Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje na zdravotní rizika extrémních veder a apeluje na prevenci, fakultní nemocnice jsou na zvýšenou zátěž připraveny

Vytvořeno: 26. 6. 2026 Poslední aktualizace: 26. 6. 2026

Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s pokračující vlnou vysokých teplot upozorňuje na zvýšená zdravotní rizika spojená s extrémním počasím a připomíná zásady bezpečného chování. Zároveň je v pravidelném kontaktu s přímo řízenými nemocnicemi, které situaci průběžně monitorují a jsou připraveny zajistit péči o pacienty se zdravotními komplikacemi způsobenými vedrem.

Podle informací z fakultních nemocnic se na některých urgentních příjmech zvyšuje počet pacientů s obtížemi souvisejícími s vysokými teplotami. Nejčastěji jde o dehydrataci, kolapsové stavy, úpal, úžeh nebo zhoršení chronických onemocnění. Ve Fakultní nemocnici Ostrava evidují přibližně dvacetiprocentní nárůst pacientů, obdobný vývoj hlásí také Fakultní nemocnice Bulovka a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde počet ošetřených vzrostl přibližně o 20 až 30 %. Fakultní nemocnice Motol a Homolka zaznamenává zvýšení o 10 až 15 procent, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pak o 15 až 25 procent. Naopak například Fakultní nemocnice Brno, Dětská klinika Fakultní nemocnice Olomouc nebo pražský Institut klinické a experimentální medicíny zatím významnější nárůst pacientů v souvislosti s vedry neevidují. Vedle zdravotních komplikací způsobených horkem upozorňují nemocnice také na vyšší počet úrazů souvisejících s letními aktivitami.

„Extrémní teploty představují zvýšené zdravotní riziko zejména pro seniory, chronicky nemocné, malé děti nebo těhotné ženy. Prosím veřejnost, aby doporučení odborníků nepodceňovala. Dostatečný pitný režim, omezení pobytu na přímém slunci, přiměřená fyzická aktivita i ohleduplnost vůči nejzranitelnějším mohou předejít řadě vážných zdravotních komplikací. Chci zároveň poděkovat zdravotníkům, kteří jsou i v těchto náročných podmínkách připraveni poskytovat kvalitní péči všem pacientům,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví je s nemocnicemi v průběžném kontaktu a situaci nadále sleduje. Ve většině zařízení funguje péče bez omezení a nemocnice mají připravena standardní opatření pro období vysokých teplot. Patří mezi ně důsledný dohled nad pitným režimem pacientů, distribuce ochranných nápojů zaměstnancům, využívání klimatizovaných prostor nebo mobilních klimatizačních jednotek, stínění a aktivní ochlazování pacientů tam, kde je to potřeba. Fakultní nemocnice Brno například podle potřeby rozmísťuje mobilní klimatizace a na pracoviště distribuuje balené minerální vody, Fakultní nemocnice Olomouc věnuje zvýšenou pozornost zejména seniorům, imobilním a chronicky nemocným pacientům a Ústav pro péči o matku a dítě pokračuje v intenzivní edukaci těhotných žen a žen po porodu o zásadách bezpečného chování během horkých dnů. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně současně upozorňuje, že vysoké teploty zhoršují zdravotní stav chronicky nemocných pacientů a přispívají také k vyššímu počtu úrazů a dopravních nehod v souvislosti s letními aktivitami. Fakultní nemocnice Plzeň v reakci na vysoké teploty na lůžkových odděleních pravidelně sleduje teplotu prostředí, posiluje pitný režim zejména u seniorů, využívá stínicí techniku, klimatizační jednotky a ventilátory a pacientům doplňuje jídelníček o větší množství ovoce a zeleniny. Nemocnice zároveň potvrzuje, že má dostatečné personální i lůžkové kapacity pro zvládání zvýšené zátěže.

Zkušenosti nemocnic potvrzují, že nejvíce ohroženými skupinami zůstávají senioři, lidé s kardiovaskulárními, respiračními nebo neurologickými onemocněními, diabetici, onkologičtí pacienti, těhotné ženy i malé děti. 

Riziko zdravotních komplikací v horku zvyšuje také konzumace alkoholu. „Během horkých dnů pozorujeme nárůst pacientů s dehydratací, kolapsovými stavy i zhoršením chronických onemocnění. Velké riziko představuje také kombinace vysokých teplot a alkoholu. Řadě těchto případů lze přitom předejít dodržováním základních preventivních opatření,“ upozornil primář Společného příjmu interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.

Odborníci zároveň upozorňují, že vysoké teploty mohou negativně ovlivnit účinnost některých léčiv, pokud nejsou správně uchovávány, a u pacientů se závažnými chronickými onemocněními mohou zhoršovat průběh léčby.

„Onkologická léčba se ani v období extrémních veder nepřerušuje. Vysoké teploty však mohou přispívat k dehydrataci organismu, a tím zesílit některé nežádoucí účinky léčby. Pacientům proto doporučujeme důsledně dodržovat pitný režim, pokud jim v tom nebrání jiné zdravotní obtíže, v horkých dnech přijmout alespoň 2,5 až 3 litry tekutin denně, více odpočívat, nepřetěžovat se, chránit pokožku před sluncem a vyhýbat se lehce zkazitelným potravinám,“ uvedl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.

Zvýšenou pozornost je v období vysokých teplot třeba věnovat také těhotným ženám a ženám po porodu.

„Těhotenství je obdobím významných fyziologických změn, které zvyšují citlivost organismu na vysoké teploty. Těhotné ženy jsou proto více ohroženy přehřátím, úpalem i dehydratací. Doporučujeme pravidelný pitný režim během celého dne, pobyt ve stínu a omezení fyzické zátěže v nejteplejších hodinách dne. Stejná doporučení platí také pro ženy po porodu, které kojí,“ doplnil ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě Ladislav Krofta.

Ministerstvo zdravotnictví připomíná, že prevence je nejúčinnější ochranou před zdravotními komplikacemi způsobenými vedrem. Základem je dostatečný příjem tekutin, omezení pobytu na přímém slunci zejména mezi 11. a 16. hodinou, nošení pokrývky hlavy a lehkého prodyšného oblečení, omezení fyzické námahy i konzumace alkoholu. Vhodný je pravidelný kontakt se seniory nebo dalšími blízkými osobami, které mohou být vysokými teplotami ohroženy.

Doporučené informace pro bezpečné léto

Jste spokojeni s obsahem této stránky?