Nemocemi z povolání trpí nejvíce horníci
Onemocnění, která souvisí s výkonem práce, se mohou týkat horníků, montážních dělníků ale např. i administrativních nebo zdravotnických pracovníků. Vyplývá to z podrobné zprávy Ministerstva zdravotnictví o činnosti krajských hygienických stanic. „V roce 2012 byl v České republice zaznamenán nejnižší počet hlášených profesionálních onemocnění od roku 1973, kdy se tento typ onemocnění začal sledovat. Ve srovnání s rokem 2011 bylo vloni hlášeno o 13,2 % méně profesionálních onemocnění, což vypovídá o odpovědnosti zaměstnavatelů, kteří svým podřízeným zajišťují bezpečnější pracovní prostředí,“ říká hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta. Podle jeho slov může mít na tento pokles svůj vliv také hospodářská krize, v jejímž důsledku klesá průmyslová výroba a zaměstnanci raději nepřiznávají své zdravotní problémy, aby nepřišli o práci.
Krajské hygienické stanice provedly v roce 2012 v rámci státního zdravotního dozoru a dalších činností v ochraně zdraví při práci celkem 21 414 kontrol, zaměřených především na kontrolu prací u zaměstnavatelů, kde se vykonávají práce montážního charakteru spojené se zvýšenou lokální zátěží horních končetin a práce s ručními vibrujícími nástroji, které jsou nejčastější příčinou nemocí z povolání. Dále bylo například kontrolováno pracovní prostředí na operačních sálech se zaměřením na ochranu zdraví personálu z hlediska expozice inhalačním anestetikům nebo pracoviště, na kterých byly hlášeny, zejména opakovaně, nemoci z povolání. Kontrolní činnost se rovněž zaměřila na práce ve stavebnictví, rizikové práce v chráněných dílnách a práce na poštách při manipulaci s balíky. Pozornost byla věnována také pracovištím a práci s nanomateriály a nanotechnologiemi a používání biocidních přípravků.
„Zjištěné nedostatky se týkaly hlavně nedostatečného odvětrávání pracovišť, nevyhovujících mikroklimatických podmínek, nedostatečného plnění povinností při zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi (přípravky), nezajištění pracovnělékařských služeb nebo nevyhovujícího stavu sanitárních zařízení,“ říká hlavní hygienik.
Co se týče nemocí z povolání, nejčastěji jsou předmětem šetření onemocnění z jednostranné dlouhodobé a nadměrné zátěže končetin, onemocnění z vibrací, kožní onemocnění, alergická onemocnění dýchacích cest a profesionální infekční onemocnění.
Rizikové práce v ČR a nemoci z povolání v roce 2012
V České republice vykonává práci zařazenou do některé z rizikových kategorií více než 450 000 lidí. Tři čtvrtiny z nich jsou muži. Jejich počet přitom od roku 2004 mírně stoupá, zatímco počet žen vykonávajících takovou práci zůstává stabilní. (Obr. 1)
Regionem s nejvyšším počtem evidovaných zaměstnanců vykonávajících rizikové práce je jednoznačně Moravskoslezský kraj, za kterým s méně než polovičními hodnotami následují kraje Středočeský a Ústecký společně s Prahou. (Obr. 2)
Zaměstnanci vykonávající rizikové práce jsou nejčastěji vystaveni působení hluku – 39 %, 14% se musí vyrovnávat s vysokou fyzickou zátěží. Každý desátý zaměstnanec v rizikové kategorii je každý den v práci vystaven prachu v pracovním prostředí nebo vibracím. Psychické zátěži a expozici biologickým činitelům je vystaveno 6 % lidí vykonávajících práce v rizikových kategoriích. (Obr. 3)
Součástí zprávy je rovněž přehled odvětví ekonomických činností s významným počtem profesionálních onemocnění, v roce 2012 se jednalo zejména o tyto obory:
1) Těžba a úprava černého uhlí – 13 % všech profesionálních onemocnění (151 případů)
2) Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků – 11,6 % (128 případů)
3) Zdravotní péče – 8,1 % (89 případů)
4) Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů – 8 % (88 případů)
5) Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství – 6,5 % (71 případů)
V roce 2012 bylo hlášeno celkem 1 099 nemocí z povolání, což je o 167 případů méně než minulý rok. Třetina (30 %) všech profesionálních onemocnění za rok 2012 přitom vznikla v Moravskoslezském kraji. Nejčastějšími nemocemi z povolání za rok 2012 byly:
1) Nemoci periferních nervů z přetěžování končetin (206 případů), které postihují zvláště montážní dělníky z oblasti automobilového průmyslu.
2) Nemoci periferních nervů z vibrací (149 případů) – v oborech, kde se pracuje s ručními vibrujícími nástroji jako je stavebnictví, kovovýroba, hornictví nebo kamenolomy.
3) Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetěžování končetin (101 případů), které postihují zejména montážní dělníky.
4) Zaprášení plic (80 případů), které se týká především zaměstnanců při těžbě a dobývání nerostných surovin.
5) Svrab (73 případů), kterým byly postiženy zejména zdravotní sestry a pracovníci sociálních služeb.
Porucha sluchu způsobená hlukem se vzhledem účinnému používání ochranných prostředků vyskytuje u nízkého počtu zaměstnanců, v roce 2012 to bylo jen u jedenácti. Nemoci z povolání se obecně mohou projevit až po čase, jako třeba rakovina plic z radioaktivních látek, která byla v roce 2012 diagnostikována 9 pracovníkům, kteří byli exponováni záření v uranových dolech v letech 1951 – 1987.
PŘÍLOHA
Obr. 1 Vývoj počtu evidovaných osob, které vykonávají rizikové práce
Obr. 2 Počty evidovaných zaměstnanců vykonávajících rizikové práce – muži a ženy v krajích v roce 2012
Obr. 3 Celkový přehled hlášených onemocnění od roku 2003 do roku 2012
Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: tis@mzcr.cz