Vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče doznala od 1. ledna několika změn

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 449/2025 Sb. (dále jen „vyhláška“), doznala od 1. ledna 2026 několika změn.

Byl ukotven nový § 5a, který stanovuje náhradní postupy, organizace a provádění pracovnělékařských služeb při vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo při nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku. Například poradenství může být prováděno dálkovým způsobem, tzn., že pracovnělékařské služby mohou nově využívat vzdálených informačních a komunikačních technologií. Dohled je pozastaven. Pracovnělékařské prohlídky u prací v tzv. v nerizikových kategoriích podle zákona o ochraně veřejného zdraví (kategorie první a druhá) jsou rovněž pozastaveny. Avšak vyhláška umožňuje i to, že zajištění pracovnělékařských služeb může být prováděno i během trvání stavu nebo opatření standardními postupy, a to po vzájemné písemné dohodě mezi poskytovatelem pracovnělékařských služeb a zaměstnavatelem s ohledem na ochranu zdraví zaměstnanců a povahu stavu nebo opatření.

Další změnou je zjednodušení určení, v jakých případech se provádí vstupní nebo mimořádná prohlídka. Vstupní prohlídka se mimo jiné prováděla před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud šlo o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se v tomto případě rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce. Avšak od 1. ledna 2026 se bude jednat o mimořádnou prohlídku, jež se vykonává v tzv. v úplném rozsahu, tedy zdravotní stav posuzované osoby se posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele. Nadále platí, že vstupní prohlídka se kromě případů stanovených zákonem provádí v případě změny druhu práce.

V souladu s novelou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností rovněž od 1. ledna 2026, došlo ke sjednocení terminologie zahrnující současné posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání včetně souběžného posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě, a proto i tato varianta posuzování byla do vyhlášky ukotvena, resp. upřesněna jako druh lékařských prohlídek ke vzdělávání.

Na základě antibyrokratického balíčku III byl ukotven do vyhlášky vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě. Zaměstnavatelé vydávali zaměstnanci nebo uchazeči o práci žádost o provedení lékařské prohlídky.

Posuzující lékař k tomu dále vydal posudek o zdravotní způsobilosti k práci. Mohlo se jednat o dva dokumenty, které však mají část údajů stejnou. Pro zjednodušení bylo navrženo jejich sloučení do jednoho formuláře, a proto je v příloze č. 2 nově vytvořen vzor lékařského posudku zahrnující i část obsahující náležitosti žádosti o provedení prohlídky. Zaměstnavatel může využít toho, že první část vyplní a druhá část je doplněna posuzujícím lékařem. Jejich používání je závazné. Vzory lékařských posudků stanovují minimum náležitostí, které musí být v nich vždy uvedeny.

Vzhledem k tomu, že do přílohy vyhlášky byly doplněny další přílohy, došlo k jejich očíslování následovně – příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/2013 Sb. (zahrnuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 vyhlášky), příloha č. 2 – Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, příloha č. 3 – Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě.

V aplikační praxi se objevovalo velké množství obtíží v rámci přílohy č. 1 vyhlášky, jež stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 vyhlášky, včetně profesních rizik, a proto bylo nutné přílohu zpřesnit, zjednodušit a zároveň aktualizovat dle současného vědeckých poznatků v dané oblasti, zapracování nadnárodních předpisů a poznatků zjištěných z praxe.

V části I. přílohy č. 1 vyhlášky, ve které jsou uvedeny konkrétní rizikové faktory pracovních podmínek, došlo k následujícím úpravám.

Vzhledem k tomu, že je směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů, vyžadováno sledování zdravotního stavu zaměstnanců, kteří jsou exponováni olovu (a to bez ohledu na kategorii práce), bylo přistoupeno k definování nového bodu 2.1.2., ve kterém jsou stanoveny lékařské prohlídky u prací, jež nejsou zařazeny mezi rizikové pro olovo. Stejně jako u profesních rizik byla lhůta provádění periodických prohlídek u zaměstnanců v tzv. nerizikových kategoriích (kategorie první nebo druhá) stanovena na jedenkrát za 2 roky.

V případě isokyanátů došlo k upřesnění, že se jedná o diisokyanáty. Prohlídky je povinné provádět bez ohledu na kategorii práce v případech, kdy zaměstnanec pracuje s přípravkem, jež je dle bezpečnostního listu označen větou EUH204, tedy že „Obsahuje isokyanáty. Může vyvolat alergickou reakci.“

Změny se dotkly i celkové fyzické zátěže a chladové zátěže, kde došlo k odstranění zátěžového EKG z náplně prohlídek.

U celkové fyzické zátěže předchozí novelou vyhlášky došlo k doplnění morbidní obezity s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40 jako faktoru vylučujícího zdravotní způsobilost k práci. Bylo však vyhodnoceno, že takto stanovené kritérium se týká i osob, kteří jsou pro práci jinak způsobilí, a proto došlo k jeho odstranění z části A. Vzhledem k tomu, že se jedná se chorobu, která významně zatěžuje kardiovaskulární systém, je uvedena nově mezi nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě odborného vyšetření (část B tohoto bodu).

V části II. přílohy č. 1 vyhlášky, která stanovuje profesní rizika, došlo k následujícím úpravám. Do profesních rizik byla v souladu se zákonem č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, v platném znění, doplněna činnost osob provádějící revize a zkoušky vyhrazených technických zdvihacích zařízení, a dále v souladu s nařízením vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, byla doplněna obsluha zdvihadel s ručním a motorickým pohonem. Cílem této úpravy je dát jednotlivé pojmy a povinnosti do souladu s výše uvedenými právními předpisy.

Novelou došlo v profesních rizicích k celkové úpravě bodu 11., který mimo jiné zahrnuje mezi profesní rizika ty práce, jež jsou zařazeny do kategorie druhé dle zákona o ochraně veřejného zdraví pro rizikové faktory pracovních podmínek uvedených v tomto bodu. V praxi se ukázalo, že vyhláška roztříštila a duplikovala chemické karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, a proto došlo k jejich sjednocení do jednoho bodu, a to na základě klasifikace jednotlivých chemických látek a směsí podle evropských právních předpisů (zejména nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006), a to podle H-vět (standardní věty o nebezpečnosti chemických látek a jejich směsí).

Mezi profesní rizika patří i pracovní polohy. Původní znění vyhlášky obsahovalo pouze nepřijatelné pracovní polohy jako profesní riziko. Nově se profesní riziko týká i podmíněně nepřijatelných poloh, pokud budou limity odpovídat kritériím pro zařazení do kategorie druhé podle tzv. kategorizační vyhlášky.

Nově je uveden i rizikový faktor pracovních podmínek – lokální svalová zátěž.

„Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce“ je jako nové profesní riziko. Povinnost podrobit se vyšetření na tuberkulózu se vztahuje výhradně pro nové nástupy do zaměstnání, ne pro stávající zaměstnance. Profesní riziko tuberkulózy je třeba chápat tak, že se týká nově příchozích uchazečů ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy. Pokud však osoba z takové země dlouhodobě žije v České republice, nelze ji automaticky považovat za rizikovou, protože Česká republika není zemí se zvýšeným výskytem tuberkulózy, a tak nevzniká povinnost u této osoby provést vstupní prohlídku s vyšetřením na tuberkulózu. Vyhláška stanovuje v rámci vstupní prohlídky povinně pouze jedno vyšetření, a to skiagram hrudníku. Periodické prohlídky se neprovádějí.

Novela vyhlášky nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2026.