelné situace. „Je zcela v pořádku, že vzniká jasný valorizační mechanismus a přestáváme s dohadováním. Musíme si ale férově přiznat, že ne vše je předvídatelné. Mohou nastat situace, kdy bude potřeba nějak reagovat,“ uvedla.

Podle Válka by nicméně stát neměl v takových případech reagovat na úkor předvídatelného systému zdravotního pojištění. „Pokud se na nepředvídatelné situace použijí peníze z veřejného zdravotního pojištění, tak to celé rozkolísáme a začínáme znovu,“ uzavřel Válek s odkazem na svou, zatím neprodiskutovanou, myšlenku na vznik mechanismu pro financování nepředvídatelných situací.