Hrozící nebezpečí ve vodě

Nejvážnějším nebezpečím při koupání není onemocnění způsobené sníženou jakostí vody, ale úrazy (nejvážnější jsou poranění páteře) a utonutí.

Utonutí

Při utonutí dojde k nadechnutí většího množství vody do plic a uzavření dýchacích cest. Při utopení nastává smrt nedostatkem kyslíku v těle někdy už po 2 až 3 minutách.

Jednou z hlavních příčin utopení je konzumace alkoholu, nedodržování zásad bezpečnosti a podcenění nebezpečí. Zvýšené procento alkoholu v krvi nám obvykle snižuje bystrost a může se stát, že sami rozumně neodhadneme, co zvládneme a co ne. Rizikové je i to, že opilý člověk velmi rychle ve vodě prochladne a mohou mu velice brzy dojít síly. Dále je důležité nepodceňovat dodržování zásad bezpečnosti – na člunu mít na sobě záchrannou vestu, nepřetěžovat člun apod. Neposlední příčinou utonutí je již zmíněné podcenění nebezpečí. U plavců je to např. špatné odhadnutí fyzických sil, dokazování druhým vašich velmi dobrých plaveckých schopností atd. Toto podcenění nebezpečí se však týká i používání plavidel a dodržování již zmíněných zásad bezpečnosti.

Několik rad pro koupání

1. Nechoďte se koupat sami. Nikdy nevíte, co se může stát.
2. Do vody nechoďte těsně po jídle – to znamená s plným žaludkem. Po konzumaci většího množství jídla počkejte minimálně jednu hodinu. Nepijte alkohol.
3. Neplavte do blízkosti plavidel a plavební dráhy, po které jezdí lodě a čluny.
4. Nechoďte plavat, když jste unavení nebo rozpálení.
5. Neplavte a neskákejte do vody tam, kde to neznáte a nemůžete vidět, co je pod hladinou. Mohli byste se zranit, mít trvalé následky nebo zabít o pahýl stromu či výčnělek skály.
6. Jdete-li plavat dál od břehu, zajistěte si doprovod lodičky nebo si s sebou vezměte alespoň barevnou ruční bójku. Nechoďte plavat sami, popřípadě aspoň informujte své známé.
7. Když cítíte únavu nebo když vás chytne křeč do nohy, tak si odpočiňte.
8. Nezapomeňte, že děti bez řádně oblečených a upevněných záchranných vest nepatří do lodiček.

Jak zachraňovat?

Špatná pomoc, žádná pomoc. Zachraňovat tonoucího bez uvážení není vždy správné řešení, mohlo by se totiž stát, že se utopí i sám zachránce. To však neznamená, že bychom měli při pohledu na topícího se člověka jenom stát a volat o pomoc. Je dobré vědět, jak můžeme bez ohrožení vlastního života tonoucímu pomoc.

Několik rad při zachraňování

1. Člověk by se měl porozhlédnout, zda se nedá tonoucímu něco podat nebo hodit ze břehu, aby se zachytil. Osobní zásah je vždy ta poslední možnost, protože je pro neškoleného zachraňujícího velmi nebezpečný.
2. Dříve než budete pro tonoucího skákat do vody, nezapomeňte ještě někomu dát vědět.
3. Když budete pro někoho skákat do hluboké vody, sundejte si nejdříve oblečení a boty. Je také velmi nebezpečné skákat pro někoho z velké výšky či místa, kde to neznáte nebo nevíte, co je pod vodou. Můžete se při dopadu zranit o hladinu nebo o něco pod hladinou, co jste neviděli.
4. Plavte s hlavou nad vodou – pokud vám zmizí tonoucí pod hladinou, ať víte, kde to bylo.
5. Zachyťte ho rychle a razantně a zezadu ho táhněte za bradu k nejbližšímu břehu.
6. Utopenému po vytáhnutí z vody se snažte co nejrychleji odstranit bláto, písek, bahno z úst a nosu.
7. Po vyčištění úst (v případě potřeby mu vytáhněte zapadlý jazyk) okamžitě přikročte k umělému dýchání a zajistěte činnost srdce. Když se vám povede člověka přivést k vědomí, vykašle vodu sám.
8. Okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc. 

Úrazy

Jaké úrazy se mohou při koupání stát?

Mezi nejčastější úrazy z koupání patří poškození páteře s různým stupněm ochrnutí dolních částí těla a obou končetin. Dále si člověk svou neopatrností může způsobit otřes mozku nebo při velkém nárazu i ztrátu paměti. Tyto druhy zranění jsou způsobeny nebezpečným skákáním do vody – a to jak z velkých výšek, tak i skákáním do vody, kde nevíme, jak vypadá dno daného místa (zda tam není nějaký skalní výčnělek či nedostatečné množství vody). Dříve nežli se člověk rozhodne skočit do vody, měl by zhodnotit riziko, které mu může hrozit. Nejlépe je zjistit, jaké jsou podmínky pro koupání.

Kromě již zmíněných zranění jsou to také nechtěné pády, uklouznutí či zakopnutí, které mohou vést ke zlomeninám, vyvrtnutým kotníkům, naraženinám, apod. Dále se můžeme pořezat o sklo, konzervu nebo jakýkoli ostrý předmět, který tam nějaký nedbalý jedinec zahodil. Nejlepší prevence před pořezáním nebo poškrábáním se o konzervu je nosit do vody (tam kde není vidět dno a člověk danou oblast nezná) pevnou obuv, která zabrání bolestivým řezným ranám. A také dodržovat pořádek – to znamená všechny odpadky vyhazovat do košů.

Při koupání nás samozřejmě může poštípat okolní hmyz. Co dělat v takovém případě? Po bodnutí včelou, vosou nebo sršněm nejdříve odstraňte žihadlo. Prsty vymáčkněte jed z rány. Místo vpichu potřete jódovou tinkturou nebo zředěným čpavkem či navlhčeným mýdlem. Na otoky přikládejte obklady z octanu hlinitého.

Infekční onemocnění

Ve vodě v nádrži nebo řece, kam se chodíme v létě koupat, žije celá řada organismů: ryby, perloočky a mnoho dalších většinou pouhým okem neviditelných nebo jen obtížně viditelných organismů (např. řasy, sinice, bakterie). Pro většinu těchto organismů představuje voda domov – jinde ani žít nemohou. Zlomek přítomných organismů však pochází z odpadních vod, z výkalů zvířat, které byly do vody spláchnuty při dešti, z polí hnojených chlévskou mrvou nebo třeba i z těl lidí, kteří se přišli do vody koupat. Těmto organismům se ve vodě příliš dobře nedaří, zpravidla se zde nemnoží a většinou rychle hynou. Jejich přirozeným prostředím jsou těla zvířat a lidí. Většina z nich je pro člověka naprosto neškodných. Mohou se však mezi nimi vyskytnout i takové organismy, které – pokud se dostanou do lidského těla – mohou způsobit různě závažná onemocnění.

Jaká onemocnění jsou přenosná rekreační vodou?

Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže. Dalšími projevy spojené s koupací vodou mohou být různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí. Onemocnění z vody způsobují viry, bakterie či prvoci. Tyto patogenní organismy vstupují do těla většinou při náhodném polknutí i malého množství vody.

V některých koupacích vodách může u koupajících se dojít ke vzniku tzv. cerkáriové dermatitidy. Cerkáriová dermatitida je parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou skvrn, puchýřů a zarudnutím kůže. Je doprovázena intenzivním svěděním, které trvá obvykle několik dní. Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové především rodu Trichobilharzia, jejichž životní cyklus je vázán jednak na vodní plže a dále na vodní ptáky (např. divoké kachny). Z hlediska cerkáriové dermatitidy je nejdůležitější fází životního cyklu tzv. cerkáriové stádium, cerkárie se uvolní z plže do vody a snaží se najít vodního ptáka, ve kterém by dokončilo svůj vývoj. Pokud narazí na koupajícího se člověka, pronikají do jeho kůže. Při opakovaném setkání je pokus o průnik kůží člověka provázen imunitní reakcí, což je vlastně cerkariová dermatitida. V kůži člověka však cerkárie nemají šanci přežít a z tohoto důvodu onemocnění trvá pouze několik dní. Vzhledem ke klimatickým změnám a dalším skutečnostem lze předpokládat, že se v budoucnu bude výskyt tohoto onemocnění nadále zvyšovat.  

Můžeme poznat, zda voda obsahuje choroboplodné zárodky?

Člověk nemá sám možnost na místě poznat, zda voda obsahuje pro člověka patogenní organismy (tzn. takové, které mají schopnost u člověka vyvolat onemocnění). Úplně bezmocný přeci jen není. Jsou místa, na kterých je výskyt těchto organismů mnohem pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vod a vod z dešťových kanalizací nebo rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Nejspolehlivější je však dbát doporučení hygieniků, kteří jakost vody sledují laboratorně.

Několik rad

1. Nekoupejte se nikdy na místech evidentně znečištěných odpadními vodami (pod výpustí i vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací).
2. Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte.
3. Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocnění, buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se.