Informace o neformálním zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (část zdraví) dne 12. května 2020 formou videokonference
Dne 12. května 2020 se s ohledem na epidemiologickou situaci uskutečnilo neformální zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (část zdraví) formou videokonference. Předmětné jednání bylo uspořádáno jako náhrada za zrušené prezenční zasedání plánované na dny 29. – 30. dubna 2020 v Záhřebu. Přizváni byli také představitelé NO, CH a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Zástupcem Evropské komise byla komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakides. ČR byla zastoupena ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem.
Hlavním tématem jednání byla dostupnost léčivých přípravků v EU, respektive problémy, kterým jednotlivé členské státy v souvislosti s pandemií covid-19 čelí. Evropská komise již v rámci svého pracovního programu zveřejněného koncem roku 2019 avizovala přípravu Evropské strategie pro léčivé přípravky jako jednu ze svých priorit v oblasti zdraví. V důsledku pandemie se ukázala slabá místa v dodavatelských řetězcích léčivých přípravků, osobních ochranných pomůcek, zdravotnických prostředků a závislost EU na tzv. třetích zemích, zejména Číně a Indii. S možným příchodem druhé vlny covid-19 v blízké budoucnosti je nyní nutné řešit otázku soběstačnosti EU v této oblasti.
V úvodu jednání komisařka pro zdraví zdůraznila nutnost diverzifikace zdrojů léčivých přípravků, nezbytných legislativních změn na úrovni EU a ustanovení nových platforem pro diskuzi se všemi zainteresovanými stranami. Zástupce Evropské agentury pro léčivé přípravky (dále jen „EMA“) ve svém vystoupení upozornil na absenci vhodné legislativní úpravy na úrovni EU s odkazem na skutečnost, že se v současnosti Komise i členské státy spoléhají na vzájemnou dobrovolnou spolupráci. V této souvislosti byla zřízena Řídící výkonná skupina složená ze zástupců Komise, EMA a představitelů lékových agentur jednotlivých členských států, která monitoruje případné výpadky léčivých přípravků na trhu. Dále uvítal stabilizaci současné situace v souvislosti s covid-19 a informoval o připravovaných krocích do budoucna.
V průběhu jednání vyjádřila většina členských států (AT, FI, NL, FR, LV, CZ, DE, PT, SE, PL) podporu provázanosti výše uvedené Evropské strategie pro léčivé přípravky s dalšími dokumenty, jako jsou Průmyslová strategie pro Evropu a připravovaný Plán pro hospodářskou obnovu Evropy. Důraz byl kladen na posílení výrobních kapacit léčivých přípravků v rámci EU, včetně jejich prohlášení za strategické zboží.
Co se týče obsahu Evropské strategie pro léčivé přípravky, zmínila řada členských států nutnost zajištění výroby bezpečných léčivých přípravků, které by byly dostupné v rámci EU. Členské státy jako SE, PT, PL poukázaly na absenci odpovídající legislativy na úrovni EU pro danou oblast. FR uvedla potřebu finanční podpory z EU, DE zdůraznilo posílení transparentnosti a sdílení dat, LU podpořilo digitalizaci zdravotní péče a v neposlední řadě ES, IT kladly důraz na zaměření pozornosti na vědu, výzkum a inovace.
Na daném jednání byla také diskutována otázka, zda se členské státy přiklánějí k založení nové platformy pro pravidelná zasedání, nebo podporují zachování stávajících mechanismů EMA, které vznikly v kontextu onemocnění covid-19. Některé členské státy (LU, BG, FR) podpořily vznik nové platformy, jiné naopak (ES, NL, CZ) podporují stávající formy komunikace a sdílení dat. Zvýšenou koordinaci v předmětné oblasti podpořili všichni vystupující.
CZ ve svém vystoupení podpořila sběr aktuálních a konkrétních dat o zásobách a pohybech léčivých přípravků, tj. od výroby, přes distribuci, po dodání do zdravotnických zařízení, a posílení sdílení dat na úrovni EU, a to s poukazem na zásadní roli EMA. Rovněž uvedla, že léčivé přípravky by měly být považovány za strategickou oblast připravenosti, a tomu by se v EU měly přizpůsobit výrobní kapacity.
V závěru jednání komisařka pro zdraví zdůraznila význam vzájemné koordinace, solidarity a dialogu.