Počty nových případů onemocnění covid-19 nadále rostou, zpomalení šíření epidemie závisí na zodpovědném přístupu každého občana
Přepočítáno na 100 000 obyvatel je týdenní kumulativní přírůstek vyšší než 48, překračuje tak hranici středního rizika dle škály Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (týdně 25–30/100tis). Vysoký počet diagnostikovaných koresponduje s velkým objemem prováděných testů a odráží šíření nemoci v populaci. Nárůst počtu pozitivně diagnostikovaných osob se týká většiny okresů ČR, nejde již o omezený počet jasně popsaných klastrů či ohnisek nákazy. Nárůst se nejvíce projevuje zejména v nejzatíženějších regionech jako je Praha a Středočeský kraj.
„Situace není dobrá, epidemie nabírá na síle. Počty případů onemocnění novým koronavirem rostou a pokud se nezačneme podle toho chovat a nepřijmeme další preventivní opatření, tak porostou dál exponenciálně. Neznamená to, že se máme bát. To určitě ne. Ale je potřeba, aby všichni věděli, že situace je vážná, bez přikrášlení, a uvědomili si, že nežijeme v normální době,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že situace se zhoršuje nejen v ČR, ale i v dalších státech EU.
„V tuto chvíli závisí další vývoj epidemie na zodpovědném přístupu každého z nás. Základní pravidlo 3R: ruce, roušky, rozestupy, nikdy nebylo důležitější, než je právě nyní. Kromě něj i dodržování nastavených opatření, zejména nošení roušek, musí být naší prioritou. Společně můžeme rostoucí trend epidemie zpomalit a její šíření snížit až o polovinu. Apeluji na všechny občany a firmy, aby nepořádali velké akce. Prosím také, aby si lidé nainstalovali aplikaci eRouška, která je bude varovat, pokud budou mít rizikový kontakt s nakaženým člověkem. Od zítra si můžete stáhnout novou verzi,“ doplnil ministr.
Kapacita laboratoří je nyní 20 700 testů denně. Národní strategie testování počítá na podzim s 25 000 testy denně. Dále plně funguje123 odběrových míst a další místa se připravují k aktivaci. Kapacita stacionárních odběrových míst je aktuálně přibližně 17 000 (do této kapacity nejsou zahrnuty kapacity ZZS, která provádí odběry v terénu a kapacity mobilních odběrových týmů Armády ČR). Ministerstvo zdravotnictví průběžně navyšuje kapacity trasování, kapacity odběrových míst a kapacity laboratoří.
Nejčastějšími ohnisky, resp. místy šíření nákazy je rodinné prostředí, pracoviště, společenské akce (svatby, rodinné oslavy a setkání), sportovní akce (výskyt u sportovců – amatérských i profesionálních), školy (20 % nových případů), rizikové jsou také návraty ze zahraničí a přeshraniční pohyb obecně. „V tuto chvíli jsou plošná opatření, jako je omezení vnitřních hromadných akcí na stání, zavedení roušek ve všech prostorech školy, včetně tříd ve školách, a omezení noční otevírací doby provozů stravovacích služeb, zcela nezbytná. Další opatření budeme zvažovat v závislosti na vývoji epidemie,“ uvedl vedoucí Epidemiologické skupiny při MZ ČR Roman Chlíbek.
Roman Chlíbek upozornil, že nejdůležitější cestou přenosu covid-19 jsou kapénky. Povinné nošení roušek ve všech vnitřních prostorách je dle něj klíčové. „Používání roušek může skutečně snížit počet osob v karanténě. Kapénky ale ulpívají také na plochách a na rukou, proto je třeba dezinfikovat sebe i předměty, kterých se dotýkáme. Důležitá je dezinfekce před jídlem a pitím. Omezit bychom měli taktéž doteky v obličeji, doteky s druhými lidmi a účast na hromadných akcích. Dodržování odstupu je klíčové. Není to o strachu z epidemie, ale o zodpovědném a rozumném přístupu,“ doplnil Roman Chlíbek.
Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky denně monitorují lokální ohniska nákazy, rizikové profese, provozy či aktivity, riziko šíření na (mezi)regionální úrovni, zranitelné skupiny obyvatel, riziko těžkého průběhu nemoci, potřeby a kapacity intenzivní péče.
„Nárůsty vykazují charakteristiky exponenciálního šíření nemoci při reprodukčním čísle přibližně 1,6. Nárůsty se týkají většiny regionů ČR,“ uvedl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Pozitivní ale podle něj je, že nemoc nezměnila své parametry ve srovnání s předchozím obdobím. „Nedochází k růstu rizika mezi zranitelnými skupinami obyvatel. Většina případů je bezpříznakových nebo s mírným průběhem, nemění se charakter hospitalizací,“ dodal.
„Šíření epidemie chceme zpomalit především proto, abychom rozložili zátěž v čase a uchránili zdravotnický systém před zahlcením kapacit. Zabráníme tak i ekonomicky citlivým opatřením a restrikcím,“ vysvětlil Ladislav Dušek s tím, že ke snížení základní reprodukce viru o polovinu by mohlo dojít právě díky velmi důslednému dodržování všech distančních a hygienických opatření. Zcela zásadní je dle něj snížení četnosti kontaktů mimo domácí prostředí.
Celkově pozitivní zprávou je, že plošně nedochází k významnému zásahu zranitelných skupin obyvatel. Podíl nově diagnostikovaných osob ve věku 65+ tvoří méně než 10 % celkových nárůstů (pro srovnání v dubnu 30 %), u kategorie 75+ je to méně než 4 %. Částečně narůstají počty hospitalizovaných a počty pacientů vyžadující péči na JIP, nejde však o plošný rizikový jev. Mortalita je velmi nízká a většina nově diagnostikovaných případů je bezpříznaková nebo jen s lehkým průběhem (75 % – 80 %). Zátěž systému lůžkové intenzivní péče je prozatím nízká. „V současné době mají kapacity intenzivní péče dostatečné rezervy. Velmi důsledně se ale připravujeme na další vývoj, pracujeme se všemi scénáři a připravujeme systém na případnou nutnost transformace standardních lůžek na lůžka určená na péči pro pacienty s covid-19,“ potvrdil Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, vedoucí Klinické skupiny COVID při MZ ČR.
Aktuálně je k 17. září 2020 hospitalizováno v nemocnici celkem 413 osob, z toho na JIP 71 osob, na umělé plicní ventilaci 46 osob a na ECMO 2 osoby. V současné době je volných 993 lůžek (ARO + JIP) z celkové kapacity 3 895 lůžek (25 %) a standardních lůžek s kyslíkem je volných 7 320 z celkových 23 154 (31 %). Kapacity přístrojů mají taktéž rezervy. Umělých plicních ventilací je volných 1 070 z celkové kapacity 1 864 (57 %), přístrojů ECMO je volných 64 z celkových 72 (88 %). Vladimír Černý k možnostem kapacit lůžkové péče v nemocnicích uvedl: „Systém lůžkové péče je kapacitně schopen absorbovat násobně vyšší počty pacientů, od určitého momentu ale za cenu omezení jiné péče, proto je potřeba, aby se šíření epidemie covid-19 co nejvíce snížilo, aby v následujících měsících nedošlo k vytlačení běžné zdravotní péče a mohli jsme se tak postarat nejen o pacienty s covid-19, ale i jiné, kteří přicházejí do nemocnic s řadou jiných obtíží. Naším cílem je tedy zpomalení nárůstu počtu nakažených a obsazování kapacit pomalým tempem.“
Podle vývoje počtu nakažených osob lze spočítat nezbytný počet lůžek. Při měsíčním nárůstu 120 000 nakažených, kdy 3 % vyžaduje přijetí do nemocnice, je třeba celkem 3600 lůžek v nemocnicích, z toho 900 lůžek intenzivní péče. „Z průběhu onemocnění a zkušeností z uplynulých měsíců víme, že 3-4 % všech nakažených bude vyžadovat hospitalizaci, z nich cca 25 % bude v těžkém stavu a bude vyžadovat intenzivní péči. A na to se připravujeme,” dodal Vladimír Černý.
Odbor komunikace s veřejností
Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: tisk@mzcr.cz