Hybridní hrozby

Vytvořeno: 19. 8. 2016 Poslední aktualizace: 20. 7. 2020

Definice hybridních hrozeb jsou různé, reagující na proměnlivou povahu těchto hrozeb. Obecně se jedná o soubor různých nátlakových a podvratných činností a konvenčních i nekonvenčních metod (např. diplomatických, vojenských, ekonomických a technologických), které mohou různí státní i nestátní aktéři koordinovaným způsobem využívat k tomu, aby dosáhli konkrétních cílů, aniž by formálně vyhlásili válku. Snahou je obvykle využívat zranitelnosti cíle a vytvářet nepřehledné situace s cílem narušit rozhodovací procesy. Nástrojem těchto hybridních hrozeb mohou být masivní dezinformační kampaně a využívání sociálních médií k propagandě nebo k radikalizaci, náboru a přímému ovládání příznivců.

Aby bylo možné bojovat proti hybridním hrozbám účinně, je třeba řešit potenciální slabá místa nejdůležitějších infrastruktur, dodavatelských řetězců a společnosti.

Hlavním nástrojem zvýšení odolnosti k hybridním hrozbám je získání informací o situaci, a to prostřednictvím sledování a posuzování rizik, která mohou hrozit na zranitelných místech.  Jsou vyvíjeny metody pro hodnocení bezpečnostních rizik, které mají poskytovat informace subjektům s rozhodovací pravomocí a podporovat vytváření politik na základě hodnocení rizik v oblastech sahajících od bezpečnosti leteckého provozu až po financování terorismu a praní peněz.

Středisko EU pro hybridní hrozby zřízené v rámci Střediska Evropské unie pro analýzu zpravodajských informací (EU INTCEN) Evropské služby pro vnější činnost se zaměřuje na analýzu hybridních hrozeb. Toto středisko bude shromažďovat, analyzovat a sdílet utajované informace a informace z otevřených zdrojů, které se konkrétně týkají ukazatelů a varování v souvislosti s hybridními hrozbami, od různých zúčastněných stran.

EU definované oblasti ke zvýšení odolnosti[1]proti hybridním hrozbám:

1. Ochrana kritické infrastruktury

  • Energetické sítě
  • Bezpečnost dopravy a dodavatelských řetězců
  • Vesmír

2. Posílení obranné schopnosti

3. Ochrana veřejného zdraví a potravinového zabezpečení

4. Kybernetická bezpečnost

  • Průmysl
  • Energetika
  • Zajištění zdravých finančních systémů
  • Doprava

5. Boj proti financování hybridních hrozeb a další

6. Posilování odolnosti proti radikalizaci a násilnému extremismu

7. Posílení spolupráce s třetími zeměmi

 

Hybridní hrozby představují problém nejen pro EU, ale i pro ostatní důležité partnerské organizace, včetně Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a zejména NATO. Účinná reakce vyžaduje dialog a koordinaci mezi těmito organizacemi na politické i operační úrovni. Užší spolupráce by EU a NATO umožnila lépe se připravit a účinně reagovat na hybridní hrozby, vzájemně se doplňovat a podporovat na základě zásady začlenění a zároveň respektovat nezávislost obou organizací při rozhodování a pravidla pro ochranu údajů.

Probíhající neformální dialog mezi EU a NATO na téma hybridních hrozeb by měl vést ke zvýšení spolupráce tak, aby tyto dvě organizace mohly synchronizovat své aktivity v oblasti boje proti hybridním hrozbám.

 

 


[1] Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě, Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, reakce Evropské Unie JOIN(2016) 18final http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/original?docid=79686&varid=66959&fileid=69793