Kurz pro koordinátory dobrovolnictví ve zdravotních službách skončil úspěšně

Vytvořeno: 15. 7. 2026 Poslední aktualizace: 15. 7. 2026

Kurz IPVZ vybavil další koordinátory dobrovolníků potřebnými dovednostmi

Vzdělávací kurz pro koordinátory dobrovolnictví ve zdravotních službách realizoval Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) na jaře 2026 ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Lektorský tým kurzu tvořili experti z top managementu a řízení kvality a bezpečí u poskytovatelů zdravotních služeb, z oblasti zdravotnické legislativy a psychologové s vlastními zkušenostmi s rolí koordinátora dobrovolníků ve zdravotnictví. Lektorkou a vedoucí kurzu byla MUDr. Ivana Štverka Kořínková.

V červnu 2026 úspěšně složilo závěrečnou zkoušku kurzu 12 koordinátorů dobrovolníků působících v různých zdravotnických zařízeních po celé České republice – od fakultních a oblastních nemocnic, přes městské nemocnice až po psychiatrickou nemocnici. Závěrečná zkouška spočívala v písemném testu a ústní obhajobě projektu zpracovaného na aktuální téma v rámci dobrovolnického programu, kterému se ve své organizaci věnují.

V teoretické části kurzu byly účastníkům představeny základní principy a pravidla dobrovolnictví ve zdravotnictví, aktuální související legislativa, koncept evaluace dobrovolnického programu a pohled na dobrovolnické aktivity očima manažera kvality. Celý systém práce koordinátora dobrovolníků v na sebe navazujících procesech byl konkrétně demonstrován na příkladech dobré praxe a ve vazbě na metodické doporučení pro dobrovolnictví ve zdravotnictví.

Zpětné vazby na teoretickou část ukázaly, že účastníci dobře zvládli množství potřebných informací:

„Vše bylo přínosné, srozumitelné a skvělý výběr přednášejících. Děkuji“

„Bylo to hutné, nabité informacemi, ale oceňuji možnost diskuze nad praktickými otázkami, které vyvstaly.“

„Děkuji za tento kurz. Je opravdu zajímavý a přínosný.“

„Vše velmi odborně vyloženo. Možná bych uvítala větší časovou dotaci na teoretickou část. Děkuji“

Na teoretickou část navázaly tři dny praxe v jedné z vybraných pěti nemocnic se stabilním a rozvinutým dobrovolnickým programem. Skupina frekventantů se rozdělila do tří pražských nemocnic (FN Motol a Homolka, Všeobecná fakultní nemocnice, Psychiatrická nemocnice Bohnice) a dvou nemocnic mimopražských (Nemocnice Jihlava a FN u svaté Anny v Brně). Zkušení koordinátoři dobrovolníků jim zde ukázali, jak pracují s dobrovolníky, se zdravotnickým personálem, jak připravují a realizují dobrovolnické aktivity a aplikují metodická doporučení ve specifických podmínkách svých zdravotnických zařízení.

Praxe ve všech nemocnicích byla účastníky výborně hodnocena:

„Koordinátor ve FN Motol nás provedl celým procesem náboru dobrovolníků, propagace, školení, ukázal nám zooterapii v praxi jak na lůžkových odděleních, tak jako skupinovou aktivitu. Mohli jsme vyzpovídat jejich dobrovolníky a také jsme zavítali na oddělení NIP a DIOP. Určitě převezmeme modelové situace při školeních.“

„Skvělá zkušenost! Zkušenost z praxe v jiných zařízeních je neocenitelná.“

„Byli ÚŽASNÍ!“

„Praxe byla velmi inspirativní.“

„Vše bylo v naprostém pořádku. Možná bych jen uvítala větší časovou dotaci na ještě bližší seznámení se s praxí v nemocnici, případně navštívit v rámci praxe i jiná zařízení.“

Po praxi ještě proběhl jeden závěrečný den, na kterém byl detailně probrán způsob projektového řízení, byl diskutován aktuální pohled účastníků na přínosy a rizika dobrovolnictví po absolvování praxe a možnosti vzdělávání a supervize pro koordinátory. Zástupcem MZd byl představen systém metodické podpory a koncepce rozvoje dobrovolnictví ze strany Ministerstva zdravotnictví a také koncepce celostátní strategie rozvoje dobrovolnictví v ČR.

„Jsem ráda, že jsem měla možnost kurz absolvovat. Nejsem si jista, zda bych všechno pochopila ihned při nástupu na pozici koordinátora, a proto jsem ráda, že jsem ho absolvovala s odstupem. Mnoho věcí se mi tím propojilo nebo jsem si jen ověřila, že to dělám správně. Také jsem ráda za celou vypracovanou Metodiku, která nám pomáhá řídit celý dobrovolnický program v určitých bezpečných hranicích, přitom nás nespoutává.“