Naegleria fowleri v České republice z pohledu ochrany veřejného zdraví

Charakteristika

Neglérie řadíme mezi prvoky. Jedná se o kosmopolitně vyskytující se améby. Améby jsou schopny žít jako volně žijící organismy v přírodě, ale některé příležitostně parazitují v hostitelské tkáni a mohou být příčinou infekce lidí i zvířat. Jediný druh patogenní pro člověka se nazývá Naegleria fowleri.

Výskyt

Naegleria fowleri je termofilní, snáší teploty do 45°C. Žije v přírodních celoročně teplých sladkých vodách (jezera, řeky, rybníky, termální prameny) nebo v sedimentech na jejich dně a v půdě v teplých oblastech. Občas může osídlit i vhodný (umělý) „biotop“ vytvořený člověkem, např. bazén, pokud je zde celoročně vyšší teplota a nejsou zde žádné mechanismy, které by jejich případný výskyt eliminovaly.

Všechny přírodní koupací vody v České republice se v zimním období ochladí tak, že zde termotolerantní améby mají malou šanci přežít. Výjimkou jsou vodoteče, kam jsou vypouštěny chladící vody z průmyslových provozů a elektráren, kde může být celoročně vhodná teplota pro přežití améb. Na těchto místech je koupání zakázáno. Z těchto důvodů není na tuto patogenní amébu v ČR zaveden plošný soustavný preventivní monitoring přírodních koupacích vod.

Ve veřejných bazénech je na základě platných právních předpisů nastaven celý soubor mechanismů, které riziko výskytu těchto organismů snižují na nejnižší možnou úroveň. Jedná se o vzájemně se doplňující opatření – neustálá recirkulace vody včetně filtrace, účinná dezinfekce a pravidelná obměna vody. Konkrétně se jedná o tyto procesy:

1. Voda je zde během provozu stále recirkulována přes pískové (nebo podobné) filtry, které améby včetně neglerií spolehlivě zachytí.
2. Voda je zde dezinfikována a ve vodě v bazénu je stále udržováno a pravidelně kontrolováno příslušné rozmezí koncentrací volného chloru, který při dlouhodobém působení améby usmrcuje.
3. Voda se zde pravidelně obměňuje (v menších bazénech úplně, ve větších denně aspoň 30 (60) l na návštěvníka a osobu a den), čímž dochází k ředění vnášeného znečištění.

Zároveň jsou platnými právními předpisy stanoveny další stavebně-technické požadavky na výstavbu a údržbu bazénů (použité materiály a jejich údržba, kolísání hladiny), které namnožení neglérií v bazénech eliminují. Při epidemii v Ústí nad Labem v 60. letech byla příčinou stavební závada na bazénu (dutina za jednou stěnou bazénu), která vyřadila z provozu výše popsané mechanismy eliminace.

Z výše uvedených důvodů, resp. vzhledem k existenci uvedených požadavků na provoz bazénů, není ČR právními předpisy zaveden plošný soustavný preventivní monitoring veřejných bazénů na patogenní neglérie. Odůvodnitelné by to bylo v případě epidemiologické situace čili při výskytu nákazy, ať už v bazénu nebo na přírodní lokalitě. Pravomoc nařídit lokální šetření mají krajské hygienické stanice, případně může při jakémkoli podezření kontaktovat hygienickou stanici provozovatel koupaliště. Stanovení neglerií by v takovém případě prováděl Ústav parazitologie Přírodovědecké fakulty UK nebo Úrad verejného zdravotníctva v Bratislavě. Ale poslední nákaza PAME byla v ČR zaznamenána v roce 1984 a souvisela s vodotečí, do které ústily chladící vody z tepelné elektrárny, kde je od té doby zákaz koupání.

Termální vody

Nedávná nákaza na Slovensku zřejmě souvisí s termální vodou, ale přesné příčiny v daném bazénu nejsou zatím došetřeny. Bazény s přírodní termální vodou jsou v ČR v lázních Teplice a v lázních Velké Losiny, kde však mají provozovatelé tamních zařízení celou řadu preventivních opatření, jak množení různých patogenních mikroorganismů (nejen améb) bránit.

Prevence

Na osobní úrovni je také možné činit různá opatření. Hlavní zásadou je nenechat si natéct prudce vodu do nosu při skákání do vody a koupání, sprchování nebo vodních sportech. Během skákání do vody či dojezdu ze skluzavek a potápění je vhodné si přidržet nos či použít nosní klip. V termálních bazénech se vhodné držet hlavu vždy nad hladinou nebo si při ponoření hlavy pod hladinu ucpat nos.