Informace o průběhu zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (část zdraví) dne 14. června 2019 v Lucemburku

Dne 14. června 2019 se v Lucemburku uskutečnilo zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (část zdraví). Radě předsedala rumunská ministryně zdravotnictví Sorina Pintea. Evropskou komisi zastupoval komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis. Delegaci ČR vedl zástupce stálého představitele ČR při EU, velvyslanec Jaroslav Zajíček.

Zasedání začalo přijetím závěrů Rady k boji proti antimikrobiální rezistenci. V následné diskuzi závěry výslovně podpořila řada delegací (např. Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Nizozemsko, Malta aj.). Uvedené členské státy také zdůraznily nutnost věnovat antimikrobiální rezistenci nadále vysokou pozornost, dále koordinovat postupy v boji proti antimikrobiální rezistenci jak v rámci EU, tak na celosvětové úrovni, a v neposlední řadě nutnost zajistit řádnou implementaci národních akčních plánů i legislativních a nelegislativních iniciativ EU.

Následovala politická diskuze ministrů zdravotnictví na téma „Usnadnění investic do transformace a zlepšení zdravotnických systémů“. Ministři se v rámci diskuze shodli, že investice do zdravotních systémů z fondů EU hrají důležitou roli doplňující národní zdroje. Současně bylo zdůrazněno, že financování z evropských fondů by mělo být administrativně zjednodušeno, mělo by se věnovat společně stanoveným prioritám a zároveň reflektovat národní specifika jednotlivých členských států. Řada delegací, včetně ČR, vyzdvihla důležitost Řídící skupiny pro prevenci nemocí a podporu zdraví pro spolupráci Evropské komise a členských států při určování priorit v oblasti zdraví a nalézání vhodných zdrojů financování. Dále panovala shoda na tom, že je nezbytné posílit synergie mezi jednotlivými programy a fondy EU. Rovněž bylo konstatováno, že informace o možnostech čerpání z fondů a programů EU v oblasti zdraví by měly být snadněji dostupné, např. zřízením platformy s relevantními informacemi.

V rámci bodu Různé nejprve německá a irská delegace informovaly o stavu implementace nařízení o zdravotnických prostředcích, které vstupuje v platnost v květnu 2020. Německo a Irsko vyjádřily obavu z nedostatečné připravenosti na nová pravidla, především s ohledem na očekávanou nedostatečnou kapacitu notifikovaných osob v EU. V této souvislosti navrhly, aby Evropská komise realisticky zhodnotila současný stav a v následné diskuzi s členskými státy, případně také s Evropským parlamentem, navrhla další postup implementace. Tento postoj výslovně podpořila řada delegací členských států, např. Bulharsko, Litva, Estonsko, Nizozemsko, Španělsko atd., včetně ČR. V některých vystoupeních zazněl rovněž návrh na možné prodloužení přechodného období. Zástupci Belgie, Francie a Portugalska naopak zdůraznili nezbytnost včasné implementace nařízení. Evropská komise v reakci představila nejnovější informace ohledně počtu notifikovaných osob a aktuálního stavu implementace, včetně připravenosti databáze EUDAMED (EU Database of Medical Devices). Z pohledu Evropské komise by měla být lhůta jednoho roku pro připravenost na vstup nařízení v platnost dostatečná.

Následně informovalo rumunské předsednictví o stavu projednávání návrhu nařízení o hodnocení zdravotnických technologií a o výstupech z odborných konferencí, které během svého předsednictví pořádalo. Poté Evropská komise informovala o situaci výskytu spalniček v Evropě a o jeho vzrůstajícím trendu, což také souvisí se snižující se proočkovaností populace.

Na závěr zasedání Rady představilo Finsko pracovní program svého nadcházejícího předsednictví, jehož priority v oblasti zdraví budou následující: pokračování v projednávání návrhu nařízení o hodnocení zdravotnických technologií, zahájení trialogů o návrhu směrnice o pitné vodě, dále téma ekonomiky blahobytu a v neposlední řadě zvýšení vlivu EU v oblasti zdraví na globální úrovni.