Ministerstvo zdravotnictví pokračuje v reformě vysoce specializované péče. Centralizace nejnáročnější chirurgie vstupuje do finální fáze

Vytvořeno: 28. 5. 2026 Poslední aktualizace: 28. 5. 2026

Ministerstvo zdravotnictví pokračuje v reformě vysoce specializované péče a dokončuje další fázi centralizace nejnáročnějších chirurgických výkonů. Metodické pokyny pro HPB chirurgii (operace jater a slinivky) i chirurgii jícnu byly dokončeny, v současnosti čekají na legislativní kontrolu a zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Od roku 2027 budou tyto výkony prováděny výhradně ve vysoce specializovaných centrech. Změny tak reagují mimo jiné i na očekávaný nárůst počtu pacientů a stárnutí populace.

Ministerstvo tím naplňuje harmonogram reformy představený odborné veřejnosti již v dubnu letošního roku. Aktuální stav i další směřování centralizace byly prezentovány na Konferenci specializované péče za účasti zástupců ministerstva, zdravotních pojišťoven, odborných společností i poskytovatelů zdravotní péče.

Cílem centralizace je zajistit pacientům maximální bezpečnost a kvalitu péče prostřednictvím pracovišť s nejmodernějším technickým zázemím, dostatečnými zkušenostmi a multidisciplinárními týmy. Ministerstvo zároveň zdůrazňuje, že centralizace neznamená omezení dostupnosti péče, ale naopak vytvoření stabilního a předvídatelného systému, který pacientům zajistí přístup k nejvhodnější léčbě bez ohledu na region.

„Vysoce specializovaná péče musí být organizována tak, aby pacientům v nejtěžších stavech nabídla nejvyšší možný standard léčby bez ohledu na region. Naším cílem je budovat systém, který bude transparentní, předvídatelný a založený na datech. Tam, kde centralizace prokazatelně přináší lepší výsledky léčby, v ní chceme pokračovat,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Na podobě reformy podle ministerstva existuje široká odborná shoda napříč sektorem. Do přípravy jsou zapojeny odborné společnosti, zdravotní pojišťovny, poskytovatelé zdravotních služeb i pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví a sekce zdravotní péče.

„Na podobě centralizace dnes existuje široká odborná shoda mezi ministerstvem, zdravotními pojišťovnami i samotnými poskytovateli péče. Klíčové je, že celý proces probíhá postupně, transparentně a s důrazem na předvídatelnost pro pacienty i nemocnice. Vysoce specializovaná centra jsou na převzetí této péče připravena a reforma je nastavena tak, aby byla dlouhodobě stabilní a udržitelná,“ uvedl Patrik Zachar, vrchní ředitel sekce zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že centralizace není jednorázovým administrativním krokem, ale dlouhodobým procesem založeným na kvalitě péče, měřitelných výsledcích léčby a odpovědném plánování kapacit zdravotního systému.

„Centralizace není jednorázový administrativní krok, ale dlouhodobý proces kultivace systému. Potřebujeme jasně definovat, kde má být péče soustředěna, jak mají centra fungovat, jak hodnotit jejich kvalitu a kde naopak může být řízená decentralizace pro pacienty i systém přínosná,“ doplnil Tomáš Hauer, předseda Pracovní skupiny pro specializovanou zdravotní péči a Centra vysoce specializované péče Ministerstva zdravotnictví.

Významnou součástí reformy je také využití dat při řízení specializované péče, měření kvality a nastavování indikátorů, které umožní objektivně vyhodnocovat výsledky léčby i přínos jednotlivých center. Ministerstvo upozorňuje, že potřeba vysoce specializované péče bude v dalších letech významně růst zejména v souvislosti se stárnutím populace a rostoucím počtem pacientů se závažnými onkologickými a kardiovaskulárními onemocněními. Podle predikcí ÚZIS má například počet pacientů se závažným kardiovaskulárním onemocněním do roku 2040 vzrůst o 35 % a prevalence zhoubných nádorů do roku 2030 o 30 %. Počet obyvatel starších 85 let se má zároveň do roku 2050 zvýšit na více než dvojnásobek současného stavu.

„Dostupná data jednoznačně ukazují, že efektivní řízení a centralizace specializované péče vede k lepším výsledkům léčby a zároveň je nákladově efektivní. Jen na základě robustních dat a kvalitních indikátorů lze odpovědně rozhodovat o rozsahu centralizace, kvalitě péče i dalším rozvoji center,“ dodal Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Tlak na kapacity specializované i následné péče bude v příštích letech nadále sílit. Podle predikcí se má dostupnost sociálně-zdravotních služeb do roku 2040 týkat více než 758 tisíc obyvatel České republiky.

Ministerstvo zdravotnictví chce v následujícím období pokračovat v transparentním nastavování pravidel centralizace, systematickém hodnocení kvality péče a vytváření podmínek pro další rozvoj vysoce specializovaných center v České republice.

Datové podklady a otevřené datové sady k vysoce specializované péči, intenzivní péči a predikcím potřeb zdravotních služeb jsou dostupné na Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP):

Jste spokojeni s obsahem této stránky?