Dvě desetiletí dat, tisíce odhalených nádorů. Mamografický screening propojuje kvalitu, data a dostupnou péči

Více než 13,6 milionu screeningových mamografií a téměř 78 tisíc odhalených nádorů prsu. To jsou výsledky českého mamografického screeningu od jeho zahájení v roce 2002 do konce roku 2025. Za těmito čísly stojí nádory odhalené ještě před prvními příznaky, větší šance na úspěšnou léčbu a zachráněné životy. U žen, kterým je rakovina prsu diagnostikována v I. stadiu, je pětileté relativní přežití 100 %.

Český program screeningu karcinomu prsu funguje od roku 2002. Jeho základem je síť specializovaných pracovišť s pravidelně kontrolovanou kvalitou a dlouhodobý sběr dat o provedených vyšetřeních a jejich výsledcích. Právě tato kombinace umožňuje sledovat přínos programu a cíleně zlepšovat jeho fungování.

„Podpora prevence patří k prioritám zdravotnictví. Naším úkolem je vytvářet takové podmínky, aby se ženy mohly na vyšetření snadno objednat a měly k dostupné péči důvěru. Děkuji všem, kteří mamografický screening dlouhodobě rozvíjejí a pomáhají ženám odhalit onemocnění v době, kdy mají největší šanci na úspěšnou léčbu,“ uvádí Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví.

 Malý nález může změnit celý příběh

V České republice klesla mezi lety 2002 a 2024 věkově standardizovaná úmrtnost na karcinom prsu o 36,7 %. Na příznivém vývoji se podílí časnější diagnostika i pokroky v léčbě. Výsledky za roky 2019–2024 ukazují, že více než tři čtvrtiny nádorů odhalených při screeningu tvořily malé invazivní nádory nebo neinvazivní karcinomy, které dosud neprorůstají do okolní tkáně. „Mamografie dokáže zachytit i malé nádory, které si žena ještě nemůže nahmatat. Včasný nález nám dává větší šanci na úspěšnou léčbu a u řady pacientek umožňuje i méně zatěžující postup. Aby screening mohl tento přínos naplnit, potřebujeme, aby ženy přicházely pravidelně každých 24 měsíců a vyšetření neodkládaly jen proto, že nemají žádné obtíže,“ vysvětluje Jan Daneš, předseda Komise pro program screeningu karcinomu prsu ministerstva zdravotnictví.

Na mamografii chodí více žen. Důležité je vracet se každé dva roky.

Po poklesu během pandemie covidu v letech 2020 a 2021 účast žen na mamografickém screeningu postupně roste. Podle údajů za rok 2025 podstoupilo screeningovou mamografii během posledních dvou let 60,9 % žen ve věku 45–69 let. Pokud sledujeme delší, tříleté období a zahrneme i diagnostické mamografie, dosahuje podíl vyšetřených žen 71,1 %. Pro účinné fungování screeningu je však zásadní, aby se ženy na preventivní vyšetření vracely pravidelně každých 24 měsíců.

„Je povzbudivé, že po pandemii opět sledujeme postupný nárůst zájmu o screening. Dalším cílem je oslovit ty ženy, které screening dosud nevyužívají, a podpořit pravidelnou účast těch, které již do programu vstoupily. Díky datům můžeme sledovat, kde se to daří a kde je potřeba podporu posílit,“ říká Ondřej Májek, vědecký vedoucí Národního screeningového centra.

 Kvalita pracovišť pod pravidelnou kontrolou

V České republice funguje síť 75 mamografických screeningových center. Jde o pracoviště, která musí splňovat stanovené požadavky na personální a přístrojové vybavení i organizaci péče. Jejich výsledky se pravidelně vyhodnocují prostřednictvím datového auditu a ukazatelů kvality, které umožňují sledovat fungování jednotlivých center i celého programu.

„Ženy potřebují mít jistotu, že přicházejí na pracoviště, které splňuje jasná pravidla a jehož kvalita se průběžně sleduje. Důležitá je také návaznost péče při podezřelém nálezu a předání informací lékařům, kteří se o ženu starají. Právě důsledná organizace a spolupráce jsou základem důvěry ve screening,“ zdůrazňuje Miroslava Skovajsová, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR.

 Elektronické objednávání a sdílení informací

Rozvoj elektronického objednávání má ženám usnadnit přístup k mamografickému screeningu a zjednodušit rezervaci termínu preventivního vyšetření. Lepší návaznost péče podpoří také elektronické sdílení výsledků. Nový standard elektronického zdravotnictví stanovuje předávání údajů o provedené screeningové mamografii a případné biopsii do sdíleného zdravotního záznamu. K těmto informacím mají za stanovených podmínek přístup také gynekologové a praktičtí lékaři, kteří o ženu pečují. Získají tak lepší přehled o absolvovaných vyšetřeních a jejich výsledcích. Zapojování poskytovatelů bude probíhat postupně v rámci přechodné lhůty stanovené standardem.

 „Elektronizace má ženám usnadnit cestu na vyšetření a lékařům pomoci lépe koordinovat péči. Díky sdíleným výsledkům budou mít ošetřující lékaři přehled o tom, kdy žena mamografii absolvovala a s jakým nálezem. Budou tak moci lépe navázat na provedená vyšetření a podpořit pravidelnou účast žen ve screeningu,“ uvádí Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.

 Datový audit jako průkopník organizovaného screeningu

Mamografický screening patří v České republice k průkopníkům systematického sledování kvality preventivních programů. Asociace mamodiagnostiků ČR a Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vybudovaly dlouhodobý sběr dat, díky němuž lze sledovat počty vyšetření i zachycených nádorů od počátku programu. Na tuto práci navazuje rozvoj hodnocení v Národním zdravotnickém informačním systému.

 Na vyšetření pravidelně od 45 let

Screeningová mamografie je určena ženám bez příznaků onemocnění od 45 let a je hrazena z veřejného zdravotního pojištění jednou za dva roky. Žádanku obvykle vystavuje gynekolog nebo praktický lékař. Za určitých okolností může žádanku vystavit i lékař přímo v mamografickém screeningovém centru. Seznam screeningových center a další informace jsou dostupné na www.mamo.cz. Pokud žena zaznamená změnu v prsu, měla by se obrátit na lékaře a nečekat na další termín screeningu.